Protagonistka novely Taťány Rubášové se snaží obstát. Jako matka, dcera, vnučka, pracující, žena… A snaží se obstát taky sama před sebou. Konečně si vymezit hranice, nastavit vlastní hodnoty, uvědomit si svoje potřeby. Otevřeně a zcela současně hovoří o mateřství, mezilidských vztazích i sexualitě, o nonkonformních přístupech, o nichž se v dobré společnosti ještě nemluví, o hranicích intimity a
Kolik metafor je potřeba k pochopení kvantového provázání? Do kolika kategorií se dají roztřídit připomínky a přání 27 000 zaměstnanců? Jak dobře se řídí sedm a půl metru dlouhý náklaďák? Jde prostě zaklepat na dveře toho podivného kruhového domu v Severní Karolíně? Kolika způsoby lze popsat bolest hlavy? A stojí ještě ten starý, košatý javor v italském Saviglianu? Samé těžké otázky. Naštěstí pro
Taťána Rubášová dokumentuje první měsíce a roky po narození dcery. S neobvyklou upřímností, s vědomím vlastního selhávání a zcela bez příkras předkládá, co žije a prožívá. Úspornost zápisků zřetelně odráží časový prostor, který je umělkyni v mateřství vymezen pro vlastní tvorbu. Literární časosběr s lehkou ironií i trýznivou obavou vydává všanc to, o čem se pořád ještě spíš uctivě mlčí.
Sheila Heti si deset let vedla deníky. Další dva roky z nich pečlivě vybírala. Zápisky řadila abecedně. A tak se teď větami jako pečlivě mířenými ranami vyjadřuje k autorství, blbství, cizotě, dětem, erotice, filozofii, genderu, hadrům, chlapům, intelektuálům, jídlu, kouření, lásce, milování, nahotě, orgasmu, psaní, kvaziintelektuálům, rodičům, sobě-sobě-sobě-sobě, trapnosti, ublíženosti, vztahům…
Co nás nutí k tomu, abychom si znovu a znovu nazouvali boty a vybíhali ze svých domovů, navzdory bolesti, nepřízni počasí nebo nedostatku času? Abychom se jen tak rozeběhli ze svahu, napříč loukou, vyběhli na kopec nebo se pokusili co nejrychleji oběhnout blok domů? Jan Havlíček v esejích, recenzích a poznámkách původně psaných pro běžecký časopis B žádnou definitivní odpověď nedává. Ukazuje
Pětadvacátého března 1997 našel Jonas Mekas pod stolem zaprášenou roli počítačového papíru. Nějakou chvíli už tam ležela, úplně na ni zapomněl. Hned papír založil do milovaného psacího stroje, modelu Olympia De Luxe, na kterém už za ty roky nadatloval dvěma ukazováčky spousty nejrůznějších textů: deníky, básně, sloupky do filmové rubriky, rozhovory, manifesty i dopisy přátelům. Mekas roli prostě
Kolik otázek si žena položí v souvislosti s mateřstvím? První: Být, či nebýt matkou? Druhá: Kdy být matkou? Třetí: Stanu-li se matkou, budu nadále také ženou? Svobodnou ženou? Sheila Heti psala knihu několik let před čtyřicítkou, závěr dokončila už po překročení magické věkové hranice. Popisuje, jak je žena s postupujícím věkem odsouvána do kouta mateřství a jak je nahlížena jako bezdětná.
Všední příběh jednoho komiksového kreslíře, pracujícího z domova. Vzpomínky na dětství a budování vlastní verze Jurského parku kdesi v New Jersey. První bydlení bez rodičů, skateboarding a pokusy o malířskou kariéru, která navždy promění umělecký svět jednoho Denverského předměstí. Tři autobiografické komiksy od mistra autobiografického, sebeironizujícího komiksu Noaha Van Scivera. Noah Van
Je rok 2001. Město Durham v Severní Karolíně. Harvey Strub píše dopisy Georgi W. Bushovi. Píše nejmocnějšímu muži na světě o náhodných setkáních na parkovištích před obchodními centry, o barvě nebe při výhledu z verandy či o vojenských letadlech přelétajících nad jeho rodným domem. Vzpomíná, touží, trpí výčitkami a píše dopisy prezidentu Georgi W. Bushovi. Dopisy Harveyho Struba jsou výběrem
Kdo se dnes začte do příběhu Frankensteina a jeho uměle stvořeného „Adama“, ponoří se nejen do rané science fiction o oživení netvora, ale také do znepokojivého psychologického příběhu. Bude prožívat drama plné napětí, ovšem zároveň si klást otázky o odpovědnosti člověka za vlastní činy, o lidské spravedlnosti, soucitu i nelítostné nechuti k jinakosti. „Dovolávám se tvého soucitu, nepohrdej
Deníky legionáře Štěpána Zadražila z první světové války, ze zajetí a z cesty domů. Původně vyšly jako magisterská práce na pražské UMPRUM. Přepsal a ilustroval je Štěpánův pravnuk Jindřich Janíček. Druhé vydání je doplněno o kratší texty z dalších zápisníků, nalezených v pozůstalosti a o výběr z dopisních lístků z průběhu let 1914–1920.
