Knihy od vydavateľstva Bärenreiter

Sonáta VII

Sedmá klavírní sonáta vznikla v roce 1985, tedy v těsné blízkosti filmové opery Věčný Faust a deset let po 6. klavírní sonátě. Podobně jako Fišerova vrcholná díla z šedesátých let je i tato kompozice modální (modus b-h-c-cis-e-f-fis-g, na třech místech rozšířen o tón es). Je členěna na krátké rytmicky, dynamicky a tempově velmi kontrastní úseky, tematicky jsou však těsně spjaté, aby bylo dosaženo

Sonáta V

Pátá klavírní sonáta vznikla v roce 1974. Stylově navazuje na skladby z šedesátých let, v nichž je patrná syntéza Fišerovy vlastní hudební řeči a podnětů nové hudby. S výjimkou závěrečného úseku sonáta užívá výhradně modu b-h-c-cis-f-fis-g, který byl prvně ve zúžené šestitónové podobě použit v roce 1965 v Patnácti listech podle Dürerovy apokalypsy. Formálně je rozvržena do krátkých kontrastních

Sonata VI "Fras"

Z celkem osmi klavírních sonát ve Fišerově tvorbě patří v pořadí šestá sonáta s podtitulem Fras (staroslovanské označení čerta) k dílům tvůrčího období 70. let. Vznikla v roce 1978, v němž se autor vrací po uměleckých výbojích let šedesátých k tradičnějšímu způsobu hudebního vyjadřování a zápisu. Počínaje čtvrtou sonátou (1962-64) vytvořil Fišer typ jednověté kompozice, u níž je patrný vývoj

Smyčcový kvartet č. 6

Tímto dílem vrcholí dosavadní Feldova komorní tvorba. Dílo vychází z monotematické koncepce. Pro čtyři věty kvartetu je dominantní lyrický výraz - v něm se kontrastně uplatňují i plochy dramatického napětí a virtuózní stylizace. Kvartet byl napsán v roce 1993 pro Pražákovo kvarteto, které jej poprvé provedlo v USA a vzápětí v Praze. Skladba vyšla roku 1996 pouze v partituře, toto vydání přináší

Putování dušičky

Souborné kritické vydání děl Leoše Janáčka H/4 kritická rekonstrukce partitury Leoš Faltus a Miloš Štědroň Houslový koncert „Putování dušičky“ je rekonstrukcí díla Leoše Janáčka, které vznikalo patrně v letech 1924–28. Svůj záměr vytvořit houslový koncert však Janáček nakonec opustil a části hotového materiálu ke koncertu přenesl do předehry a pantomimy ve 2. jednání opery Z mrtvého domu.

12 malých etud

Málokdy se stane, aby kompozice soudobého autora dosáhla takové obliby a rozšíření v pedagogické praxi, jak je to v případě dnes již klasické sbírky drobných klavírních etud Klementa Slavického.

Věčné evangelium

Souborné kritické vydání děl Leoše Janáčka B/4 editoři Leoš Faltus a Miloš Štědroň Věčné evangelium, čtyřdílná legenda pro sóla, sbor a orchestr na slova Jaroslava Vrchlického, byla dokončena na jaře roku 1914. Vrchlického báseň pojednává o středověkém mnichovi Jáchymovi de Fiore, kterému anděl zvěstuje příchod říše lásky. Janáček své hudební evangelium o všelidské lásce, svobodě a

Sonáta „Appassionata“

Beethovenova nejslavnější klavírní sonáta, která spolu s jeho Osudovou symfonií charakterizuje svého tvůrce jako osamělého titána vzdorujícího osudu, vychází v praktické nástrojové revizi Františka Maxiána.

Česká klavírní hudba

rev. Karel Šolc Obsah: autor hudby / textu / skladba  Dusík Jan Ladislav: Prélude  Tomášek Václav Jan Rapsodia  Voříšek Jan Václav (Hugo) Impromptu  Smetana Bedřich: Vzpomínka  Smetana Bedřich: Salonní polka Fis dur  Dvořák Antonín: Na táčkách  Dvořák Antonín: Humoreska  Fibich Zdeněk: Poem  Fibich Zdeněk: Nálada  Suk Josef: Píseň lásky  Novák Vítězslav: Píseň

Staří španělští mistři

ed. a arr. Jiří Jirmal Významným edičním počinem Jiřího Jirmala se stala publikace Staří španělští mistři z roku 1971. Autor zde shromáždil a do moderní notace přepsal skladby, které byly původně napsány v 16. století pro vihuelu, loutnu a v 17. století i pro pětistrunnou kytaru. Najdeme zde 6 pavan Luye de Milana, variace Luye de Narvaeze, skladby Alonsa Mudarry včetně asi nejslavnější

Světová klavírní hudba I

rev. Alena Fišerová Album Světová klavírní hudba 1 obsahuje reprezentativní ukázky klavírní literatury různých stylových období. Výběr přednesových skladeb, řazených dle chronologie jejich vzniku, významných světových autorů (Bach, Mozart, Beethoven, Schubert, Schumann, Brahms, Mendelssohn-Bartholdy, Chopin, Liszt, Čajkovskij, Rachmaninov, Grieg, Debussy) nabízí rozmanitou škálu formálních i

Pějme píseň dokola 3

uspořádali: Josef Eppinger, Ilja Havlíček, Dušan Pazdírek Obsah: autor hudby / textu / skladba  Pějme píseň dokola  POLKOVÉ PÍSNIČKY:  A já více  Čerešničky  Háječku, háječku tichý  Hory, doly, černý les  Jen se mně má milá  Když se pšenka zelenala  Má milá naříká  Mugraurovy koně  Na břehu Blanice  Od Tábora až k nám  Pij, synáčku  Slunko jasné  Slyš,

Koleda milostná

ed. Iša Popelka

Budvarka / Rekrutská

Vladimír Fuka je znám především jako autor vynikajících polek, které ač byly otextovány, jsou velmi dobře hratelné, efektní a životaschopné i v orchestrálních podobách. Český text k polce Budvarka napsal Míla Cink, i druhou skladbu,Rekrutská, kterou je opět polka, opatřil textem Svatopluk Radešínský.

O půl čtvrté ráno (polka) / Na našem bále (valčík)

Když jaro zaťuká / Oheň (Hasiči jedou)

Kdo se bojí, nesmí do lesa / Pálavanka

Česká a moravská dechová hudba,

Jáchymovská polka / Pozdrav domovu

Hradešický valčík / Orličanka (polka)

Obsah: autor hudby / textu / skladba  Schuster Sláva Emanuel / Radešínský Svatopluk: Hradešický valčík  Uhlíř František: Orličanka (polka)

Poděkuj / Čeká tě máma

Obsah: autor hudby / textu / skladba  Štěpánek Josef / Jacura Ladislav: Čeká tě máma (valčík)  Fuka Vladimír / Nádvorník Bohuslav: Poděkuj (Jemnická polka)