Čtyřiadvacet povídek sbírky Laguna bylo napsáno na konci čtyřicátých let 20. století. V roce 1951, v době jejího prvního vydání, žila Janet Frameová v „péči“ novozélandských psychiatrických léčeben, neboť u ní diagnostikovali schizofrenii. Ovšem poté co její prvotina získala prestižní Cenu Huberta Churche, bylo rozhodnuto, že plánovanou operaci lobotomie nakonec nepodstoupí. Jak říká ve své
Kniha Stručné dějiny španělské kultury je postavena na nápadu zpřístupnit čtenáři kulturní dějiny země prostřednictvím dvacítky španělských měst, která v určitém historickém období měla vliv na směřování země, nebo takových měst, odkud vyzařovalo poselství děl některé z významných osobností španělského malířství, literatury či filosofie. Každé z pojednaných měst je spojeno s některou kulturní či
Osmá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934)
Krkonošské pohádky nás uvádějí do krajiny dětství v podobě zasněžených hor, jejichž údolí v sobě ukrývají v čase Vánoc tolik lidského citu, kolik tato zázračná doba jen unese. Kdo by nezatoužil po přátelství postaviček z lidového betléma, kdo by se nenechal unášet sugestivností lidové pověry? Malí bráškové Pavlík a Honza prožívají pohádkové příběhy spolu s rarášky, rytíři i krkonošskými pastoušky.
Básnická sbírka Anny Beaty Háblové.
Sbírka více než sedmdesáti mýtů, legend a pohádek třiceti tří etnických skupin nabízí průřez ústní tradicí původních obyvatel Sibiře a ruského Dálného východu. Čtenář zde najde mýty o stvoření a uspořádání světa, o původu smrti či nebeských těles, legendy o lásce, hrdinech, démonech a šamanech i pohádky o zvířatech a šibalech. Příběhy vážné, mystické, strašidelné, zábavné i napínavé pocházejí z
Druhá sbírka "novohradského básníka", lyrika nejen, přírodní, intimní, civilní..
Co dělat, když potkáte v parku vakovlka? Nebo když si nedával pozor? A co je to ten zpropadený Eledon? Novela Evička vypráví o obyvatelích velkého domu na kraji parku v předvečer druhé světové války. Kostru příběhu tvoří skutečný, náhodně nalezený deník mladé matky, které se roku 1936 narodila dcera Eva. Nelineární vyprávění obaluje masem postavy míhající se věcnými deníkovými záznamy,
Kniha o tom, jak se ekologie vrací ke svým základům, o novém vztahu lidí a zvířat a také o tom, jak internet, k tomu může být velmi velmi užitečný (a jak se to celé děje). Ekologie se musí vrátit ke svým základům, ke konkrétnímu vztahu člověka a divokého zvířete. Pouze nová forma komunikace se zvířaty zase dokáže nadchnout lidi pro zvířata. Dnes lidem připadá, že pokrok, jenž je spojen s
Román se odehráva v jakémsi minulém bezčasí totality a konzumu. Obyčejní hrdinové chtějí žít své obyčejné životy – všudy přítomný Mejnstrým jim však diktuje své podmínky vždy a všude. Zdá se, že není úniku.
Opulentní burleska nás zavede zpět do času povodní, gründerského kapitalismu s českou tváří či komunity bývalých disidentů-čerpačů, zcela beztvárné. Podíváme se též do Ameriky a zažijeme spoustu úchvatných dobrodružství.
Na Sibiři mezi Samojedy je ceněna etnologická publikace především kvůli autorový bohatým a detailním postřehům, týkajícím se duchovního života původních obyvatel, jejich obřadů a náboženství (šamanismus, totemismus). Na rozdíl od většiny svých současníků si Donner nedržel od těchto obřadů odstup, ale zúčastňoval se jich přímo a živě, na vlastní kůži. Pominout nelze ani jeho postřehy a poznámky o
Děj posledního románu rakouského modernisty Hermanna Brocha (1886–1951), koncipovaného netradičně jako soubor jedenácti vyprávění, z nichž řada byla v různém časovém odstupu uveřejněna časopisecky během autorova života, zobrazuje v rozpětí dvaceti let život a společnost předhitlerovského Německa. Žádná z románových postav se sice aktivně neúčastní politického života, a tudíž není přímo odpovědná
Iniciační text o číselných poměrech, lidské tělesnosti a duchu. Úvod do "zednářského" myšlení vycházející z původních principů starých řemesel.
Kniha vychází z africké pověsti, podle níž má každý člověk dvojníka ze zvířecí říše. Většinou je to dvojník dobrý, mírumilovný, v některých případech však zlý, škodlivý. Příběh jednoho neobyčejného dikobraza, škodlivého dvojníka jistého Kibandiho, který ho donutil spáchat s pomocí mocných ostnů celou řadu roztodivných vražd. Dikobraz je připravený splnit jakýkoli rozkaz svého krvelačného pána. Od
Kniha povídek českého diplomata a novináře. Reálné povídky z reálných světů (Kuby, Brazílie, Venezuely, Portugalska, Chile), nepřímo navazuje na knihu Domy radosti, cesty smutku, útlou knihu, kterou Ondřej Abrahám vydal v roce 2009. Ta si našla cestu nejen k řadě čtenářů ale i do programů četby v Českém rozhlase.
Prvotina Lukáše Sedláčka zaujme neobvyklou obrazností, rafinovaně precizním rytmem, důrazem na smyslové prožívání. Za mozaikou ostře řezaných, hutných a lakonických obrazů postupně tušíme pevnou kostru, dostředivé pnutí, rýsující se prožitkové těžiště.
Čas zabijáků můžeme vnímat coby oslavnou píseň na Rimbauda, na mládí a nevinnost, jako konfrontaci jednoho umělce s druhým, jako temnou vizi budoucnosti i jako kritiku umění dvacátého století. Eseje představují Henryho Millera jako pronikavého a odvážného myslitele, bořitele model, obhájce zázračnosti života a proroka nadaného ostrou jasnozřivostí. Civilizační zlo a ideologické bludy své i naší