Komiksová princezna Růža si hraje s kamarády na divokou námořní bitvu. Zaskočí je přitom strašlivá bouře, která je zanese na neznámý ostrov plný fascinujících bytostí, tajemných znaků a dalších záhad. Růžino nové dobrodružství bude obzvlášť pestrobarevné, vždyť se taky seznámí s přátelskými pastelíky, kteří žijí ve městě Šmolka za Okrovým lesem. Nebude to ovšem jen barevná idyla, na scéně se
Kosťa se vrací z vězení a už mu moc času nezbývá. Cíba s Fošnou nikdy pořádně makat nebudou, ať se z nich Rýma třeba zvencne. Tři Marie si u vyschlé studny vyřizují dávné účty a na silvestra možná všechno bouchne. Nejlíp je nakonec tomu nebohému kocourovi, který nemá o svém údělu ani ponětí. Všechno kolem se mění a jisté je jen to, že ne všem osud rozdal stejně dobré karty. Hrdinové povídek
Karolína a Markéta jsou sice na pohled jako oheň a voda, rozumí si ale jako nikdo jiný. Nyní obě kamarádky čelí výzvám, s nimiž si nevědí rady. Markéta se po rozpadu vážného vztahu stáhla s úzkostmi do malé vesnice, Karolína se zase pokouší vybalancovat úspěšnou kariéru a rodinný život, který má do pohody daleko. Novou perspektivu jim měla dát společná dámská jízda, jenže ta se mění v eskapádu
Tři autofikční prózy, inspirované různými obdobími autorčina života, spojuje jedna silná postava — spisovatelčina matka, žena dělnického původu, která udělala vše pro to, aby její dcera mohla vystudovat vysokou školu a stát se středoškolskou profesorkou; skrze dceřin úspěch matka realizovala svoji snahu dostat se z opovrhované dělnické třídy do nejvyšších pater francouzské intelektuální scény.
Není možné být ženou jen tak, bez přívlastků. Být žena znamená být nějaká žena, většinou podle kulturně a společensky narýsovaných standardů: nejdřív hodná holka, pak silná, nezávislá superwoman, potom starostlivá máma, a občas i pořádná mrcha. Všechny tyto role jsou pro ženy svazující — ale jako každá společenská role také automatické a neuvědomované, často pohodlné a někdy i výhodné. Sophia
Tallinn na začátku patnáctého století je městem, které se dramaticky rozrůstá a má ambice stát se významným hanzovním centrem. Apatykář Melchior Wakenstede je ve městě rozporuplnou postavou — někteří ho pro jeho tajuplné znalosti a vědeckou zvídavost respektují, ovšem jiní se jej kvůli mystické auře, která ho obklopuje, obávají. Když na hradě dojde k záhadné vraždě, je Melchior vyzván, aby vedl
Hrozálie se chtěla stát čarodějnicí. Vyučila se u hrozivých čarodějnic Klapálie, Kornélie a Mechomorky a pak je — světe, div se — porazila. Aby se v Chmurné Lhotě jako čarodějka začátečnice dobře uvedla, čarovala ostošest. Jenže u toho popletla, co se dalo. Zpěvačka kokrhala, dopisy se pomotaly, melouny vybuchovaly. Ale navzdory všem kalamitám se Hrozálie přece jen nakonec stala oficiální
Ve třetí knize úspěšné série se krátké poetické texty z prvního dílu rozvinou do trochu delších, neméně poetických vyprávění, v nichž se dozvíme mnohem víc o tom, jak a čím pocity žijí. Co je těší, čeho se bojí, co obdivují a s kým se přátelí? Úzkost se kamarádí se Zvědavostí, protože jen ona občas nahlédne pod skříň. A úplně nejspokojenější je, když tam najde plechovku, z níž se ozývají
Přes Pustiny se dá cestovat jen jedním způsobem: Transsibiřským expresem, vlakem proslulým jak svým luxusem, tak neznámým nebezpečím, které každou jeho cestu ohrožuje. Pustiny jsou neprobádané území, kde podle legend žijí bytosti děsivější než cokoli, co si pasažéři vlaku dokážou představit. Při poslední cestě došlo k tragickým událostem, které si však nikdo z cestujících údajně nepamatuje.
