Jana Šturdíková, autorka úspešnej fotografickej knihy Châteaux po našom, tentokrát viac ako desať rokov fotografovala život predmetov vo funkcionalistickom dome postavenom architektom Alexandrom Skuteckým (1883 – 1944). Od kotolne až po hromozvod a v desiatich bytoch hľadala pôvodné prvky, ktoré prežili od postavenia domu v roku 1936. Pozorovala, ako sa pod vplyvom používania menili, zachovali
Specifické poměry v totalitním Československu zrodily kvalitativně novou střední třídu, lišící se od střední třídy první republiky, která pro nás zůstává symbolem prosperující moderní demokracie. Představitelé této nové střední třídy neměli finanční zázemí svých předchůdců z doby mezi válkami, disponovali však vysokou mírou vzdělanosti a kritickým postojem vůči stávajícím společenským poměrům.
Kniha přináší svědectví o jedinečném hospodářském fenoménu 70. a 80. let 20. století a o tehdejší propagační fotografii. Vychází z archivu nalezených diapozitivů, které pro JZD Agrokombinát Slušovice pořídil v letech 1978–1990 zlínský reklamní fotograf Jan Regal. Tomáš Pospěch tyto práce interpretoval a využíval přitom postupy obvyklé v zemědělství: Nalezené snímky vytrhával z původních
První kniha o legendárním rodinném domu z období socialismu, který v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století vyrostl v téměř každém městě nebo vesnici. Odhaduje se, že šumperáků stojí v České republice a na Slovensku více než čtyři a půl tisíce. Dům nesl ozvuky bruselského stylu, je symbolem šedesátých let, stejně jako normalizace i moderního bydlení. Byl chválen i zatracován. Kniha
Po Domácím slovníku a Překladu vydává nakladatelství PositiF třetí autorskou knihu Překlapy a přehmaty současné české umělkyně Markéty Magidové. Autorka zde intermediálně propojuje literární texty, fotografie, divadlo, současný tanec a grafická schémata. Překlepy při psaní i chybné prostorové úkony – přehmaty – vyjadřují napětí generované tlakem na efektivitu práce. Hlavním tématem se stává
První souborné vydání fotografií Eugena Wiškovského společně s jeho texty. Fotograf, pedagog, překladatel Sigmunda Freuda a v neposlední řadě také tenista Eugen Wiškovský (1888–1964) je stále více oceňován jako čelný představitel české avantgardy a řazen po bok autorům, jako je František Drtikol, Jaromír Funke nebo Jaroslav Rössler. Tvůrce co do rozsahu nevelkého fotografického díla byl také
Kniha volně navazuje na antologii textů Česká fotografie 1938-2000 v recenzích, textech, dokumentech. Zatímco ta přinesla výběr z často připomínaných teoretických esejů, manifestů, recenzí a textů z dějin české fotografie provázených komentáři, kniha Myslet fotografii se z různých stran zamýšlí nad psaním o české fotografii. Dějiny umění nejsou nikdy pevně dané jen proto, že se odehrály, ale jsou