Publikace se věnuje korespondenci barokního polyhistora a jezuity Athanasia Kirchera s korespondenty z českých zemí. Z četby dopisů vyvstává plastický obraz vzájemně propojené učenecké, aristokratické a církevní komunity, která hrála významnou roli nejen v rámci celé Kircherovy korespondence, ale i ve formulaci badatelských témat přírodní filosofie v českých zemích. Kircherovým dílem byl
Předkládané dvojčíslo revue Parrésia přináší zcela unikátní studii sinologa V. Lišcáka, který se zaměřil na tzv. tchangské neboli nestoriánské křesťanství v Číně a jeho jezuitskou reflexi v 17. století. Lišcákův překlad slavné bilingvní stély ze Si-anu (781) představuje vůbec první převod této významné památky z čínštiny a syrské aramejštiny do češtiny. Arabské křesťanství a křesťanství v
Poutní místo Filipov je již 150 let fenoménem. Příspěvky z konference konané v jubilejním roce 2016 se snaží z různých perspektiv popsat jeho minulost a upozornit i na jeho současný význam nejen v rámci česko-německých vztahů – Filipov představuje živoucí symbol snahy o vzájemné porozumění Čechů a Němců v období po roce 1945. V publikaci jsou dále otištěna a do češtiny přeložena dosud takřka
Kniha nabízí přehledný a čtivý vhled do současné debaty ve filozofii společenských věd a v kulturní antropologii. Hlavním hrdinou je pojem kultura: autor ho sleduje od jeho vzniku až po současné trendy užití v kognitivních vědách. Kniha se ovšem neomezuje na jeho intelektuální historii. Rovněž vysvětluje, proč je tento pojem a jeho obsah důležitý pro vědce, a to nejen sociální. Dále objasňuje,
„Chce prý být svobodný. Zabijte ho“ Toto je příběh a život malého velkého hrdiny. Ačkoli Kazantzakisův román Bratrovrazi patří k jeho méně známým dílům, zralostí, významem, a hlavně nadčasovostí se vyrovná těm ostatním. Autor, v hloubi duše pacifista, přibližuje čtenáři střet znepřátelených stran za občanské války v Řecku (1946–1949) z jiného úhlu pohledu, přičemž užívá neobvyklé literární
70. svazek Edice současné české poezie přináší sbírku básní Pavla Novotného „Zevnitř“. Novotného poezie zde zřetelně navazuje na experimentální tendence, které se významně prosazovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století. Rovněž tak je zřejmé, že je informován o podnětech, které přinášela tzv. Vídeňská škola, např. Gerhard Rühm, Ernst Jandl a básníci a teoretici z tehdejšího Západního
„Jako by kdosi vypnul velmi jemnou, / téměř neznatelnou tkaninu / mezi nás a psaná slova,“ píše Iva Jakimiv a po této jemné, takřka neznatelné tkanině – a někdy snad i mimo ni a za ni – nás vede. Prostor, v němž se ocitáme, je prostorem určitým způsobem sevřeným: básně jako by byly napsány v jednom čase a místě, jako by prýštily z jedné životní situace – ale přitom je zcela samozřejmě a přirozeně
Rozšířené a přepracované vydání básnického debutu Miroslava Olšovského, jenž vyšel jako výbor roku 2006 pod názvem Záznamy prázdnot. Nový soubor přináší dalších čtyřiačtyřicet dosud knižně nepublikovaných básní, a je tedy návratem k původnímu (autorskému) konceptuálnímu rozvrhu. V Olšovského – riskantním – básnickém světě jsme odsouzeni k jazyku, který je ovšem stejně smrtelný jako my.
Publikace představuje život a uměleckou tvorbu českého malíře Jaroslava Kláta (narozen 1962) v kontextu vývoje výtvarného umění 20. a 21. století. Ačkoliv je jeho tvorba generačně nezařaditelná do jednoho výtvarného názoru a proudu, Kláta ovlivnilo hned několik uměleckých osobností. V publikaci jsou proto popsány umělecké směry a konkrétní malíři (Miloš Malina, Jan Smetana), na které Klát ve své
Cílem předkládané publikace je objasnit koncepci lidského jednání u německého mylitele F. W. J. Schellinga (1775–1854), jak ji implikuje jeho volní koncepce absolutna vypracovávaná v letech 1809–1821. V tomto období se Schelling částečně odklání od původních racionalistických vzorů (Spinoza, Kant, Fichte) a přiklání se více k mysticko-filosofujícímu pojímání světa (Böhme aj.), aniž by však
Protože česká komeniologie a intelektuální historie dosud postrádají komplexnější monografické pojednání o vztahu Komenský – Bacon, je cílem této knihy přiblížit koncepci reformy (respektive obnovy) vědění obsaženou v dílech obou jmenovaných osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona
Lidskost je vzácná komodita. Je tím vzácnější, čím intenzivněji jsme si vědomi jejího nedostatku. Od dob osvícenství západní civilizace věřila, že lidskost bude postupovat vpřed společně s rozumovým poznáním a vědou. Že scientia zajistí conscientia. Vždyť přece ten, kdo správně ví, bude i správně jednat. Tak se v duchu kantovského „sapere aude“ optimisticky očekával všeobecný pokrok humanity.
