V monografii předkládáme celistvý popis forem a funkcí vybraných okolnostních určení založený na detailní analýze rozsáhlých korpusových dat. Usilujeme o komplexnost popisu co do šíře i co do hloubky: analyzujeme všechny v korpusech dostupné příklady a pro každý stanovujeme jeho funkci a formu. Výsledkem je podrobný seznam okolnostních významů a jejich jemnějších významových podtypů včetně
Monografie pojednává o významových vztazích mezi klauzemi, příp. většími jednotkami v českých textech, a sleduje zejména ty z nich, jež nejsou vyjádřeny pomocí spojovacího prostředku (tzv. implicitní diskurzní vztahy, např. vztah příčiny ve dvojici vět Musíme na nákup. Všechno jsme snědli.). V první části knihy jsou vymezeny významové druhy diskurzních vztahů (např. vztahy časové, podmínka,
Valenční slovník NomVallex I. zachycuje valenci českých deverbativních substantiv, která alespoň v jednom ze svých významů patří k sémantické třídě Communication (např. dotaz, dotázání se - dotazování se), Mental Action (např. plán, plánování) nebo Psych State (např. nenávist, nenávidění), a to v celkovém počtu 248 lexémů zahrnujících 505 lexikálních jednotek. Problematiku substantivní valence
V knize se zabýváme popisem a analýzou diskurzních (tj. textových) konektorů v češtině, tedy tím, jakými jazykovými prostředky je možné vyjadřovat v textu významové vztahy. Výzkum přitom neomezujeme na předem stanovenou skupinu výrazů (danou například příslušností k určitým slovním druhům, jako jsou souřadicí a podřadicí spojky), ale snažíme se nalézt a obecně popsat všechny jazykové prostředky v
Práce přináší systematickou analýzu metody měření tematické koncentrace textu a prezentuje způsoby jejího využití v textologii. Tematická koncentrace vyjadřuje míru zaměřenosti autora na ústřední téma či témata textu, je založena na vlastnostech tzv. frekvenční struktury textu. V první části práce, která je zaměřena na metodologické aspekty analýzy, jsou představeny různé způsoby měření této
Práce popisuje valenční slovník PDT-Vallex. Tento slovník vznikl při anotaci PDT a díky svému charakteru se stal významným zdrojem valenční informace využitelné jak pro lingvistický výzkum, tak pro počítačové zpracování přirozeného jazyka. Na základě úzkého propojení slovníku s korpusem věnujeme zvláštní pozornost popisu formálních prostředků diatezí.
V této práci představujeme jeden z možných modelů zpracovaní rozšířené textové koreference a asociační anafory na velkém korpusu textů, který dále používáme pro anotaci daných vztahů v textech Pražského závislostního korpusu. Na základě literatury z oblasti teorie reference, diskurzu a některých dalších poznatků teoretické lingvistiky na jedné straně a s použitím existujících anotačních metodik
Práce přináší odpověď na otázku, co je a co není elipsa, a stanovuje kritéria určování eliptických vět. Analýzu jednotlivých typů elips podává z pohledu významové (sémanticko-syntaktické) reprezentace vět. Nezabývá se podmínkami a příčinami vzniku elips (kdy a proč je možné něco elidovat), zaměřuje se výhradně na identifikaci eliptických míst (zda je ve větě něco elidováno a co) a na jejich
Kniha zachycuje slovesnou valenci v Pražském závislostním korpusu. Popisuje vztah mezi anotací a jednotlivými významy sloves,které se v korpusu vyskytly. Slovesa (resp. jejich významy) jsou popsána svými valenčními rámci. Popis valenčních rámců je plně formalizovaný, zachycuje lema, valenční doplnění a jejich povrchové realizace (povrchové formy). Valenční rámce obsahují také ilustrativní
Kniha se zabývá významy kondicionálu v dnešní češtině s cílem začlenit tyto významy do popisu větné sémantiky, tak jak je postulován ve Funkčním generativním popisu (FGP). Z široké oblasti modality, kam významy kondicionálu spadají, FGP ovšem dosud věnoval pozornost především významům modálních sloves, při zkoumání funkcí kondicionálu proto budeme vycházet z koncepce Mluvnice češtiny. Na základě