Slavný cyklus rytin symbolicky zobrazující životní pouť člověka byl vytvořen podle 17 kreseb ze skicáře obsahujícího celkem 64 náčrtků, který se stal základem mnoha dalších Blakeových prací. Poprvé jej uveřejnil v roce 1793 pod názvem „Dětem: Brány ráje“ a na sklonku života jej přepracoval, doplnil o úvodní a závěrečnou báseň a vydal v omezeném nákladu pod novým názvem „Pohlavím: Brány ráje“.
Román zasvěcení, vycházející v novém rozšířeném vydání, sleduje proměny iniciačního románu od jeho počátku v antice (Zlatý osel) přes středověk (romány o svatém grálu) až do 20. století (Zámek, Červená kniha, Jméno růže) a pronikavým způsobem analyzuje jeho strukturu a esoterickou symboliku, jež se posléze ukazuje být obdobou jungovské struktury individuačního procesu a jeho archetypálních postav.
Kniha Přečlovek spojuje povídky s komentovanými záznamy snů a zamyšlením nad úlohou některých psychotropních látek. Autor vtahuje „do debaty“ poměrně široký kulturní kontext. Pozornost je věnována Renému Daumalovi, své místo má zde Svetozar Nevole, Aldous Huxley i Marcel Schwob. Jakkoli je kladen důraz na argumenty a styl rozboru vědecké povahy, řada textů přechází až do básní v próze, neboť
Kniha Podat ruku ďáblovi je autentickým svědectvím o jedné z nejhorších genocid 20. století. V červenci roku 1993 se stal generál Roméo Dallaire velitelem mírové mise UNAMIR ve Rwandě. Snažil se o stabilizaci násilím zmítané a etnicky rozdělené africké země a marně varoval mezinárodní společenství o chystaných masakrech. Když v dubnu 1994 propukla genocida, během níž bylo za zhruba sto dní
Kniha Pohledy ze skutečného světa představuje soubor přednášek Georgije Ivanoviče Gurdžijeva pronesených k jeho žákům. Sbírka vyšla až po jeho smrti a je vytvořena na základě deníkových zápisů a vzpomínek lidí, kteří se těchto přednášek zúčastnili. Je to záznam způsobu, jakým Gurdžijev učil své žáky, ale také zrcadlo vývoje jeho myšlenek od „ruských“ skupin (1912–1917) přes období útěku před
Marek Vadas (* 1971 v Košicích) na svých cestách do rovníkové Afriky získal nejen znalosti místní kultury a zvyků, ale dokonce i důvěru krále jednoho z domorodých kmenů Kamerunu, a stal se jeho poradcem. Vadasovy povídky nás berou na cestu do tropických pralesů, zapadlých vesnic i bujících velkoměst černé Afriky, do míst, kde lidé dosud žijí s duchy, šamany a mytickými bytostmi. V takovém světě
Kniha významného amerického astrologa shrnuje a reinterpretuje filosofii operativní celostnosti s ohledem na duchovní potřeby současného lidstva, procházejícího hlubokou transformací. Autor se zde zamýšlí nad nástrahami duchovní cesty a nad proměnou atomistického přístupu ke skutečnosti v holistický. Esej Volání k transformaci pojednává o dějinách lidské civilizace a jejich rozvíjení v rytmech
Souborné vydání autorských písňových textů/básní Petra Nikla doplňují autorské kresby a dvě nová Niklova hudební CD: Noty mollové s Lakomými barkami a Kudlanka čas Jaroslavem Mugrauerem a Miroslavem Černým.
Northrop Frye byl jedním z nejuznávanějších literárních vědců dvacátého století a přes padesát let význačným profesorem Torontské univerzity. Sám popsal Dvojí vidění jako „o něco kratší a přístupnější verzi“ Velkého kódu a jeho pokračování, Mocných slov. Dvojí vidění je Fryeovou poslední prací a v mnoha ohledech i jeho nejpřístupnější vydanou knihou. Pro ty, kdo se setkávají s tímto originálním
V Jungově duchu vymezuje paradigma páté, paradigma přechodu, paradigma duchovně intuitivní. Psychospirituální krize, které v dnešní době v adolescentním věku bují jako houby po dešti, chápe jako zákonitý proces iniciace, jako přibližování se silovému poli virtuálního Já v nejstarším a nejmocnějším paradigmatu. Začíná být jasné, že jeho svírající a obkličující síla není již jen něčím náhodným.
