Lucie bydlí s rodiči na malém předměstí velkého hlavního města. Zatímco Luciina maminka-kriminalistka má ve všem jasno a její svět má jasný a přísný řád, tatínek je podivín. Nejenže nemá žádné skutečné zaměstnání, celé dny se toulá po lesích, vrací se domů špinavý a po kapsách nosí podivné páchnoucí věci. Navíc sám sebe označuje za uprchlíka, je plachý a mluví příliš složitě. Jednou v noci si pro
Ako americká popkultúra pomohla rozprávačovi úspešne zvládnuť jeho problémy Známy autor divadelných hier bezcieľne cestuje s jedným kufrom po Amerike. Nie je to preňho len civilizačný šok, ale aj namáhavá cesta k sebe samému po rozchode s Judith. Cez autorovo rozprávanie spoznávame Ameriku 80. rokov, je prítomná v jeho rozhovoroch s Claire a Johnom Fordom, v jeho spomienkach na filmy, knihy
Kniha představuje tři Handkeho divadelní texty z různých období tvorby, jejichž spojníkem je svět mezi samotou a láskou, ostychem z lidí a slávychtivostí, jazykem, filozofií a politikou, mezi snem a světem.
Nový román Petera Handkeho je jedním dnem v hlavě známého herce, který se vydává pěšky z okraje metropole do jejího centra, aby ve svém novém filmu ztělesnil postavu amokem stiženého vraha a zároveň převzal od prezidenta státní ocenění za svou práci. Setkání s kondičními běžci, bezdomovci, bizarními páry, knězem či policisty dává vzniknout příběhům, scénám, obrazům, jež v narážkách a náznacích
Bývalý brankář Bloch je patrně vyhozen z práce. Jde do kina. Policisté pátrají po zmizelém chlapci. Existenciální drama v kulisách rakouského pohraničí může začít. Mezi vnitřním životem Josefa Blocha a vnějším světem, který pozoruje, se otevírá propast, kterou jazyk, jak se zdá, nedokáže překlenout. Co znamenají slova, co předměty, co činy? Záleží na vraždě? Celek se rozpadá, zůstávají detaily.
Kniha Pět her přináší průřez dramatickou tvorbou světově uznávaného a kontroverzního rakouského autora, žijícího dlouhodobě ve Francii, Petera Handkeho. Handke ruší divadelní mimesis, napodobení skutečnosti, ve svých textech vytváří realitu svébytného novodobého mýtu a vypůjčuje si přitom citáty z křesťanské, asijské či germánské tradice, od Goetha, stejně jako z německého romantismu, z libret
Spílání publiku je hra, kterou napsal Peter Handke, a v roce 1966 působila jako jeden z největších skandálů evropského divadla, neboť v ní nabourává veškeré konvence správně napsaného dramatu i divadelních postupů, skryta je v ní silná kritika života šedesátých let. Cílem hry však není pouhá provokace, zkoumá především funkci divadla ve společnosti, pro kterou vzniká. Vychází poprvé česky v
Vypravěčem Handkovy prózy je samotář provozující hostinec v někdejší klášterní zahradě. Příběh, odehrávající se v současnosti, začíná ve chvíli, kdy do hostince dorazí Don Juan – nikoli však takový, jak ho známe z literární tradice, nýbrž jako ten, kdo je na útěku, jako otec, který ztratil své dítě, a jako postava sice zcivilněná, přesto však magická. Svému hostiteli líčí příběh svých posledních
By Nobel Prize Winner Peter HandkeShort Letter, Long Farewell is one the most inventive and exhilarating of the great Peter Handke's novels. Full of seedy noir atmospherics and boasting an air of generalized delirium, the book starts by introducing us to a nameless young German who has just arrived in America, where he hopes to get over the collapse of his marriage. No sooner has he arrived,