Ursula K. Le Guin se ve svém zásadním eseji z roku 1986 se zamýšlí nad „velkým vyprávěním“ západní kultury, které je lineární, dobyvačné, zaměřené na jediného hrdinu. Dějiny lidstva ovšem nezačaly hrdinou, jenž kopím skolil mamuta. Začaly někým, kdo do pytle, košíku či nádoby ukládal semena, kořínky a později i slova.
Beranidlo imaginace: Příručka městské neposlušnosti přináší eklektický výběr obrazového materiálu, návodů, manifestů, rozhovorů, povídek, poezie a historických ohlédnutí za posledními dekádami kreativní nepřizpůsobivosti nové městské avantgardy. Její mezioborovost vytváří trhliny v systému a ukazuje na možnosti, jak skrze imaginaci nepodlehnout lhostejnosti v době, kdy se globální vládnoucí třída
Nezávislý feministický magazín Druhá : směna přináší čtenářstvu sebrané texty z prvních třech let svého fungování. V jednadvaceti vybraných esejích, devíti básních a desítkách doprovodných ilustrací kniha zachycuje různorodost zdejšího feministického myšlení. České, slovenské i zahraniční autorstvo vás zve na rozmanitou cestu – od kritiky ženské neplacené práce přes restorativní spravedlnost,
Křivá obvinění z antisemitismu, cancel culture a dědictví viny za holocaust – to vše podle socioložky Donatelly della Porta vytvořilo v současném Německu atmosféru represivní morální paniky, která přispívá k potlačování projevů nesouhlasu a manipulaci veřejné debaty. Po 7. říjnu 2023 tak čelilo hnutí solidarity s Palestinou a mnoho nesionistických Židů a Židovek tlaku, jaký byl v liberální
V roce 1971 se odehrála televizní diskuse mezi dvěma významnými kritickými mysliteli, ling¬¬¬¬¬vistou Noamem Chomským a filozofem Michelem Foucaultem. Oba autoři zde diskutovali o lidské přirozenosti, ale také o svých politických vizích a dění spojeném s bouřlivým přelomem šedesátých a sedmdesátých let, zejména s hnutím proti válce ve Vietnamu. Jejich dialog místy přechází z respektující výměny
Uprostřed rostoucí ekologické a sociální devastace nabízí feministická teoretička vícedruhových vztahů Donna J. Haraway nové, provokativní způsoby, jak opustit antropocentrismus a přehodnotit náš vztah k Zemi a všem tvorům, které ji obývají. Ve splétaných umělecko-vědecko-aktivistických úvahách a spekulativní fikci Haraway konceptualizuje dnešní dobu jako tzv. chthulucén, jenž na rozdíl od
Znáte vibrační poezii pavouků, sakrální architekturu vombatů nebo pomíjivé aforismy chobotnic? Vítejte v oboru „terolingvistika“, v zásadní vědecké disciplíně třetího tisíciletí, která zkoumá příběhy psané a vyprávěné zvířaty. Vinciane Despret zde stírá hranice mezi vědou a fikcí, čímž vytváří zneklidňující rozruch: co když nás pavouci skutečně prosí, abychom zastavili rachot našich strojů? Co
Odkud se ve střední Evropě bere iliberalismus, výrazný rasismus a islamofobie, homofobie a zatvrzelé nepochopení dopadů kolonialismu? A naopak, jak se rozvíjely na Západě diskriminační a rasistické postoje vůči lidem ze střední a východní Evropy? Jak tyto otázky spolu souvisejí? Na cestě po stopách středoevropského iliberalismu potkáme nejen Viktora Orbána, Václava Klause, Miloše Zemana a polský
Je to víc než rok co začala izraelská válka proti Gaze. Masakry Palestinců a Palestinek neberou konce, naopak se stupňují. Izrael zintenzivňuje bombardování a pozemní invazi do Libanonu. Ve vzduchu visí hrozba intenzivního konfliktu v celém regionu. Těmto temným vyhlídkám se sborník Na této zemi je pro co žít pokouší vzdorovat. Přináší podněty k osvobození Palestiny a inspiraci k aktivitě čtenářů
Ukrajinský novinář Maksym Eristavi již řadu let usiluje o to, aby se obecné povědomí o historii ruského kolonialismu dostalo do mainstreamu. Jen několik dnů předtím, než Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, začal na Twitteru zveřejňovat obsáhlé vlákno s přehledem všech ruských koloniálních invazí, k nimž došlo během posledního století, přičemž poukazoval na základní a všem společný vzorec.
Trochu jako deník doby, trochu jako společná terapie. Tento sborník nepřináší ucelený obraz dějin. Vznikl jako reakce na v Česku neviditelné utrpení Palestinců, jako součást kulturní intifády proti snaze vymazat palestinský příběh. Prostřednictvím rodinných příběhů několika Palestinek žijících v Česku nebo Čechů s kořeny v Palestině přinášíme palestinský pohled, který je v českém veřejném
Společnost spektáklu (1967) je nejzávažnější teoretickou prací francouzského situacionisty Guye Deborda (1931–1994). Tvořivě v ní navazuje na Hegela, Marxe a Lukácse, aby postihl strukturu, fungování a rozpory soudobé kapitalistické společnosti, a to zejména její západní formy. Kniha silně ovlivnila nejen společenskou a kulturní kritiku následujících desetiletí, ale i praktickou podobu protestů,
Naprostá většina klimatologických výzkumů už dlouho ukazuje, že dochází ke klimatickým změnám vedoucím k rostoucímu oteplování, které může mít katastrofické následky. Tyto změny podle nich způsobuje lidská aktivita, především spalování fosilních paliv. V těchto otázkách existuje dlouhodobá odborná shoda. Přesto se veřejným prostorem také šíří informace, které hledají příčiny klimatických změn
Kapitalistický systém se podle sociologa Immanuela Wallersteina dostává v celosvětovém měřítku do strukturální krize, jejímž výsledkem může, avšak nemusí být spravedlivější a demokratičtější uspořádání společnosti. Wallersteinova Utopistika nabízí realistickou analýzu současné situace a perspektiv pro takovou společenskou změnu, jež bude zároveň žádoucí i možná. Nesnaží se tedy navazovat na
glitch: hovor. nepředvídatelná chyba, zásek, zádrhel, problém, závada, která překáží hladkému chodu (…) sociálního stroje, narušuje hranici mezi životem, uměním a aktivismem online a AFK, zkoumá tvůrčí potenciál radikálního odmítnutí, který se odráží v tvorbě celé řady současných PoC, queer a trans uměleckyň. „Futuristický feminismus pro 21. století, který odhazuje růžové brýle a na poli
Neúplný atlas regenerace se snaží nastínit možné únikové cesty ze souběhu krizí, které doprovázejí konec holocénu a vstup do epochy antropocénu. Celá řada dříve samozřejmých pojmů, hodnot a opor, na něž jsme byli zvyklí se v životě spoléhat, se proměňuje či přímo hroutí. Radikální a akcelerující změny, jichž jsme zároveň původci, svědky, pachateli i oběťmi, přinášejí nové problémy. Jsou to
V dobách postupující privatizace a technologizace vězeňství roste volání po novém abolicionismu pro 21. století: zrušení věznic. Angela Y. Davis zkoumá kořeny současného vězeňskoprůmyslového komplexu v USA, jeho rasismus a sexismus a nastiňuje možné alternativy k trestu odnětí svobody. Citát: Co by […] znamenalo představit si systém, v němž se trest nesmí stát zdrojem zisku korporací? Jak si lze