Gilbert Durand, jeden z nejvýznamnějších Bachelardových žáků a autor mnoha knih věnovaných imaginaci a symbolice (mezi ty nejznámější patří Antropologické struktury imaginace. Úvod do obecné archetypologie a Symbolická imaginace), se v tomto souboru statí s bachelardovským podtitulem zabývá hermovským a hermetickým návratem ve vědách o člověku a ohledává cesty vedoucí ze slepé uličky
"Alchymistický" román Arkadije Rovnera vypráví o dobrodružstvích asyriologa Nikolaje, který byl ze svého rodného města unesen Granátovým větrem a stal se účastníkem expedice po nebeském souostroví Makam. Tato cesta je zároveň zkouškou jeho schopnosti stanovit svůj vlastní osud a vytvořit "vlastní vítr", zkouškou ve které neobstojí a ocitne se v zemi, "ze které není návratu". Tento žánr, plný
Tato kniha si klade za cíl představit učební dokumenty magicko-alchymického bratrstva zlatého a růžového kříže, jehož působnost lze v dějinách vystopovat minimálně od počátku 17. století až do poloviny 18. století, kdy se plynule transformovalo v hermetický řád zlatých a růžových křižáků. Převážnou část přítomného svazku tvoří dva v minulosti tištěné traktáty a čtyři převážně nepublikované
Kniha známého autora o tom, jak si vytvářet domov, o vztazích smyslového a duchovního světa, o meditaci i vztazích mezi rodiči a dětmi. Knihu doprovázejí fotografie Hany Rysové.
Kniha přináší výběr z tzv. pseudo-eckhartovské literatury. Předkládaný traktát O rození věčného Slova v duši svým odměřeným, ale zároveň uceleným způsobem syntetizuje Eckhartovo učení o rození Boha v duši, a jakožto příručka křesťanské meditace z počátku 14. století tak je svědkem duchovní praxe evropského středověku. Následující soubor výroků, marginálně nalezených ve středověkých rukopisech,
Jeden z nejvýznamnějších současných literárních kritiků se v této knize věnuje tématu melancholie u Baudelaira.
Lyrický text současného belgického spisovatele. Česko-francouzská bilingva
Alí ad-Du‘áží bývá nazýván „otcem tuniské povídky“ a současný tuniský literární kritik Muhammad Faríd Ghází jej dokonce staví na trůn všech povídkářů v arabském světě, přičemž jej srovnává s autory jako byl Jack London nebo Marcel Proust. Ať už s takovým přirovnáním souhlasíme či nikoli, pro nás tkví jedinečnost tohoto autora v jeho lehkém, humorném a hravém stylu vyprávění a především pak v jeho
Kde vlastně začíná Orient? Jak se měnily české obavy z islámu nebo ze „žlutého nebezpečí“? Jak asi reagovali naši předci, když poprvé uviděli bonsaje, břišní tanečnice nebo tančící dervíše? Kdo byli první skuteční indiáni a černoši, kteří žili v Čechách? Je Praha opravdu městem zbožných žen či dokonce „svolných a nespoutaných vášnivek“? Kdy se dostanou česko-vietnamští spisovatelé do školních
Básnická sbírka zakládajícího člena skupiny Fantasía. Počasí v názvu je možné chápat hned v trojím významu: „počasí srdce“ - básníkovo vnitřní počasí a rozpoložení, „počasí světa“ - citlivost k současné ekonomické krizi a vyčerpání kapitalismu, a zároveň počasí v širším významu toho slova - meteorologické, kosmogonické, „vesmírné počasí“, které obepíná Zeměkouli a tvoří přirozené pozadí veškerých