Na opuštěné venkovské silnici uhoří ve svém autě muž. Policie jej identifikuje jako soudce Garretta Quinna, který svoji kariéru zasvětil boji za pořádek a v době své smrti měl být přítomen u vynesení rozsudku v jednom obzvlášť sledovaném případu. Zdá se, že se ho někdo potřeboval zbavit. To je však teprve začátek. Soudcova smrt vyvolá v Corku válku gangů, která se vede kulkami i bombami, a v
Sestry Joanna a Esther se dlouhá léta nesetkaly. Jedna se po otcově záhadné smrti stará o rodinnou sbírku vzácných kouzelných knih, druhá se toulá po světě. Jenže rodovému magickému dědictví se nedá uniknout. Aby obě sestry ochránily cenné knihy i jedna druhou, musejí zapomenout na své spory a zjistit pravdu o událostech starých přes dvacet let. V panském sídle poblíž Londýna zatím v
Na zakázaném území Šumavy, kolem řeky Křemelné, se koncem sedmdesátých let začínají probouzet pradávné legendy. Pohraničníci zde stále častěji hlásí výskyt neznámých světelných jevů. Roste podezření na možné nepřátelské plány Západu. A krajem se opět šíří odvěké pověsti o bludičkách a beztělcích. Do míst, jež byla po desetiletí nepřístupná, je vyslána vědecká expedice, která má záhadná zjevení
Román Olgy Tokarczukové by bylo možno označit jako „morální thriller". Hlavní hrdinkou příběhu je Janina Duszejko, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny a zeměpisu na škole v Kladské kotlině na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je astrologie a nade vše miluje zvířata. Snaží se jim všemožně pomáhat a chránit
Kristýna, učitelka hudby, se po letech vrací z Prahy do Nového Lhotce. V pětatřiceti letech se pokouší narovnat vztahy s rodinou a na jihočeském venkově zapomenout na minulost. S Tomášem, ředitelem místního statku, se znají odjakživa a spojuje je snaha zachránit své osobní životy a také jedno chátrající stavení na návsi. Tomášovi je pětapadesát, dlouho žije sám a cítí, že stárne. S Kristýnou
Ludvíkův život se ocitl ve slepé uličce. Jediným únikem před realitou ztroskotaného vztahu a pronásledováním pedantské matky je pro něj fantazie modelářského světa miniatur. Věří, že pokud uspěje alespoň tam, stane se profesionálním barvičem a vše se v dobré obrátí. Jeho jistoty se však otřesou, když zjistí, že je jedním z mála, kteří mají schopnost vytvářet paralelní světy plné fantaskních
Na kopci stojí červený dům, v jeho chodbě sice bývá nepořádek, ale okna příjemně svítí do tmy. Idě se tu žije dobře. Když ji ovšem zrovna neštve pětiletý brácha Oskar, který všude zapomíná batoh, chrápe a ještě věří na příšery. Určitě se vám to stane taky: tuhle chaotickou rodinu si od první stránky zamilujete. Autorka dokáže zachytit to, co dělá život kouzelným, ať už se dějí veselé, nebo
Někde tam, milion let sem, milion let tam, žili i první lidé. A než vyrostli, tak byli samozřejmě dětmi. Jak si asi takové pravěké děti hrály? Čeho se bály a měly vůbec kamarády? Tolik otázek! Proč se o tom píše tak málo knížek? ptaly se spisovatelka Raquel Díaz Reguerová a ilustrátorka Lucía Serranová. Toužily po knížce o pravěkých dětech, a tak si ji vymyslely. A když říkáme —vymyslely“, tak
Udávat, zakazovat, věznit, vystěhovávat a zabíjet, ale také riskovat, zachraňovat, pomáhat a statečně odolávat nenávisti. Dramatické příběhy, které se odehrávají v padesátých letech dvacátého století v Československu, spojuje surová pečeť doby, různorodí jsou však jejich aktéři, jejich volby a chování. Zdálo by se, že jde o čas historiky, publicisty i pamětníky důkladně popsaný. Čtvrtý,
Narodil se do komunistické rodiny, v osmdesátých letech působil v kruzích alternativní kultury, po roce 1989 pomáhal u nás etablovat obory politologie a mezinárodních vztahů. Vedle toho vždy komentoval aktuální politické i globální dění a psal knihy, v nichž do českého prostředí často jako jeden z prvních vnášel témata jako multikulturalismus, feminismus nebo postkolonialismus. Pavel Barša
Třísky svobody jsou novou knihou mikropovídek Jiřího Padevěta, ve kterých se spisovatel, knihkupec, nakladatel a dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera vrací do období komunistického teroru, nastoleného po únoru 1948. Padesátá léta minulého století představuje jako temné a krvavé období osudových střetů pravdy a lži, touhy a skrčenosti, jako dobu, která proti sobě stavěla kladiva a pistole,