Sborník Bene scripsisti... je věnován profesoru Filosofické fakulty University Karlovy Stanislavu Sousedíkovi (*1931), přednímu znalci filosofie starověku a raného novověku k jeho životnímu jubileu. Sborník zahrnuje třináct studií k dějinám evropské a české filosofie středověku a raného novověku. Přílohy obsahují autobiografickou skicu Stanislava Sousedíka a biobliografii jeho díla.
Michael Walzer je profesorem sociálních věd v Ústavu pro pokročilá studia na univerzitě v Princetonu. Významný reprezentant současného komunitarismu v této knize poprvé v systematické podobě formuluje základní východiska svého pojetí morální teorie jako kritické interpretace.
Sborník je věnovaný kanadskému filosofovi Charlesu Taylorovi, jednomu z nejvýznamnějších představitelů komunitarismu. Je sestaven z článků autorů, kteří se bezprostředně či zprostředkovaně vyrovnávají s jeho morální a politickou filosofií a nebo se v návaznosti na jeho filosofická východiska či na základě jejich kritiky pokoušejí formulovat vlastní teoretické stanovisko.
Na přelomu 14. a 15. století přeložil nejvýznamnější český literát středověku Tomáš ze Štítného do staročeštiny tehdy velmi aktuální vize svaté Brigity Švédské (1303-1373). Text překladu je dochován ve dvou verzích, první určil autor pro svoji dceru, druhou, stručnější, pro zbožné laické čtenáře. Kritická edice obou verzí textu spočívá na pěti úplných opisech díla z patnáctého století. Edici
Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání. Toto zkoumání se opírá o texty tří františkánských myslitelů 13. a 14. století: Rogera Bacona, Petra Oliviho a Petra Auriola. Zvláštní důraz je kladen na františkánský kontext jejich teorií, jakož i na
Kniha je studií ke Kantově teorii krásna. Autor zasazuje Kantovu teorii do historického kontextu, když poukazuje na rozdíly v pojetí krásna u Kantových předchůdců (Baumgarter, Burke) a následovníků (Schiller, Hegel). Kantova koncepce je tak představena jako významný předěl ve vývoji estetiky. Autor poukazuje také na vnitřní souvislost Kantovy teorie krásna s jeho pojetím jednání a s jeho teorií
Komplexnost soudobých společností i komplexnost biosféry, bezprecedentní účinnost technologií a mnohé další faktory soudobé globalizace vedou ke znejasnění vztahu mezi lidským jednáním a jeho následky. S tím také souvisí proměna významu odpovědnosti, zejména odpovědnosti morální. Erazim Kohák, Dagmar Smreková, Zuzana Palovičová, Vlastimil Hála a Rudolf Kolářský si v knize kladou následující
Kniha nabízí českému čtenáři úvod do mimořádně zajímavé a kontroverzní oblasti logických zkoumání shrnovaných pod označení deontická logika (od řeckého deon – povinné, žádoucí). Ukazuje, jak se logická zkoumání zaměřená na normy, imperativy či obecněji předpisy vyvíjela a rozebírá filosofické problémy, jež pokusy o uchopení logiky normativního diskursu přinášejí. Snaží se čtenáře přesvědčit, že
Kniha doplňuje tradiční výklady vědecké revoluce 17. století novým pohledem, jenž vychází z detailní analýzy jazyka vědy. Na příkladu fyzikálních děl Galilea Galileiho, René Descarta a Isaaca Newtona se ukazuje, že významné vědecké objevy jsou často spojeny se zásadní změnou jazyka. Tyto změny se týkají vztahu jazyka a experimentální praxe, sémantiky a syntaxe. Ve svém úhrnu dosáhly tyto významné
Rozbor hermeneutické interpretace podstaty a struktury zkušenosti. Hermeneutický výklad pojímá základní podobu zkušenosti jako "porozumění", prostupující veškerou lidskou činnost a chtění. Zkušenost tudíž označuje velice různorodé fenomény. Hermeneutická snaha odhalit vzájemnost rozrůzněné zkušenosti a bytí umožnila aktualizovat filozofické poznání. Hermeneutika napomohla sebeuvědomění filozofie!
Kniha přináší dvě závěrečné kapitoly díla Homo viator, v nichž Marcel uvádí Rilkeho poezii do kontextu se svou filosofií poutnictví, kterou pojímá jako směřování z viditelného do neviditelného. Duše se takovýmto „přesídlením“ vrací z „exilu“ do „vlasti“. Pod vlivem „vysušující techniky“ se však smrt stává „brutálním faktem připomínajícím rozpad nějakého zařízení“. Neosókratik Marcel nás vyzývá,
Kniha obsahuje desítku odborných statí, zaměřujících se na témata z oblasti Russellovy filosofie jazyka, logiky a epistemologie. Diskutována jsou především taková klasická témata, jako je teorie deskripcí, Russellovo pojetí vlastních jmen, jeho obhajoba realismu nebo teorie smyslových dat, kterou svého času přejal od G. E. Moora.