Obsah: autor hudby / textu / skladba Jirák Boleslav Karel: Ukolébavka (Na rozhraní op. 24, č. 3) Štěpán Václav: Groteska (Con umore op. 6, č. 7) Doubrava Jaroslav: Preludium (Suita pro klavír, 1. věta) Štěpán Václav: Serenáda (Con umore op. 6, č. 6) Rychlík Jan: Sonatina (1. věta) Schulhoff Ervín: Pastorale (II. klavírní suita, 4.
klavírní doprovody: Jan Dostal Sbírka lidových písniček nejjednoduší technické náročnosti vycházela po desetiletí jako instruktivní hudebnina pro sólové housle. V roce 1978 dokomponoval Jan Dostal k písničkám klavírní doprovody, aby učinil pro začínající houslisty hru zajímavější, přitažlivější.
Monumentální sbírka intimní klavírní lyriky Nálady, dojmy a upomínky byla vydána ve čtyřech svazcích jako op. 41 (1892 94), op. 44 (1895), op. 47 (1892-95) a op. 57 (1897). Jedná se o soubor 376 drobných charakteristických kusů, o jakýsi skicář, zápisník motivů a nápadů.
ed. Iša Popelka
uspořádali: Josef Eppinger, Ilja Havlíček, Dušan Pazdírek Obsah: autor hudby / textu / skladba Pějme píseň dokola POLKOVÉ PÍSNIČKY: A já více Čerešničky Háječku, háječku tichý Hory, doly, černý les Jen se mně má milá Když se pšenka zelenala Má milá naříká Mugraurovy koně Na břehu Blanice Od
rev. Alena Fišerová Album Světová klavírní hudba 1 obsahuje reprezentativní ukázky klavírní literatury různých stylových období.
ed. a arr. Jiří Jirmal Ve svazku Česká a slovenská kytarová a loutnová hudba jsou zastoupeny skladby ze 17. až 19. století, které editor Jiří Jirmal shromáždil a do moderní notace přepsal z rukopisných materiálů nacházejících se na území Čech a Slovenska.
ed. a arr. Jiří Jirmal Významným edičním počinem Jiřího Jirmala se stala publikace Staří španělští mistři z roku 1971. Autor zde shromáždil a do moderní notace přepsal skladby, které byly původně napsány v 16. století pro vihuelu, loutnu a v 17. století i pro pětistrunnou kytaru.
ev. Karel Šolc Martinů zkomponoval tyto tři krátké skladby pro klavír v Paříži o Vánocích roku 1927. O atmosféře vánoc vypovídají i původní názvy jednotlivých skladeb: Le Traîneau (Saně) v tempu Allegra, Berceuse enfantin (Dětská ukolébavka) a nakonec opět rychlé Chante de Nöel (Zpěvy Vánoc).
Beethovenova nejslavnější klavírní sonáta, která spolu s jeho Osudovou symfonií charakterizuje svého tvůrce jako osamělého titána vzdorujícího osudu, vychází v praktické nástrojové revizi Františka Maxiána.
Souborné kritické vydání děl Leoše Janáčka B/4 editoři Leoš Faltus a Miloš Štědroň Věčné evangelium, čtyřdílná legenda pro sóla, sbor a orchestr na slova Jaroslava Vrchlického, byla dokončena na jaře roku 1914. Vrchlického báseň pojednává o středověkém mnichovi Jáchymovi de Fiore, kterému anděl zvěstuje příchod říše lásky.
Málokdy se stane, aby kompozice soudobého autora dosáhla takové obliby a rozšíření v pedagogické praxi, jak je to v případě dnes již klasické sbírky drobných klavírních etud Klementa Slavického.
Souborné kritické vydání děl Leoše Janáčka H/4 kritická rekonstrukce partitury Leoš Faltus a Miloš Štědroň Houslový koncert „Putování dušičky“ je rekonstrukcí díla Leoše Janáčka, které vznikalo patrně v letech 1924–28.
Tímto dílem vrcholí dosavadní Feldova komorní tvorba. Dílo vychází z monotematické koncepce. Pro čtyři věty kvartetu je dominantní lyrický výraz - v něm se kontrastně uplatňují i plochy dramatického napětí a virtuózní stylizace. Kvartet byl napsán v roce 1993 pro Pražákovo kvarteto, které jej poprvé provedlo v USA a vzápětí v Praze.
Z celkem osmi klavírních sonát ve Fišerově tvorbě patří v pořadí šestá sonáta s podtitulem Fras (staroslovanské označení čerta) k dílům tvůrčího období 70. let. Vznikla v roce 1978, v němž se autor vrací po uměleckých výbojích let šedesátých k tradičnějšímu způsobu hudebního vyjadřování a zápisu.
Pátá klavírní sonáta vznikla v roce 1974. Stylově navazuje na skladby z šedesátých let, v nichž je patrná syntéza Fišerovy vlastní hudební řeči a podnětů nové hudby. S výjimkou závěrečného úseku sonáta užívá výhradně modu b-h-c-cis-f-fis-g, který byl prvně ve zúžené šestitónové podobě použit v roce 1965 v Patnácti listech podle Dürerovy apokalypsy.
Sedmá klavírní sonáta vznikla v roce 1985, tedy v těsné blízkosti filmové opery Věčný Faust a deset let po 6. klavírní sonátě. Podobně jako Fišerova vrcholná díla z šedesátých let je i tato kompozice modální (modus b-h-c-cis-e-f-fis-g, na třech místech rozšířen o tón es).
Tímto dílem zahajuje Editio Bärenreiter Praha kritickou edici souborného díla významného českého skladatele Miloslava Kabeláče (1908 - 1979). Edice (editorem je muzikolog a renomovaný znalec Kabeláčova díla Dr.
