Tři generace se sešly, aby poznaly lépe svou minulost.
Mladý manželský pár Vlasta a Zdeněk se zabydlují na vesnici. Rodině se během sedmi let narodí dva synové. Zdeněk usiluje o získání stavebního povolení k přístavbě domu. Před Vánocemi ho však odvážejí do nemocnice. Během tří měsíců umírá. K této rodinné tragédii přibývají Vlastě další starosti. V soukromém životě i v zaměstnání. Ani synové jí nepřinášejí jen radost. Vlasta se cítí vyčerpaná...
Knihu Osudové chvíle myslivců napsal známý autor přírodních próz Ota Bouzek z Karlovy Studánky. Obvykle se věnuje tématům ze života zvěře, lesníků, myslivců i horalů. Do této třicáté čtvrté knihy si autor k těmto tématům přibral osud. Popisuje zde skutečné nepředvídatelné příběhy lidí i zvěře vyplývající ze života, takže opravdu osudové. V dramatických povídkách se dočtete o tom, co se
Čtenáři se jistě po delší době rádi seznámí s novými, dosud nevydanými povídkami stále oblíbené spisovatelky Vlasty Javořické. Dvanáct poetických i humorem okořeněných příběhů je vybráno z několika, většinou předválečných lidových kalendářů. Některé z nich jsou věnovány autorčiným dětem, jiné jsou určeny pouze dospělým. Všemi se však prolíná touha po štěstí, lásce a spravedlnosti.
Arthur Wellesley, první vévoda z Wellingtonu, náleží nepochybně již od roku 1815 k neotřesitelným oporám britského pantheonu. Při letmém pohledu na některý z jeho portrétů můžeme spatřit ocelový pohled a pevnou úzkou čelist, které jako by vyjadřovaly ztělesnění samotné podstaty britství…
Les je společenství žijící vlastním životem. Pojďme, vážení čtenáři, a poodhrňme zelenou clonu, třeba za ní objevíme něco příjemného... Ve své knize bych se chtěl s vámi podělit o zážitky z bohaté přírody jihozápadní Moravy, České Kanady i dalších území. Jsou to obrazy ze života lesníka a myslivce, jak je sám život napsal.
Druhý a závěrečný svazek Napoleonovy monografie zahrnuje dobu, kdy se První konzul a generál Francouzské republiky stal císařem Francouzů a Francie monarchií, byť s republikánským nádechem.
Příroda, to nejsou jenom lesy a hory, jsou to také potoky, řeky, rybníky, jezera a moře. Vypravme se, vážení ctitelé Petrova cechu, k těmto vodám s humorem a nadsázkou, zapomeňme na všední starosti a okořeňme si trochu život.
Princ Jan si při jedné ze svých projížděk povšimne lapků, kteří přepadnou povoz starého mastičkáře a jeho dcery. Protože jsou nebožáci v nebezpečí, rozhodne se jim pomoci, čímž se rozběhne dobrodružný příběh, během něhož bude muset mladý následník prokázat nejen statečnost v mnoha nebezpečenstvích, ale i důvtip, víru, samostatnost i trpělivost, aby dokázal osvobodit jeden začarovaný ostrov.
Venkov i malé město, dávné časy i události roku 1968 přibližují dvě dosud nepublikované prózy Vlasty Javořické. Děj, plný nečekaných zvratů i skvělých popisů přírody, čtenáře zcela zaujme a uchvátí. Jaro, které na sebe nechalo tak dlouho čekat, konečně přišlo.
V jedné kupecké rodině vážně onemocní třináctiletá dcerka Rézinka. Její matka se snaží o dcerku láskyplně pečovat a obrací se s prosbami k bohu, aby jim dítě zachoval. Svoji pozornost soustřeďuje pouze k nemocné, všechny ostatní členy rodiny zanedbává. Když se Rézinka konečně uzdraví, matka se jí snaží přehnaně život ulehčovat. Že ji tím špatně uvádí do života, si nechce připustit.
Třetí svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na Války pro víru i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy a obsahově do značné míry také na díl druhý, nazvaný Boje o trůny.
Autor předkládá čtenáři knížku o nedávné minulosti Aljašky a na základě ověřených faktů líčí vývoj, boje, vítězství a porážky, které se v době ruské nadvlády udály na půdě Ruské Ameriky.
Pavel Sztwiertnia se narodil v Třinci roku 1949. V roce 1973 absolvoval lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Pracoval jako lesník v Beskydech, Jeseníkách a ve Žďárských vrších v době, kdy v tamních honitbách byl ještě dostatek jelení zvěře. V tehdejších Jeseníkách na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století nebylo vzácné setkat se s tetřevem i s tetřívkem.
Autor ve své knize vychází ze zážitků a příběhů, které si zaznamenával od roku 1954 do svého loveckého deníku. Události literárně zpracoval a nyní je předkládá čtenářům v knižní podobě.
Kniha zahrnuje čtvrt století bojů před vypuknutím Třicetileté války 1618-1648 s boji Jindřicha IV. o trůn francouzský, Zikmunda III. Vasy o švédský a prostřednictvím vpádu pasovských i Rudolfa II. o trůn český, těžiště ale spočívá v tzv. České válce, rozpoutané v květnu 1618 vyhozením císařských místodržících z oken Pražského hradu.
Petra a Pavla vyrůstají na statku svých rodičů a mají se rády tak, jak to mezi dvojčaty bývá obvyklé. Zvrat přichází tehdy, když k nim trochu neobvyklým způsobem přibude kůň, který jim obrátí život naruby. Statek se totiž postupně mění v koňskou farmu s jezdeckou školou. Petra zcela propadne ježdění a svému Princi, zatímco se Pavle pobyt doma postupně začíná protivit. Na sestry však čeká
Děj knihy se odehrává ve chvíli, kdy se Helena – matka dvou dětí – chystá do nemocnice na operaci a zároveň se dozvídá o záměru svého muže začít podnikat. Přichází manželská krize, která postupně přeroste v rozpad rodiny. Když se k Heleně obrací zády i její milovaný syn, ocitá se na dně svých sil. Pomoci se nakonec dočká od cizích, zatímco vlastní ji opouštějí…
Octave Levavasseur, jehož paměti právě držíte v rukou, byl po většinu svojí vojenské kariéry Neyovým pobočníkem, což se samo o sobě rovnalo vyznamenání a uznání odvahy, neboť maršál chtěl od svých důstojníků totéž, co od sebe, a mnohdy šlo o smrtelně nebezpečné akce. V jeho memoárech proto najdete příběhy dramatické a poutavé.
Vážení čtenáři, tato kniha je volným pokračováním knížky Bezflinťáci a hlavní protagonisté zůstávají stejní. Milenu Hamerskou a Jiřího Pecháčka jsem znal z několika málo fotek a článků popisujících složitá jednání, která vedla k záchraně jesenických kamzíků, i konečné předání petice s pětadvaceti tisíci podpisy Parlamentu ČR. Spolu s dalšími přispěli obrovským dílem k udržení životaschopné, už