Co jsou to církevní dějiny? Jaké je jejich postavení v rámci ostatních historických oborů? A jaký mají vztah k církevním společenstvím a jejich teologiím? Jsou církevní dějiny perspektivní disciplínou? A pokud ano, v čem tkví jejich přínos? Představují v dnešní době kreativní a novými impulsy a inspiracemi nabitý projekt, nebo pouze okrajovou složku historie, spíše jen trpěnou? Která témata
Ve své dnes již klasické studii se francouzský filozof Michel de Certeau zabývá vztahem mezi dějinami a psaním. Upozorňuje, že již pojem historiografie, tedy česky dějepisectví, je vnitřně protikladný, protože spojuje skutečnost a její vylíčení. Západní historiografie se již více než čtyři sta let vyznačuje ostrým předělem mezi minulostí a současností. Minulost se stala tématem, které se vymezí,
Slovenská politika prešla po roku 1989 viacerými skúškami, ktoré otestovali kvalitu a pevnosť jej demokracie. Pod tento vývoj sa podpísalo mnoho faktorov, avšak viacerým z nich nebol v odbornom prostredí doposiaľ venovaný adekvátny priestor. Táto kniha si tak kladie za cieľ zaplniť túto medzeru a prináša obsiahle spracovanie základných atribútov slovenskej priamej a nepriamej demokracie, teda
Cílem této knihy je postihnout vznik, formování a vývojové proměny teorií rozumění a hermeneutických koncepcí v rámci dějin novodobé filosofie. První část publikace je dějinným úvodem do problematiky, který sleduje vývoj hermeneutiky ve smyslu teorie (respektive umění) interpretace a výkladu textů a přivádí čtenáře až ke vznikání a formování moderní hermeneutiky v 18. století. V tomto momentě
Roger Scruton je autorem řady knih o filozofii, estetice, umění, napsal i prozaická a hudební díla. Publikuje množství článků v časopisech (The Spectator, The Encounter), denících (The Times) a je šéfredaktorem čtvrtletníku konzervativního myšlení The Salisbury Review. Jeho výzva a argumenty jsou aktuální v době zlomového bodu evropských dějin, ve kterém sjednocovací experimenty vedou k narušení
Tato kniha se zabývá společenstvím česky mluvících evangelíků, kteří žili v letech 1900-1950 ve dvou bulharských obcích, Vojvodovo a Belinci. Vesnice Vojvodovo v severozápadním Bulharsku byla založena přesídlenci ze Svaté Heleny v rumunském Banátu a do roku 1950, kdy převážná většina jejích obyvatel odešla do pohraničních oblastí tehdejšího Československa, byla obcí převážně českou. Z důvodu
Unikátní soubor příspěvků z česko-slovenské konference, která byla prvním pokusem o setkání historiků, kteří chtěli svým dílem přispět ke zhodnocení výsledků historického bádání v oblasti církevních dějin. Akce se uskutečnila v Ružomberku a přinesla výsledek v podobě více než padesáti autorských příspěvků, jejichž autoři zhodnotili přínos a specifika české i slovenské církevní historiografie.
Pro mnoho čtenářů je Austenová nejtypičtější anglickou spisovatelkou. Kniha zkoumá dějiny této identifikace Austenové s angličanstvím a poukazuje na to, že kulturní ikonu z ní udělaly především formální kvality jejích děl a její pokrokové literární techniky. Autor analyzuje způsoby, jimiž vytváří osobnosti svých literárních postav, používání komických struktur, balancování na hraně mezi
Proč je religiozita české společnosti nejnižší v Evropě? Jaký společenský a politický vliv má v České republice katolická církev? Ztratila církev roli morální autority, nebo byla její respektovaná pozice po listopadu 1989 jen historickou výjimkou? Proč jsme svědky dlouholetých diskusí o restitucích církevního majetku nebo sporů o katedrálu sv. Víta? Má náboženství nějaký vliv na mentalitu české
Kniha představuje výbor prací Zdeňka Vašíčka z let 1979-2008. Spoluautorkou tří textů je Francoise Mayerová. Spojujícím tématem je zkoumání toho, jak se zdánlivě jednoduché, základní pojmy jako mimo jiné minulost, současnost, paměť a dějiny proměňují, jak bývají rozličně akcentovány a naposled jak jsou využívány i zneužívány.
Předkládaná kniha obsahuje 250 dopisů, které Jan Zahradníček napsal z vězení své ženě Marii. Vypovídají o zápase víry s beznadějí, vůle s rezignací, mísí se v nich prožitky, dojmy, sny, nálady. Dočítáme se o zoufalství člověka, který byl násilně vzdálen od svých blízkých, mezi řádky tušíme drama básníka, který musí své básně potajmu zaznamenávat nebo uchovávat v paměti. Je to však v prvé řadě
Námětem knihy jsou dramatické životní osudy Emila Dlouhého-Pokorného (1867–1936), dnes takřka zapomenuté postavy veřejného života konce 19. a první poloviny 20. století. Na počátku bouřlivých 90. let se stal průkopníkem křesťanského socialismu v našich zemích a řadí se k zakladatelským osobnostem katolického politického stranictví. Patřil tehdy k několika málo osobnostem, které pochopily dobové
Kniha významného teologa, autora více než třiceti knižních titulů věnovaných křesťanské teologii, křesťanské a mezináboženské ekumeně a náboženské situaci dnešní doby, vychází z projektu, v němž autor s televizním štábem navštívil významná centra světových náboženství po celém světě. Cílem bylo zachytit nejen nauku různých náboženských systémů, ale i aktuální podoby života jejich vyznavačů. Kniha
Teorie transnacionální migrace ukazují, že přistěhovalci a jejich potomci udržují přes-hraniční vazby s jejich původním domovem a snaží se zároveň o budování nového domova, respektiveo začleňování se do sociálních institucí a sociálních sítí přijímající společnosti. Fenomény pojaté v teoriích transnacionální migrace - jako "nacionalismus na dálku" nebo jako souběžná participace ve více národních
Ačkoli Arnold rozvíjel ty myšlenkové postupy, které se již ustavily v jeho spisech o vzdělání, o roli kritiky a o studiu keltské literatury, eseje Kultury a anarchie se vyznačují rovněž počátkem něčeho nového. Zahájily řadu jeho zkoumání z šedesátých a sedmdesátých let 19. století o vzájemném vztahu náboženství a kultury a o vztahu mezi individuálním a sociálním záměrem v tomto kontextu. Po
Klemens Metternich (1773–1859) patřil nejen ke klíčovým osobnostem evropské politiky a diplomacie 19. století, ale jeho postava a politické činy dodnes provokují k rozmanitým a protichůdným interpretacím, především v českém prostředí, které ho vnímalo optikou národního obrození s jeho stereotypy. O to více je zapotřebí publikace, v níž Alan Sked, který působí na London School of Economics,
Kniha O smrti a pohřbívání přináší úvodní vhled do doposud opomíjené problematiky. Věnuje se tématu smrti, představám o možné posmrtné existenci, pohřbívání a truchlení v současné české společnosti. Pro získání plastičtějšího obrazu i správných interpretací dnešního stavu autorka připomíná i starší období. Věří totiž, že bez jejich znalosti nelze současnou situaci uspokojivě vysvětlit. Kniha tak