Výbor ze vzpomínek Marie a Štěpána Zadražilových je zakončením archivace pozůstalosti po pradědečkovi a prababičce Jindřicha Janíčka. Obsahuje směsici krátkých poznámek z jejich cesty do Kyrgyzstánu na jaře roku 1925 v rámci průmyslového dělnického družstva Inetrhelpo. Deníkové zápisky a dopisy domů do Československa doplňuje přes třicet ilustrací Lucie Lučanské.
„Detektivní román“ založený na výzkumu českých a slovenských badatelů vypráví dnes málo známý příběh kdysi slavného, obdivovaného, ale i zatracovaného obrazu Díkůvzdání českého a slovenského lidu generalissimu Stalinovi od uměleckého kolektivu Jan Čumpelík – Alena Čermáková – Jaromír Schoř. První rovina vyprávění nastiňuje fungování a kulturní kontext stalinismu. Druhá se odehrává v současné
Napůl cestopis, napůl esej. Autoři knihy Jak jsme se vznášeli rozehrávají fantazii a otevírají dávná traumata atolu Bikini. Tento tichomořský „ráj na zemi“, tvořený několika ostrůvky, byl v letech 1946–1958 během operace Crossroads a dalších amerických jaderných zkoušek vystaven třiadvaceti obrovským výbuchům. Od té doby se o jeho osud zajímá málokdo. Kniha přepíná mezi osobním vyprávěním o pouti
Surrealistická studie člověka v krajině, jejímž hlavním obsahem je sám čtenář a jeho vztah ke svému tělu, meditace nad vlastní existencí ve zdánlivě nepodstatných rituálech všedního dne. Každodenní absurdní boj člověka s přírodou i se sebou samotným, se odehrává na minimalistické ploše komiksového stripu.
Deset facebookových slohovek pro všechny, kteří rádi zkoumají, proč jogurt v teple zkysl. Kniha se věnuje úzkostem a radostem, které s sebou přináší přílišné přemýšlení. Autorka popisuje svoje těhotenství a mateřství, analyzuje ale i menstruaci, sociální fobii, závislost na displejích, zahradničení nebo jízdu na skejtu. Texty byly původně určené pro anonymní blog, čtenáře si ale našly až jako
Poprvé vychází knižní autobiografie legendárního zápasníka Josefa Šmejkala, známého po světě jako Big Joe. V jeho vyprávění se vrátíte na začátek minulého století, kdy Šmejkal vévodil zápasnickým žíněnkám. Dočtete se o tom, jak při lisabonské koridě přemohl býka holýma rukama, jak v Americe porazil padesát zápasníků v řadě, jak ho unesli kovbojové nebo jak málem zahynul v mořské bouři.
Provokativní prozaická prvotina Tomáše Vaňka Hra na život se skládá z kratší novely o nepříliš úspěšném detektivovi, který vyšetřuje podivný případ sebevraždy, a z povídek koncipovaných jako texty zemřelého. Fantasmagorické příběhy tematizují stinné stránky mezilidských vztahů i bezútěšnost samoty. Odehrávají se v psychiatrických klinikách, nevěstincích nevalné úrovně nebo v zapadlých bytech
Debutová kniha Jaroslava Konáše vypráví o tom, co všechno mohou skrývat místa a věci, které v našich každodenních životech lhostejně míjíme. Prozaický život hudebního novináře se po setkání s tajemnou dívkou promění ve fantaskní dobrodružství. V temných uličkách, zapomenutých malostranských dvorcích či v zakouřených barech a kavárnách doslova ožívá duch staré Prahy, legenda proniká do
Román novelisty a romanopisce Jaroslava Havlíčka (1896–1943) Neviditelný z roku 1937 patří k vrcholným dílům české psychologické prózy. Jeho titul označuje základně dvě varianty schizofrenního bludu, který se objeví v konzervativní rodině továrníka Hajna, do které v roli ženicha proniká mladý ambiciózní inženýr chemie, aniž tuší, že se tu bude muset porvat s nepřátelským Osudem. Příběh