Kniha Jméno – objev a zmizení věci představuje pokus o fenomenologii přirozeného jazyka jako dobře organizovaného systému a přirozené řeči jako života a dějinného vývoje tohoto systému.
Už dlouho víme, že věta „Platón je filosofie a filosofie je Platón“ je významná a smysluplná. Myšlení přece zakládá a vymezuje důstojnou lidskou přítomnost ve světě, způsobilost lidí žít s radostí a zaujetím, konat vše, co má pro ně význam a hodnotu, a nacházet při všem svém počínání spolehlivou cestu.
Studie Antonína Mokrejše "Duchovní ráz naší doby" vyvolává ve čtenářích celou řadu znepokojujících otázek, jež vyplývají z autorovy reflexe dějinné situace, v níž žijeme.
Edmund Husserl, zakladatel moderní fenomenologie, svým filosofickým dílem otevřel cestu pro určující směry a klíčové osobnosti duchovního a myšlenkového vývoje dvacátého a jedenadvacátého století.
Úvod do filosofie umění v pojetí moderní pohusserlovské fenomenologie, kdy je filosofie chápána jako racionální myšlení a tázání, založené na výsledcích celého terénu zkušenosti, a kdy se v umění spatřuje důležitá oblast duchovního života lidí a výmluvný doklad jejich schopnosti i potřeby počínat si ve vlastním životě tvořivě.
Fenomenologicky orientovaná práce z oboru filosofie politiky, která chápe politický život konkrétního společenství jako proces, v jehož průběhu dané společenství organizuje hospodaření se všemi svými silami i zdroji, duchovními i hmotnými.
Rozbor hermeneutické interpretace podstaty a struktury zkušenosti. Hermeneutický výklad pojímá základní podobu zkušenosti jako "porozumění", prostupující veškerou lidskou činnost a chtění. Zkušenost tudíž označuje velice různorodé fenomény. Hermeneutická snaha odhalit vzájemnost rozrůzněné zkušenosti a bytí umožnila aktualizovat filozofické poznání.
