Investigativní práce australského novináře Antonyho Loewensteina odhaluje propojení izraelského mocenského systému a technologického a zbrojního průmyslu, který na palestinském obyvatelstvu testuje zbraně, dohledové technologiea nástroje represe pro globální trh včetně brutálních autoritářských režimů. Tyto technologie, vyvíjené pro účely okupace a útlaku, pak skrze izraelský vývoz překračují
Kehinde Andrews v této provokativní knize vyvrací mýtus o konci kolonialismu a odhaluje, jak jeho struktury nadále ovládají globální kapitalismus i moderní sociální systémy. Autor nabízí naléhavou analýzu současné geopolitiky a varuje, že bez hluboké transformace základů našeho světa zůstane skutečná dekolonizace nedosažitelným cílem.
Provokativní analýza Janise Varufakise odhaluje vznik nového ekonomického řádu, v němž technologičtí giganti nahrazují tradiční kapitalismus. Místo tvorby kapitálu vybírají „digitální nájemné“ a ovládají naše online životy jako moderní feudálové. Varufakis ukazuje, jak se z uživatelů stávají „cloudoví nevolníci“ – zdroj zisku pro platformy, nikoli pro sebe. Kapitalismus je mrtvý. Vítejte v
Varufakisovo Jiné teď vtáhne čtenáře a čtenářky do paralelního světa, v němž se společnost po finanční krizi v roce 2008 odklonila od kapitalismu. Tento politicko-vědecký román vykresluje realistickou utopii, kde kapitalismus nahradil demokraticky řízený, technologicky založený systém připomínající anarchosyndikalismus. Přestože se kniha snaží odpovědět na otázku, jak by měl vypadat
Proč se v radikálních emancipačních hnutích objevuje strach, smutek, pocit viny či úzkost? Proč se v nich šíří podezíravost, soutěživost a posedlost svojí pravdou? Proč v nich někdy převáží touha po ideologické čistotě a moralizující povyšování? Montgomery a Bergman nazývají situaci, kdy se jeden způsob dělání politiky vydává za ten jediný správný, rigidním radikalismem. V rozhovorech s lidmi
Z čeho v českých zemích vznikl anarchismus? Co byla Omladina? Kým byli básníci z „generace buřičů“? Jak se organizovali anarchističtí horníci a textiláci? Čím chtěli anarchisté podvracet stát a kapitalismus, armádu a církev? Jak souvisel anarchismus s loupežemi klenotů a pašováním cukerínu? A mohla vzniknout anarchistická politická strana? Nejpodrobnější vylíčení dějin českého anarchismu čekalo
Knihu Historická úloha státu napsal Petr Kropotkin na samém konci 19. století, v období intenzivních sociálních a politických změn. V té době Evropa naplno zažívala rozvoj průmyslového kapitalismu, což vedlo k nerovnostem, sociálním konfliktům a vykořisťování pracujících tříd. Důležitou roli v tom všem sehrál moderní národní stát. Kropotkinův pohled na stát a společnost byl ovlivněn těmito
David Graeber byl jedním z nejvíce podnětných myslitelů poslední doby a zároveň byl také jedním z mála angažovaných intelektuálů, kteří se přímo zapojili do protestů a organizování sociálních hnutí. Aktivně se účastnil alterglobalizačního hnutí a později i hnutí Occupy Wall Street. Své zkušenosti aktivního anarchisty a antropologa shrnul v monumentálním díle Direct Action: An Ethnography.
