Třetí básnická sbírka Viktora Špačka potvrzuje obecnější tendenci v současné české poezii, která postupně opouští vyčerpané lyrické obsahy a snaží se více a přesněji reflektovat reálnou existenci v reálném světě 21. století. Centrem autorova záběru jsou často sousedské, pracovní, partnerské a obecně mezilidské vztahy, jejichž (ne)funkčnost je dnes a denně testována a nepříjemně obnažována v
Staré diapozitivy zachycující fragmenty dětství; panelová zástavba zakousnutá do podhůří Slezských Beskyd; obludný „werk“ železáren, jejichž tep dnem i nocí pulzuje srdečním svalem kraje. Sbírka mladého třineckého autora Jana Delonga vědomě pracuje se sociálním i jazykovým koloritem industriálního města na česko-polském pomezí, aniž by na něm okatě stavěla laciným vzýváním lokálního svérázu. S