Román známého písmáka ze starých Krkonoš vypráví osudy a strázně horalů na počátku průmyslové revoluce, která zásadně změnila rytmus jejich životů. …Avšak záludné a kruté tyhle hory dokážou být ke všem, kdož bez pokory stoupají od úpatí; ke všem, již fanfarónsky ohlašujíce svůj příchod, budí ze spánku dravce a do pohybu uvádějí v kořání odpočívající lesklá těla zmijí. A přesto tam lidé
Zvyky a obyčeje lidí z Krkonošska z počátku 20. století doplněné předpisy tradičních lidových jídel. Autor, učitel vrchlabského gymnázia, v 80. letech pracoval v Krkonošském muzeu, věnoval se folklornímu a etnografickému výzkumu, provází jednotlivými měsíci v roce, v nichž popisuje nelehký život krkonošských lidí, jejich tradice a zvyky. V každém měsíci uvádí recepty jednoduchých jídel
Krkonošské pohádky nás uvádějí do krajiny dětství v podobě zasněžených hor, jejichž údolí v sobě ukrývají v čase Vánoc tolik lidského citu, kolik tato zázračná doba jen unese. Kdo by nezatoužil po přátelství postaviček z lidového betléma, kdo by se nenechal unášet sugestivností lidové pověry? Malí bráškové Pavlík a Honza prožívají pohádkové příběhy spolu s rarášky, rytíři i krkonošskými pastoušky.
Román známého krkonošského autora nám vypraví o zmizelém světě starých horalů, jejich tvrdém životě, lásce, chlapské hrdosti a cti. Vezmi, čtenáři, toto dílko jako ódu na ryzí český jazyk, na krásu proměn horské přírody, jakož i na práci lidí, kteří hory obývali a využívali k svému přežití a také jako výčitku těm, kteří je drancovali s vidinou lesku zlata, což v podstatě platí dodnes.