Spisovatel a filosof Michal Ajvaz spolu s kybernetikem Ivanem M. Havlem se formou volného dialogu zabývají rozličnými tématy na pomezí nejen jejich, ale i mnoha dalších oborů. Svérázným a ničím nespoutaným způsobem zkoumají lidskou tělesnost, rozmanitost a vrstevnatost tvarů, povahu, vznik a zánik struktur a procesů v přírodě i v lidském světě. Repliky dialogu jsou rozčleněny do tematických
Katechetika je vědním oborem na pomezí mezi teologií a pedagogikou. Je zaměřena na praxi, a proto patří k pastorálním teologickým oborům. Jako teologický obor zkoumá způsob Božího jednání s člověkem, reflektuje ho a stanovuje principy, obsahy a metody katechetického působení církve ve výchově křesťanské víry člověka. I když v dnešní době je zájem o tento obor spíše nepatrný, čtenáře knihy může
Rilkovo vrcholné dílo Elegie z Duina začalo vznikat počátkem roku 1912. Autor se tehdy na pozvání Marie Thurn-Taxisové uchýlil na zámek Duino nedaleko Terstu. Zde se začaly rodit básně, jejichž vznik autor vnímal doslova jako božské vnuknutí. Elegie dokončil až v roce 1922 ve Švýcarsku, stranou civilizace, ve čtverhranné věži prastarého zámku Muzot; zde se dostavil stejný stav tvůrčí koncentrace
František Reyl (1865–1935) byl ve své době jednou z nejvýraznějších postav regionálního i celonárodního katolicizmu, potažmo katolicizmu politického. Nesmírně inspirativní osobnost se však vlivem časového odstupu vytratila z povědomí veřejnosti (včetně katolické). Kritická monografie zasazuje do dobového kontextu i Reylova životního rámce veškerou jeho různorodou práci. Obětavý kněz a pedagog se
Autor na počátku knihy pozoruje, jak na jeho ruku dopadá sněhová vločka, a klade si otázku o povaze této drobné události. Ukazuje se, že i taková prostá zkušenost může vyvstat jen díky smyslu, který ustavuje jsoucno a který předpokládá dynamickou syntax. Tuto syntax nemůžeme pochopit, aniž bychom ji uviděli v celém jejím vývoji, který sám je zasazen do vývoje kosmu. Je proto třeba se zamyslet nad
Kniha Nesvatí svatí vypráví o světě, z nějž se příchozímu nechce vrátit zpět. O světě klášterů a mnichů, o hledání a nalézání, o zápasech a protivenstvích. Setkáme se tu i s humorem, se situacemi, které mají do šablonovitých představ o církevním životě daleko. Desítky příběhů skládají pestrou mozaiku náboženského života současného Ruska. Nalezneme tu vyprávění o duchovních cestách známých
Na Michala Janka, nepříliš úspěšného akademika s nepříliš uspořádaným rodinným životem, se na jaře roku 1996 snad konečně usmálo štěstí. Docela dobře se zabydlel v prestižní, byť i poněkud nestandardní instituci jménem Škola pokročilých studií, chystal se podat habilitaci, připravoval do tisku svou první knihu, a navíc se v jeho okolí vynořila jistá poměrně zajímavá navrátivší se emigrantka.
Ústředním tématem knihy je fenomenologie tělesnosti v díle francouzského filosofa Michela Henryho (1922–2002). V první kapitole jsou nastíněny Henryho fenomenologická metoda a to, jak se jeho „materiální fenomenologie“ vyrovnává s „klasickou fenomenologií“ reprezentovanou fenomenologií Edmunda Husserla a Martina Heideggera. V druhé kapitole – věnované Henryho pojetí „tělesnosti“ – autor nejdříve