V Duši světa obhajuje Roger Scruton metafyzickou zkušenost v ateistickém světě. Tvrdí, že naše osobní vztahy, morální intuice a estetické soudy mají transcendentní rozměr, který nelze pochopit pouze optikou vědy. Plné uvědomování si subjektivního bytí – a jeho pochopení – v důsledku znamená uznání reality posvátna. Nejedná se však o důkazový materiál Boží existence, ale jde o nezbytnost
Roger Scruton skúma, aké miesto má Boh v odčarovanom svete. Jeho argumentácia je reakciou na ateistickú kultúru, ktorá dnes vyrastá okolo nás, a obranou ľudskej jedinečnosti. Vyvracia tvrdenie, že prírodný svet nemá žiadny zmysel či cieľ, a dokazuje, že posvätno a transcendentno predstavujú „reálnu prítomnosť“, vďaka ktorej ľudia prichádzajú k sebapoznaniu a nachádzajú slobodu a vykúpenie. Vzor
Cyklus přednášek nesoucích jméno lorda Gifforda přednesených na Univerzitě St. Andrews roku 2010 na téma hledání Boha v ateistickém světě.
Jak správně vládnout Proč potřebujeme národní stát Jak chránit přírodu Jak solidně stavět Jak bránit Západ Už od sedmdesátých let dvacátého století se konzervativci bouří proti ideologii progresivismu. Během studené války byli součástí pravicových vlád a vypadalo to, že vítězí, ovšem humanitní inteligence na ně už tehdy pohlížela jako na odpudivý relikt minulosti. Brilantní
Setkání s krásou je podle Scrutona kontinuální: vnímavost pro krásu prostřeného stolu není bytostně odlišná od kontemplace umění nebo přírody. Krása jako universální hodnota založená v racionální přirozenosti je předmětem nezainteresovaného zájmu. Platí to ale i v případě užitných věcí, a zejména tváří v tvář kráse lidských bytostí, která vyvolává touhu? Scrutonovo přesvědčení, že ve věci vkusu
Co znamená být konzervativec v době, která je ke konzervatismu tak skeptická? Jak žít po boku našich kanonizovaných předků, když je dnes tak běžné odmítat jejich kulturní, náboženský a politický odkaz? Mohou konzervativci v situaci, kdy dominantní sílu politiky na Západě představuje liberalismus měkké levice, přispět k veřejné debatě něčím, nad čím se nemávne rukou jako nad pouhou nostalgií?
Překlad polemické knihy Fools, Frauds, and Firebrands: Thinkers of the New Left anglického filosofa s myšlením tzv. Nové levice Rogera V. Scrutona. Ve své knize z roku 2015 Roger Scruton navazuje na své dřívější filosofické práce, jak knihy, jako byla monografie Myslitelé nové levice z roku 1985, tak na články, které v průběhu osmdesátých let uveřejňoval v Salisbury Review a které se staly
Od knihy známého stoupence konzervatismu s lakonickým názvem Krása, vydané původně Oxford University Press v rámci řady kratičkých úvodů, bychom nejspíše očekávali hledání odpovědi na otázku, co vlastně krása je. Roger Scruton ale nic podobného (z dobrých důvodů) nedělá. Namísto toho ve svých úvahách věnovaných postupně lidské, přírodní, každodenní a umělecké kráse velmi přístupnou formou
Zatímco islámská civilizace je drásána konflikty, západní civilizace má vnitřní tendenci k rovnováze. Svobody, které občané Západu pokládají za samozřejmost, jsou v islámských zemích veskrze neslýchané, a zatímco žádní západní občané ze Západu neutíkají, 70 procent světových utečenců jsou muslimové prchající z míst, kde je oficiální doktrínou jejich náboženství. Všichni tito utečenci navíc míří
Kniha není běžnou příručkou o tom, jak či jaké pít víno, kterých existují tisíce. Je sofistikovaným filosofickým průvodcem myšlením o víně, ale i osobním vyznáním. Knihou napsanou s typickým anglickým humorem, vášnivou a zaujatou obhajobou nápoje, bez něhož by nevznikla civilizace. Obrací se na všechny myslící lidi, u nichž módní posedlost zdravím úplně neutlumila potěšení z věcí tělesných, a
Román Rogera Scrutona je unikátním svědectvím o tom, jak československý disent vnímal konzervativní britský intelektuál, jenž se s ním měl možnost seznámit prostřednictvím svých aktivit, které zde v době komunismu s okruhem svých přátel rozvíjel. Je hlubokou sondou do duševního stavu Čechů během posledních let totalitní noční můry. Setkáváme se s jedinečnou kulturou disidentů, s utrpením a
Roger Scruton je autorem řady knih o filozofii, estetice, umění, napsal i prozaická a hudební díla. Publikuje množství článků v časopisech (The Spectator, The Encounter), denících (The Times) a je šéfredaktorem čtvrtletníku konzervativního myšlení The Salisbury Review. Jeho výzva a argumenty jsou aktuální v době zlomového bodu evropských dějin, ve kterém sjednocovací experimenty vedou k narušení
Scrutonova Hudobná estetika je azda prvým súhrnným výkladom hudby a jej významu z perspektívy modernej filozofie; je zároveň jediným textom o tejto téme, ktorý obsahuje relevantné hudobné príklady. Autor svoje úvahy otvára metafyzikou zvuku, podáva dištinkciu medzi zvukom a tónom, analyzuje rytmus, melódiu a harmóniu a dospieva k novému chápaniu hudby ako intencionálneho objektu obrazotvorného