Teritoria umění je název doktorandské konference, kterou v roce 2014 uvedla v život Akademie múzických umění v Praze s cílem představit výsledky odborné vědecké práce, která na tamních třech uměleckých fakultách již léta vzniká. Doktorandi z Akademie po úspěšném prvním ročníku vyzvali své kolegy z Vysoké školy uměleckoprůmyslové a z Akademie výtvarných umění, aby se v následujícím ročníku
Scénář pro 21. století autorky Lindy Aronson je jednou z nejuznávanějších publikací věnovaných psaní filmových scénářů. Autorka na základě klasických scenáristických příruček a pečlivé studie filmů, které zavedená pravidla s úspěchem porušují, vytvořila komplexní praktickou příručku pro scenáristy. Podrobně se věnuje scénáři klasického i uměleckého filmu a dospívá až ke snímkům jako 21 Gramů,
Páté číslo časopisu pro studium hudby a tance Živá hudba, které právě vychází, navazuje svým obsahem, formálním i výtvarným pojetím na dosavadní čtyři čísla obnoveného časopisu. V oddílu recenzovaných statí a studií se vedle čistě hudebně-teoretického článku Vojtěcha Esterleho (Basová funkce jako projev periodicity v hudbě) a reflexi české odezvy Asafjevovy teorie (Miloš Hons: Intonační teorie a
Šesté číslo časopisu přináší mimo jiné studii Viktora Hrušky Poznámky ke zrodu české hudební akustiky: od Ryby ke Strouhalovi. Klavírista, skladatel a spisovatel Albert Breier se ve své studii Wind Blowing Trough Utopia. Form and Impermanence in New Music zabývá utopickými koncepty v hudbě od renesance po současnost. (V angličtině.) Studie Jaroslava Šťastného Hudební realista Hauke Harder
Třetí ročník sborníku textů ke klauzurním pracím, které vznikají na Filmové a televizní fakultě AMU, opět přináší důležitou reflexi studentské tvorby v této filmové škole. Pozvání na klauzury přijalo devět hostů, kteří je reflektovali ve svých textech – Antonín Tesař (zároveň editor publikace), Jan Kolář, Přemysl Martínek, Matěj Metelec, Kamila Boháčková, Eliška Děcká, Tereza Hadravová, Alexandr
Kniha se zabývá metodickým konceptem hry na housle a její výuky. Koncept je postaven na prioritě pěstování sluchu, užívá přenosu hráčských pocitů a zkušeností přímým fyzickým působením na žáka, přináší základní zákony kineziologie, hledá uvolněné a hudbě adekvátní vyjadřovací prostředky a staví nástrojovou technologii na bázi hudebního obrazu. Dvanáct základních kapitol („Psychofyziologické
O zvuku se v odborné literatuře můžeme nejvíce dozvědět jako o fyzikálním stavu hmoty, méně již jako o subjektivním vjemu tohoto stavu a ještě mnohem skromněji jako o způsobu komunikace, především té mezilidské. Zcela stranou však zůstává zvuk jako objekt tvůrčí práce. Publikace představuje pokus o průnik do světa tvůrčí práce se zvukem coby nositelem hudební informace, nikoliv však v podobě
Publikace je určena studentům herectví a režie, loutkoherectví, dramaturgie či choreografie a zájemcům z řad učitelů literárně dramatických a případně i tanečních oddělení základních uměleckých škol. Jevištní pohyb je jedním ze základních pilířů hereckého projevu. Kniha se však nezabývá pouze jevištním pohybem v užším slova smyslu, ale víceméně vším, co souvisí s problematikou jeho výuky.
