Snaha ovlivnit veřejné mínění – domácí i zahraniční – je přirozeným cílem každého režimu, který se prostřednictvím propagandy snaží jednak o svou legitimizaci a prosazení vlastních cílů, jednak o potření skutečných i zdánlivých protivníků. Také Československo bylo ve svých dějinách vždy arénou i předmětem informačního boje mezi různými vnitřními i vnějšími politickými silami a ideovými směry.
Poválečné období a zejména události roku 1948 znamenaly pro českou katolickou církev, stejně jako i pro celou svobodně smýšlející československou společnost, těžkou ránu. Komunistický režim systematicky likvidoval demokratické občanské svobody a práva, včetně svobody svědomí. Zvlášť důrazně vystupoval proti církvi římskokatolické, kterou považoval za svého hlavního ideového protivníka. Publikace
Studie v tomto sborníku zasazují události roku 1943 do širšího kontextu německé okupační politiky v Evropě se zvláštním přihlédnutím k vývoji v Protektorátu Čechy a Morava. Mimořádná pozornost je věnována vedle odboje na Slovensku v roce 1943 a partyzánského hnutí ve východním Polsku, v Bělorusku a na Ukrajině i válečnému vývoji v průběhu tohoto roku a československému příspěvku k válečným
Katalog ke stejnojmenné výstavě stručně představuje vývoj české (československé) tělovýchovy, mapuje olympijské hnutí a popisuje výrazné kolektivní i individuální úspěchy našich sportovců. Věnuje se také nejvýraznějším zásahům nacistického a komunistického aparátu do československého sportu – připomíná oběti z řad sportovců během nacistické okupace či proces s hokejovými mistry světa a zabývá se
Katalog vychází u příležitosti konání výstavy stejného jména http://www.ustrcr.cz/cs/ve-znameni-tri-deklaraci. Výstavní projekt, jehož autory jsou historici z Ústavu pro studium totalitních režimů Dita Jelínková a Zdeněk Hazdra, přibližuje postoje a postavení šlechty v Československu v kontextu mnichovských událostí roku 1938 a následně okupace českých zemí nacistickým Německem. Hlavní pozornost
Vnitrostranická disciplína byla v komunistických stranách pojímána jako jeden z klíčových prostředků k získání a udržení moci. Proto se tato kniha soustředí na snahy efektivně regulovat chování a jednání členů KSČ. Autor vychází z rozsáhlého korpusu málo využívaných archivních materiálů, přičemž nepíše černobílý příběh vyprávěný z jednoho ústředního bodu, ale vykládá dějiny KSČ zdola, když
Ve 20. století se značná část inteligence, a to zdaleka nejen české a slovenské, nechala unést vizí spravedlivé společnosti sobě rovných lidí a dala se do služeb komunismu, který tuto utopickou představu budoucího uspořádání mezilidských vztahů nabízel. Příslušníci inteligence tak ve velké míře podlehli ideologii, jejímž jménem byly napáchány mnohé zločiny, navzdory tomu, že by díky svému
Kniha Praha objektivem tajné policie přináší více než 200 stran unikátních, dosud nepublikovaných fotografií ze sledování prováděných komunistickou Státní bezpečností. Publikace představuje syrový obraz normalizační Prahy doplněný o odborné texty, včetně přehledného rejstříku a informací jak a proč kniha vznikla. To vše v dvojjazyčné, česko-anglické verzi.
Proces s Miladou Horákovou a dalšími dvanácti obžalovanými je považován za „největší politický proces“ a stal se symbolem komunistické zlovůle. Jednalo se o první politický monstrproces a kampaň, která ho doprovázela neměla svou propracovaností a mohutností u nás dosud obdoby. Cílem této knihy je přiblížit čtenáři, jak byla kampaň připravována i jak probíhala. Čtenář se dovídá, jakým způsobem se
Kniha se zabývá Pohraniční stráží jako jednou ze součástí bezpečnostních složek Československa po únoru 1948, systémem ochrany hranic s Německou spolkovou republikou a Rakouskem v první polovině 50. let a pokusy o jejich přechod. Téma je zpracováno na příkladu dvou jednotek – 5. chebské pohraniční brigády, která hlídala část hranic s Německou spolkovou republikou,a 4. znojemské pohraniční
Osm let po druhém globálním konfliktu dvacátého století byl svět rozdělen na dvě politické soustavy, u nichž bylo zřejmé, že porazit se navzájem nemohou, naopak že spolu musí koexistovat. Součástí tohoto světa bylo i lidovědemokratické Československo, jehož obyvatele zasáhlo v roce 1953 několik fatálních událostí: smrt sovětského vůdce J. V. Stalina i prezidenta republiky Klementa Gottwalda,