Proč modelovat budoucnost světa, když nám vlastní život protéká mezi prsty? Čestný a bezúhonný bruselský úředník se plánovaně ztratí v časovém oknu své služební cesty do Asie. Jeho osobní život je prázdný, ten pracovní má absurdní náplň, přesto odhodlaně vyráží odhalit okolnosti pokoutných zakázek. Vše se však obrací proti němu, prohrává i ve zcela banálních záležitostech – dostat se v noci do
V Paříži se hrdina zavírá do koupelny, aby mohl po libosti ve vaně číst, poslouchat v rádiu fotbal a hlavně meditovat o tom, jak děsivé je pomyšlení, že čas plyne, taje jako čokoláda a protéká nám mezi prsty jako nekonečný déšť. Nepomůže ani odjezd do Benátek, kde tráví čas převážně v hotelovém pokoji hraním šipek. Je mu nejlíp, když může být sám, svět se mu jeví jako divné, směšné panoptikum.