Améry obhajuje vysmívaného a podváděného manžela Emy Bovaryové Karla jako syna, lékaře, manžela i milence. Propůjčuje mu vlastní vědomí, které mu Flaubert i Sartre odepřeli. Améry nechává na stránkách svého románu-eseje promlouvat s neobyčejnou emocionální intenzitou právě "hlupáka" Karla Bovaryho a jeho očima domýšlí a přehodnocuje celý příběh Karla a Emy.
V posledních padesáti letech mnozí historikové očerňovali britské impérium a dělali z něj násilnický zločinecký spolek, který po sobě zanechal snad jen dva památníky: hru zvanou fotbal a výraz „fuck of“. O objektivnější pohled se pokouší britský historik Niall Ferguson a ukazuje, že z imperiálního dědictví vznikl moderní svět, který bereme jako samozřejmost: demokracie, volný obchod a globalizace.
Autorův esej o ženství a jeho proměnách z roku 1997 vychází česky již ve 2. vydání. Lipovetsky vychází z reality vysoce individualizované společnosti druhé poloviny 20. století. Zamýšlí se nad fenoménem lásky, sexu a svádění, fyzické krásy, vztahem k práci, k rodině a moci. Mimo jiné rozebírá růžovou knihovnu, ženský tisk, diktát módy s kultem štíhlosti, feminismu apod.
Román u nás už dobře známého amerického spisovatele. Osudy několika sympaticky pošetilých postav, zavátých do Brooklynu z různých částí Spojených států i světa, se v něm vzájemně střetávají a prolínají v posledních letech 2. století.
Autor se ve svém románu zabývá nacistickou minulostí Německa, která se přes individuální osudy prolíná se současností. Napínavý příběh hlavního hrdiny je zároveň cestou k vlastní identitě.
Sedm vznešených Benátčanek různého věku a s různými životními zkušenostmi se sejde v domě jedné z nich, mladé vdovy Leonory, aby spolu hovořily o všech možných aspektech svých životů, a to jak čistě teoreticky, tak na základě konkrétních zážitků. Hlavním tématem jejich rozhovorů je nepřátelství mužů vůči ženám. Celý dialog je stylizován do duchaplné hry na soudní přelíčení, kdy ženy jsou v rolích
Vzpomínky mosteckého rodáka, jazzového hudebníka Huberta Sigmunda, zachycují jeden z nejtemnějších úseků moderních českých dějin a zároveň tragické vyústění mnohasetletého soužití Čechů a Němců v naší zemi.
Příběh Roberta Mohwinkela, mladíka vyrůstajícího v rodině úředníka soukromé firmy. Robert se celý život přizpůsobuje požadavkům svého okolí – rodičů, kamarádů, školy a nakonec svých nadřízených. Chce zůstat nenápadný a nevybočovat z řady. Příběh Lorenzenova antihrdiny se čte jedním dechem a zcela právem je řazen k největším dílům německé poválečné literatury.
Vypravěčem Handkovy prózy je samotář provozující hostinec v někdejší klášterní zahradě. Příběh, odehrávající se v současnosti, začíná ve chvíli, kdy do hostince dorazí Don Juan – nikoli však takový, jak ho známe z literární tradice, nýbrž jako ten, kdo je na útěku, jako otec, který ztratil své dítě, a jako postava sice zcivilněná, přesto však magická. Svému hostiteli líčí příběh svých posledních
Rozsáhlá syntetická práce profesora historie Londýnské univerzity patří k nečetným dílům, která se v jednom svazku snaží zhostit celku evropských dějin od prehistorických počátků až po pád komunismu počátkem devadesátých let. Daviesova práce je pozoruhodná především tím, že provádí skutečnou syntézu politických, náboženských, kulturních a sociálních dějin Evropy a zároveň přináší ohromné množství