Tato kniha obsahuje 21 kapitol věnovaných využití nejnovějších digitálních technologií v současné slovanské dialektologii. Autory jednotlivých kapitol, napsaných v češtině, slovenštině, polštině, angličtině, běloruštině, ukrajinštině, rusínštině, bulharštině a makedonštině, jsou přední odborníci na dialektologii z významných evropských univerzit a ústavů akademií věd. Kapitoly jsou uspořádány do
Publikace je výsledkem spolupráce českých a bulharských jazykovědců a jejím primárním tématem jsou teoretické a metodologické problémy vzniku akademických slovníků a vybrané lexikografické otázky vyvstávající z dvojjazyčného prostředí.Kniha předkládá šestnáct odborných statí vycházející z dlouhodobého společného výzkumu českých a bulharských lexikografů, kteří se dlouhodobě zabývají praxí
Publikace představuje první syntetické zpracování dějin hlaholského písemnictví, které vznikalo ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století v pražském klášteře Na Slovanech, známém později pod označením Emauzy. Po obsahové stránce se práce věnuje hlaholským textům v církevní slovanštině a staré češtině. Rozsáhlá studie shrnuje chorvatské zdroje emauzského hlaholského písemnictví za Lucemburků,
Soubor téměř třiceti studií se pokouší zmapovat vývoj slavistických oborů na jednotlivých pracovištích v České republice po roce 1989. Jednotlivé studie nejčastěji popisují stručný stav oboru po přelomovém roce 1989 a soustřeďují se na vývojové tendence slavistických výzkumů do současnosti. Pozornost je věnována také formování nových univerzitních i neuniverzitních pracovišť, např. na FF
Autoři kolektivní monografie se snaží ukázat postupnou přeměnu Krymu od multikulturní křižovatky antického světa po kolonii Ruska. Kniha se mj. věnuje oběma anexím Krymu a vysvětluje, za jakých okolností se Krym stal ruským. Dvě základní studie o dějinách Krymu a ruské literatuře s krymským tématem doplňují dílčí studie z oblasti archeologie, polské a ukrajinské literatury. Kniha akcentuje ruské
Tato kolektivní monografie obsahuje 27 studií věnovaných jazykovým kontaktům v pomezních dialektech na úrovni lexika. Autoři monografie jsou přední odborníci na dialektologii z významných akademických pracovišť devíti zemí: České republiky, Polska, Slovenska, Běloruska, Ukrajiny, Ruska, Litvy, Lotyšska a Chorvatska.