Tři autofikční prózy, inspirované různými obdobími autorčina života, spojuje jedna silná postava — spisovatelčina matka, žena dělnického původu, která udělala vše pro to, aby její dcera mohla vystudovat vysokou školu a stát se středoškolskou profesorkou; skrze dceřin úspěch matka realizovala svoji snahu dostat se z opovrhované dělnické třídy do nejvyšších pater francouzské intelektuální scény.
Věřím, že každý zážitek, ať už je jakékoli povahy, má nezadatelné právo být zaznamenán. Kniha představuje dva texty nositelky Nobelovy ceny Annie Ernauxové. Mladík je vyprávěním padesátileté spisovatelky o vášnivém milostném vzplanutí k muži, který je o třicet let mladší než ona. Vztah v ní vyvolává vzpomínky na vlastní mládí a zároveň pocity, jako by se nacházela mimo čas, nestárla nebo žila
Vzpamatujeme se někdy z ponížení? V létě roku 1958 přijde osmnáctiletá Annie Ernauxová na letním táboře v Normandii o panenství. Teprve ve chvíli, kdy ji dvaadvacetiletý instruktor, se kterým stráví noc, opustí, si Ernauxová uvědomí, že se podřídila jeho vůli a že ve svém smutku zůstává „otrokyní bez pána“. O padesát let později jí dochází, že může uplynulé roky smazat a vrátit se k úvahám o
V knize Roky předkládá Annie Ernauxová osobní příběh, v němž popisuje léta 1940 až 2006 prostřednictvím svých vzpomínek, dojmů z minulosti i současnosti, ale zároveň z nich vyvozuje předpovědi budoucnosti. Fotografie, knihy, písně, rozhlas, televizi a desítky let reklam a novinových titulků staví autorka do kontrastu se svými vnitřními zápasy a deníkovými záznamy, které si po šest desetiletí