Kapitál Karla Marxe je jedním z nejvlivnějších textů historie, přesto jej málokdo přečetl. Není se čemu divit: Marx v něm píše často složitým způsobem o složitých věcech. Naštěstí ale existuje stručný a čtivý Úvod do Kapitálu od předního znalce Marxova díla Michaela Heinricha, který v němčině vyšel již v 15 vydáních a stal se základním textem pro porozumění Kapitálu. Heinrich se Marxovým textem
Za jakých podmínek by mohla ekologie organizovat celkovou politiku kolem sebe, a nebyla jen okrajovým souborem protestních hnutí? Může aspirovat na to, aby vymezila politický horizont podobně jako v minulosti liberalismus, později socialismus, neoliberalismus a v poslední době i neliberální či neofašistické strany, které jsou na vzestupu? Co se může ekologie naučit z historie o tom, jak vznikají
Je čas otevřít budoucnost a odvážně přemýšlet o světě bez kapitalismu. Tato kniha se právě tímto tématem zabývá. Na základě sociálních a politických experimentů zapatistických komunit zkoumá, jak by mohla taková „skutečná utopie“ vypadat. Kniha se ptá, jak praktikovat radikální demokracii a budovat společnost bez vlivu státu; jak odstranit škodlivou tržní logiku zaměřenou na maximalizaci zisku a
Manifest je tak trochu žánrem minulosti. Dnes si sotva zvládáme všímat překotných událostí, jsme permanentně něčím překvapováni a žijeme v únavě ze zklamání. Strategická rozjímání, rozvrhy a předpisy věcí budoucích vypadají utopicky už jen v tom, že by je někdo vymyslel, natož realizoval. Nejenže nevíme, co bude, ale často rezignujeme i na zkoumání toho, co by mělo nebo mohlo být. Michael Hauser
Po otřesných zkušenostech s pandemií covid-19 a s lockdownem hledají státy i jednotlivci způsoby, jak se z krize dostat, a mnozí doufají, že se co nejdříve vrátí ke „světu, jaký byl před pandemií“. Existuje však i jiný způsob, jak si z této těžké zkoušky vzít ponaučení: jako obyvatelé Země možná nakonec nebudeme schopni opustit lockdown tak snadno, protože globální zdravotní krize je zakotvena v
Odboj proti nacismu se může s odstupem téměř osmi dekád zdát jako známá a uzavřená kapitola. Kniha však přináší strhující a málo známý příběh mladých lidí ze Smíchova, jimž se do cesty životem postavila nacistická diktatura a oni se rozhodli proti ní bojovat. Kniha napsaná na základě deníků a dopisů hlavních aktérů a desítek rozhovorů s pamětníky a pamětnicemi tehdejších událostí nám dává
Anarchistická politika je v jádru těch nejživějších a nejradikálnějších sociálních hnutí současnosti. Anarchistické skupiny a sítě šíří étos přímé akce, nehierarchického organizování a emancipace, at již ve squatech, sociálních centrech či komunitních zahradách nebo při sabotážích a bouřlivých blokádách summitů elitních institucí a nově definují povahu revolučního boj pro 21. století. Kniha
Viděla jsem příliš jiný svět šelmy i příliš lidský svět nemocnic. Ztratila jsem své místo, hledám meziprostor. Prostředí, kde bych se zotavila. Vše začíná, když na francouzskou antropoložku Nastassju Martin (1986) zaútočí na Kamčatce uprostřed zamrzlé sopečné krajiny medvěd, a zanechá ji se zraněným obličejem napospas ruským a francouzským nemocnicím, samotnou na cestě za uzdravením narušeného
Ulrich Brand a Markus Wissen ve svém konceptu imperiálního způsobu života zdůrazňují skutečnost, že kapitalismus znamená nerovnoměrný rozvoj a zároveň neustálou a zrychlující se univerzalizaci západního způsobu výroby a života. Logika liberálních trhů se od devatenáctého století, a zejména od druhé světové války, vepsala do každodenní praxe, která je obvykle nevědomě reprodukována. Autoři
Myšlenka nerůstu je kontroverzní, často nepochopená a paradoxně čím dál tím populárnější. Giorgos Kallis, jeden z předních myslitelů nerůstového hnutí, přináší v této knize jeho přístupnou, inspirativní a promyšlenou obhajobu. Jednotlivé kapitoly tvoří výběr z autorových esejí, novinových článků, blogových příspěvků a „minifestů“, které zahrnují širokou škálu témat – od zeleného růstu a dějin
Pedagogika utlačovaných Paula Freireho rozvíjí teorii vzdělávání přizpůsobenou potřebám těch, kdo jsou v kapitalistické společnosti znevýhodnění a marginalizovaní. Kniha kombinuje pedagogickou a politickou filozofii, nabízí analýzu útlaku a teorii osvobození. Freire se domnívá, že tradiční vzdělávání slouží k udržení sociálního, politického a ekonomického statusu quo, ze kterého těží úzká skupina
Kniha Dvakrát sláva anarchismu, inspirována základním anarchistickým přesvědčením v možnosti dobrovolné spolupráce bez hierarchie, je poutavou, odvážnou a často velmi zábavnou obranou anarchistického nahlížení na svět. Antropolog James C. Scott si v této knize nasazuje anarchistické brýle a skrze ně se dívá na svět kolem sebe: počínaje každodenními interakcemi mezi lidmi a konče velkými protesty