Generace Jihlava je kniha setkání. Na jejích stránkách se filmoví publicisté setkávají s filmovými dokumentaristy a přemýšlejí o českých dokumentárních filmech, které vznikaly s přelomem druhého tisíciletí a v jeho první dekádě. Právě v této době, spolu s tím, jak terén české porevoluční dokumentaristiky zvrásnily vznik jihlavského festivalu dokumentárních filmů, Institutu dokumentárního filmu a
Kniha představuje tvůrčí metodu respektované české dokumentaristky Heleny Třeštíkové – východiska, fáze přípravy a realizaci časosběrných dokumentů. Shrnuje její mnohaleté zkušenosti s natáčením dokumentárních filmů v dlouhém časovém úseku. Popisuje, jak se metoda časosběrného natáčení, které se věnuje nejdéle a nejsoustavněji nejen v České republice, ale i v kontextu světové kinematografie,
První verze u scénáře znamená ještě nehotový text, v kterém je nicméně poznat, o čem vypovídá a jak by měl výsledný film vypadat. Takoví jsou i studenti katedry scenáristiky a dramaturgie pražské FAMU – ještě ne úplně hotoví, ale jejich témata a styl je už jasně znát. V pilotní publikaci, která bude vycházet každý rok, se prezentuje 23 studentů se svými klauzurními pracemi i jinou scenáristickou
Publikace Média a my je pokusem mediálně zkušených autorů Jana Jiráka a Vlastimila Ježka předat své dlouholeté a mnohovrstevnaté znalosti z oblasti mediální teorie i praxe tak, aby zůstala zachována odborná erudice textu, který má mít současně propedeutický charakter, a přitom vycházet vstříc potřebám a zájmům uměleckého oboru. Autoři se důsledně snaží dokládat teoretické pojmy a tvrzení
Publikace určená pro studenty hry na klarinet a také pro pedagogy na všech výukových stupních. Kniha shrnuje autorovy poznatky a závěry posbírané a ověřené čtyřiceti roky nepřetržité činnosti. V několika kapitolách autor podává své mnohačetné zkušenosti s prací s klarinetem, optimálním výběrem nástroje dle dispozic každého žáka a objasňuje vlastní úvahy o sestavách klarinetových komponent –
Divadelní tvorba ve specifických skupinách je odbornou studií o dvou částech. První se zaměřuje na divadelní tvorbu lidí s mentální retardací a nastiňuje problematiku lidí s postižením v kontextu divadelní tvorby s přesahem k výtvarnému umění a divadelní antropologii a zachycuje základní principy této práce. Texty Vladimíra Nováka a Kateřiny Šplíchalové z DAMU vycházejí z jejich disertačních
Základním tématem této práce je vztah divadla a kreativního sektoru, respektive interpretace divadla jako součásti ekonomického systému. Práce začíná definicí pojmů divadlo a kreativní sektor pro účely této studie, která se pokouší interpretovat divadlo především jako ekonomickou kategorii. K tomu autor shromáždil potřebná data především ze statistických šetření Národního informačního a
Autorský kolektiv: Jana Soprová, Michal Zahálka, Karel Král, Jan Vedral, Walter Nagy, Vít Pokorný, Petra Hanušková, Klára Fleyberková, Petra Lásková, Eva Kyselová, Zuzana Augustová, Daniela Jobertová (ed.), Jan Jiřík, Eva Daníčková, Marcela Magdová, Vladimír Fekar, Martina Schlegelová, Marie Špalová, Jana Špalová, Tomáš Kobr. Fenomén scénického čtení, jemuž je věnována monografie s výmluvným
Významný muzikolog, skladatel, hudební režisér a dlouholetý pedagog HAMU Jaroslav Smolka vzpomíná na významné osobnosti z oboru. S dokonalou znalostí prostředí, vynikajícím pozorovacím talentem a mimořádným humorem popisuje Jaroslav Smolka svá osobní setkání s hudebními skladateli, slavnými dirigenty a sbormistry, kteří ovlivnili jeho profesní dráhu. S některými ho pojilo celoživotní přátelství,
Peter Brook patří k nejvýznamnějším divadelním režisérům a experimentátorům v celosvětovém měřítku. Inscenoval od roku 1950 desítky představení a režíroval uznávané filmové adaptace. V roce 1981 nazkoušel v divadle Bouffes du Nord v Paříži Tragédii Carmen, kterou převedl i do filmové podoby. Deník pořizovaný Michelem Rostainem během zkoušení hry je autentickým svědectvím režisérovy otevřené a
Interdisciplinární sborník teoretických textů rozličných společenských a humanitních věd předkládá ukázky studií, které výrazně ovlivnily naše uvažování o audiovizi. Sborník si bere za cíl seznámit čtenáře komplexním způsobem se všemi relevantními společenskými i humanitními vědami (estetika, filosofie, jazykověda, literární věda, psychologie, sociologie, antropologie, kulturální studia,
Připravovaná publikace se věnuje proměnám cirkusu v Českých zemích od dob tradičního cirkusu až po jeho současné formy označované jako nový cirkus. Autoři se zaměřují na originální česká specifika tradičního i nového cirkusu a poutavou formou objasní čtenáři důvody jeho odlišností. Kniha je rozčleněna do dvou částí. V první části přináší Hanuš Jordan kapitoly z dějin tradičního cirkusu od cca