Není zřejmě, alespoň v dospělé populaci, člověka, který by o věcech, jimiž se Henry Miller v Opus Pistorium, jak zní původní název díla, zabývá, nevěděl své a nezajímaly jej. Sex a erotika. Způsob, jakým se autor s tímto tématem vyrovnává, překračuje ovšem veškeré konvence. Provokován hranicemi zůstává neomezen ničím. Perverze, zhmotnělé sny, nevyslovitelné představy. Neuvěřitelné se stává
Čas zabijáků můžeme vnímat coby oslavnou píseň na Rimbauda, na mládí a nevinnost, jako konfrontaci jednoho umělce s druhým, jako temnou vizi budoucnosti i jako kritiku umění dvacátého století. Eseje představují Henryho Millera jako pronikavého a odvážného myslitele, bořitele model, obhájce zázračnosti života a proroka nadaného ostrou jasnozřivostí. Civilizační zlo a ideologické bludy své i naší
Slavný avantgardní román, který po svém prvním vydání v polovině třicátých let 20. století vzbudil rozruch sexuální otevřeností a radikálností, s níž vytáhl do boje s morálními, společenskými i uměleckými konvencemi, autorem byl označen za "hanopis, pomluvu, urážku na cti" a významně napomohl pozdějšímu nástupu beatnické literární revoluce, zůstává i po sedmdesáti letech jedním z klíčových textů
,,V jediném století dal tento nepatrný národ světu téměř pět set geniálních lidí. Jeho umění vznikalo po padesát století, je věčné a neporovnatelné. Řecká krajina je nádherná a na celé zemi nemá sobě rovné… Z ekonomického hlediska se může zdát nevýznamnou zemí, avšak duchovně je Řecko stále matkou národů, pramenem moudrosti a inspirace", říká ve své knize Henry Miller. Měl by si jí přečíst každý,