Příroda, peníze, práce, péče, potraviny, energie a životy: na těchto sedmi věcích stojí svět, ve kterém žijeme, a také jeho budoucnost. Moderní obchod z nich udělal pouhé laciné artikly, a tím proměnil, ovládl a zdevastoval Zemi. V Historii světa v sedmi laciných věcech rozvíjejí autoři Raj Patel a Jason W. Moore nový přístup k pochopení současných planetárních krizí. Spojují dohromady
Petr Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu. Poprvé byl zatčen v roce 1969 za svou činnost v rámci Hnutí revoluční mládeže, které lze označit za československou odpověď na studentská hnutí v západní Evropě. Právě procesem s levicově orientovanými mladými lidmi začal normalizační režim roztáčet kola trestní represe svých odpůrců, přičemž sám Petr Uhl si z něj odnesl, jak se
Odkud čerpat naději ve zdevastované cynické současnosti? Jsme v ní sami? Můžeme obstát jen na úkor ostatních? Vzestup politiky identity zakryl v posledních dekádách univerzální aspiraci emancipačních snah. Původní příspěvek k teorii radikální politiky, který Klára Lang čtenářstvu předkládá, je slibným vykročením za tento rámec. Napájí se z emancipační tradice odporu proti útlaku a inspiruje se
Kniha je sbírkou šesti poutavých, vtipných a magických prohlášení zapatistů a zapatistek ze Zapatovy armády národního osvobození (EZLN), mayských vzbouřenců, kteří již několik dekád utvářejí rozsáhlý politický experiment autonomie v horách a džungli jižního Mexika. V sérii textů ohlašují a komentují svou výpravu kolem mnoha světů, která svým významem vstoupí do dějin dekolonizace. 500 let od
Vysoce oceňovaná kniha Kristin Ross o myšlení a kultuře Pařížské komuny z roku 1871 rezonuje s motivacemi a akcemi mnoha současných protestů. Ať již to byly protesty na káhirském náměstí Tahrír, na aténském náměstí Syntagma, hnutí Occupy ve Spojených státech, nebo Indignados ve Španělsku, tak se všechny tyto protesty projevovaly obsazováním náměstí a parků, tedy veřejného prostoru, v němž
V roce 2021 uplynulo 100 let od smrti Petra Kropotkina, anarchisty a ve své době také světové uznávaného geografa, který přišel s klíčovou kritikou hypotézy o konkurenci jako určujícím principu vývoje společnosti prosazovanou sociálními darwinisty. Sám obdivovatel Darwina využil své pozorování během výzkumného pobytu na Sibiři k sepsání knihy "Vzájemná pomoc: faktor evoluce". Ta vyšla poprvé v
Ať už anarchisté a anarchistky byli vydavateli novin v 19. století, účastníky „bitvy o Seattle“ při protestech proti globalizujícímu se kapitalismu na samém konci 20. století, nebo vzbouřenci v nedávném řeckém povstání proti neoliberální politice „úsporných opatření“, tak je vždy podněcoval a inspiroval ideál „svobodné společnosti svobodných jedinců“ – svět bez hierarchie a dominance. Ale jak by
Ekologická proměna, jíž jsme dnes svědky, už celých posledních třicet let ovlivňuje naši politickou krajinu. To by mohlo vysvětlovat vražedný koktejl prudce narůstajících nerovností, masivní deregulace a přeměny snu o globalizujícím se světě do noční můry pro většinu lidí na světě. Co drží tyto tři fenomény pohromadě je přesvědčení, které sdílejí někteří mocní lidé, že ekologická hrozba je
Cenově nedostupné bydlení, mzdy na hranici chudoby, zdravotní péče, klimatická změna, policejní kontroly hranic: tyto problémy nepatří k obvyklým feministickým tématům. Nepostihují však drtivou většinu žen na celém světě? Manifest, jehož inspirací je nová vlna globálního feministického aktivismu, přichází s jednoduchou a zároveň mocnou výzvou: feminismus nezačíná ani nekončí tím, že budou ženy
Petr Alexejevič Kropotkin, od jehož smrti uplyne v roce 2021 sto let, bývá označován za otce anarchistického komunismu a osobnost, která nejvýrazněji ovlivnila dějiny anarchistického hnutí. Nejen svým spíše optimistickým pohledem na přirozenou sociálnost člověka a solidaritu, pospolitost a vzájemnou pomoc, které vyplývají přímo z fylogeneze člověka a obecně z principu evoluce, ale také svou
Každé významnější světové město dnes trpí krizí bydlení. Jak k tomu došlo a co s tím můžeme udělat? Každý potřebuje a zaslouží si bydlet. Ale naše domovy jsou proměňovány na zboží, komodifikovány, čímž se dále zvýrazňují nerovnosti mezi těmi, kdo města obývají. Zisk je dnes mnohem důležitější než sociální potřeby. Chudí jsou nuceni platit stále více za stále horší bydlení. Městským komunitám
Každé významnější světové město dnes trpí krizí bydlení. Jak k tomu došlo a co s tím můžeme udělat? Každý potřebuje a zaslouží si bydlet. Ale naše domovy jsou proměňovány na zboží, komodifikovány, čímž se dále zvýrazňují nerovnosti mezi těmi, kdo města obývají. Zisk je dnes mnohem důležitější než sociální potřeby. Chudí jsou nuceni platit stále více za stále horší bydlení. Městským komunitám
Již před zvolením Donalda Trumpa směřoval svět ke klimatické katastrofě. S prezidentem Trumpem sešlápl pedál plynu a přidal na rychlosti. Zbývá nám ostatním nějaká možnost, jak sešlápnout brzdu? Klimatickou vzpourou rozumíme strategii, která chce získat podporu většiny veřejnosti pro prosazení našeho společného zájmu na ochraně stabilního klimatu. Hodlá využít masových, globálně koordinovaných,
Kniha V kapitalismu. Proti kapitalismu. Za hranice kapitalismu. spojuje texty tří přednášek, které John Holloway nedávno přednesl v Kalifornském institutu integrálních studií v San Francisku. Zabývá se v nich otázkou, jakou podobu by mohla mít protikapitalistická revoluce dnes -- po dějinném selhání myšlenky, že prostředkem k radikální proměně je uchvácení státní moci. Skrze toto téma se nám