Internacionálnost byla jedním ze znaků evropské moderny, pro české autory představovaly překlady jejich děl do němčiny a referování v časopisech v Německu jednu z možností pronikání do nadnárodních literárních kontextů. Monografie zkoumá, jak tento proces na přelomu 19. a 20. století proměňoval česko-německé literární relace na internacionální a lokální úrovni, jak vyrůstal z
Předkládaná publikace představuje samostatný svazek v rámci edice Korespondence TGM, kterou již řadu let vydává Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Masarykovu korespondenci s jižními Slovany shromáždil a edičně zpracoval kolektiv pracovníků z Historického ústavu AV ČR, v. v. i. Knihu otevírá úvodní studie Ladislava Hladkého, která zevrubně pojednává o vývoji vztahů mezi T. G. Masarykem a
V rámci širšího projektu přináší monografie analýzu vztahů T. G. Masaryka s Rusy a Ukrajinci po roce 1917 doplněnou o kompletní dostupnou korespondenci s politickými, odbornými i kulturními kruhy těchto národů, v té době působícími zejména v evropském a československém exilu. Kniha tak představuje podstatný příspěvek k poznání osudů východního exilu v meziválečné éře.
Deník Jana Gebauera mladšího (1884-1908), syna slavného jazykovědce, zachycuje pocity a životní postoje nadějného archiváře a historika. Většina deníkových záznamů a postřehů představuje pramen spíše intimního charakteru, ale objevíme zde i informace o dobovém kulturním prostředí zachyceném očima mladého intelektuála ovlivněného dekadentními pocity beznaděje a marnosti života. V publikaci jsou
Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů. Přibližuje navazování diplomatických vztahů po vzniku Československa přes roztržku v roce 1925, tak zvanou Marmaggiho aféru, až do uzavření Modu vivendi v
Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin. Svazek III/2 zahrnuje období od léta 1937 do abdikace prezidenta Beneše počátkem října
O Květnovém povstání 1945 byla již publikována řada historických prací i memoárových svědectví. Zvláštní místo mezi nimi má vzpomínkový soubor Pražské povstání 1945, vydaný roku 1965 Radou svobodného Československa ve Washingtonu v redakci profesora Otakara Machotky a obsahující několik cenných svědectví významných aktérů povstání, kteří po únoru 1948 odešli do exilu: místopředsedů České národní
Publikace obsahuje dvaadvacet příspěvků od domácích i zahraničních odborníků mapujících vývoj agrárního hnutí a agrárních stran v českých zemích, na Slovensku a v různých zemích Evropy (Polsko, Maďarsko, Skandinávie, Balkán). Pozornost je věnována také předním domácím i zahraničním agrárním politikům a teoretikům agrárního hnutí. Kniha shrnuje výsledky mezinárodní vědecké konference uspořádané v
Kritická edice – svazek II/1 obsahuje dokumenty týkající se československé zahraniční a vnitřní politiky let 1918–1928. Materiál pro tento svazek byl čerpán v českých a zahraničních archivech. Kromě archivních dokumentů obsahuje rozsáhlou úvodní studii, ediční poznámku a jmenný rejstřík.
Příběh začíná konverzí židovského mladíka ke katolické víře a jeho sňatkem s katoličkou Barborou Neuwirthovou. Obrácení Karla Ferdinanda Kleina je spojeno s volbou nového jména Josef Láska. Příjmení Láska provází životem jako znamení i jeho prvorozeného syna Gustava (1848–1921), který je povolán ke kněžství. Služba jej přivádí do Nemyšle, kde působí jako vychovatel pozdějšího politika hraběte
V rámci širšího projektu přináší tato kolektivní monografie analýzy styků T. G. Masaryka s Poláky a prvních etap vývoje jeho vztahů s Rusy a Ukrajinci (do roku 1917), doplněné o kompletní dostupnou korespondenci s politickými, odbornými i kulturními kruhy těchto národů. V současnosti jsou připravovány další svazky, věnované Masarykovým kontaktům s ruským a ukrajinským exilem po roce 1917 a jeho
Kniha se zabývá fenoménem střední Evropy v interdisciplinární perspektivě. Sleduje tři tematické roviny, které zahrnují středí Evropu jako historický koncept, jako součást Evropy a jako myšlenkový svět. Jednotlivé kapitoly se zaměřují na vymezení pojmu střední Evropa a jeho proměny, stejně jako na události formující středoevropský prostor či myšlenkové stereotypy ve středoevropském prostoru a
Slovník představuje strukturovaná biografická hesla představitelů krajských soudů, zemského, obchodního a vrchního zemského soudu v Praze, a vedoucích státních návladních. Je uvozen nástinem organizačního vývoje soudnictví a studií ideální soudní kariéry.
Sedmá, poslední část monografie souhrnně hodnotí osobnost T. G. Masaryka, jehož biografii podaly předešlé svazky. Tradice tohoto myslitele a státníka, za první Československé republiky byla silná a vlivná, následujícím půlstoletím totalitních diktatur se zdála už být zničena; a přece nezanikla, neboť obsahuje trvale platné ideje a sugestivní příklad velké osobnosti. Kniha obsahuje přehled
Druhý svazek Ad honorem eruditorum je věnován historikovi a prvnímu řediteli obnoveného Masarykova ústavu doc. Jaroslavu Opatovi u příležitosti jeho úctyhodného výročí 90 let. Vedle ucelené životopisné skici z pera Josefa Tomeše a přehledu biografické činnosti Jaroslava Opata přináší kniha příspěvky celé řady vynikajících osobností, domácích i zahraničních odborníků, kolegů a přátel jubilanta.
Druhý svazek Masarykových Univerzitních přednášek (pátý svazek Masarykových Spisů) se opírá o přepis stenografických zápisů Masarykových přednášek z 80.–90. let 19. století na pražské univerzitě, které pořizovali jeho posluchači pro své studijní potřeby. Přednáška Stručný náčrt dějin filozofie obsahuje dějiny filozofie od starověku po 18. století (D. Hume) a Dějiny antické filozofie jsou další
Kniha přináší pohled na status, formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století, které představuje prostřednictvím vybraných dobových textů a na pozadí různých přístupů (etického, genderového a třídního). Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci rodem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Monografie se věnuje československým krajanům v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku v meziválečném období. Nejpočetněji byli zastoupeni krajané, kteří pracovali v hornictví , jak v Belgii tak v Nizozemsku. Krajanská kolonie ve městech byla ve srovnání s horníky nepočetná, avšak měla delší tradici. Kniha popisuje jejich příchod do Beneluxu, pracovní podmínky v dolech, život po práci, vzdělávání dětí
Svazek Z bojů o náboženství a texty z let 1904–1906 shrnuje Masarykovy projevy publicistické, odborné či populárně-naučné povahy, otištěné v daném období zejména v měsíčníku Naše doba a deníku/týdeníku Čas, ojediněle i jinde, od listopadu 1904 např. také v Zeitschrift für Sozialwissenschaft, od ledna 1905 potom v Österreichische Rundschau. Vedle soustavných úvah o problematice národnosti, výkladů
Práce se zabývá dějinami knihovny kláštera minoritů v Českém Krumlově, která reprezentuje jednu z nejzachovalejších středověkých knihoven u nás. Zaměřuje se zejména na rukopisnou část fondu, ale přináší i nová fakta o osudech knihovny v 19. a 20. století.