Sochař Václav Fiala poprvé vystavoval na velké sochařské výstavě Sculpture by the Sea v australské Sydney v roce 2024. To ještě netušil, jaký životní příběh se z účasti na výstavě vyvine. Úsměvné líčení, mnohdy nečekaných událostí, doprovází spousty snímků z několika australských pobytů, ale také z cest Australanů do autorova rodiště, Klatov. Za svou práci obdržel v Sydney dvakrát hlavní cenu
To léto roku 1970 jsme se povalovali v trávě, odháněli komáry a rozhlíželi se po našem údolí. Skautský tábor zmizel. Na palouku zůstaly jen slehlé čtverce po stanech a vyšlapané pěšinky. Byli jsme trochu rozpačití. Zbylo nás pár patnáctiletých kluků, kterým právě komunisti zakázali skauting. Co dělat? Postavíme si chajdu! V jednom zapomenutém údolí na Šumavě si parta kluků postavila v roce 1970
Na Šumavě, v malé vesnici Neznašovy, se v hlavách dvou přátel zrodil originální projekt, postupem času přesahující všechny běžně zažité hranice. Obrazová kniha nás krok za krokem provází radostmi i strastmi tvůrců této nečekané výzvy - budování originálního kostela, a s vtipnou lehkostí a nadhledem poodhaluje čtenáři pravý smysl jejich snažení. Především se ale zaměřuje na to podstatné - navzdory
„Sochařem se nikdo nevyučí – sochařem se prostě někdo stane”, začíná Jiří T. Kotalík úvodní text do monografie sochaře Václava Fialy. Na čtyřista stran fotografií soch umístěných ve veřejném prostoru, v nezvyklých interiérech nebo v autorově ateliéru, v bývalé tankové garáži v rodných Klatovech. Fiala se k sochařské práci dostal ve svých sedmatřiceti letech a jaksi skokem. O tom, že socha
Kuchařku lze napsat mnoha způsoby. Lze se držet striktně návodů co a jak a kolik čeho, lze ji proložit vlastními radami a nebo, a to je méně obvyklé, doplnit jednotlivé recepty malými příběhy, jako to udělala Silvie Fialová. Hladového nestačí jen nasytit. Přípravu jídla je nutné si pořádně užít. Musí se dozvědět co autorka receptu prožívala, na co myslela a hlavně musí cítít z každého sousta, že