Po obrázkové knížce Pozdrav světu přichází Vít Ondráček ve vydavatelství Nezávislého podmelechovského spolku se svazkem Čtenář Josefa Kocourka. Po čtyři a půl desetiletí se zajímá o pozapomenutého mimořádně nadaného literáta první republiky, kterému bylo vyměřeno jen 24 let života. Ondráček skládá ze vzpomínek, glos, postřehů, črt, příběh autora a jeho věrného čtenáře. Vzpomíná na dobu, kdy
Volné úvahy, črty, postřehy, zápisky z cest shrnuje do jednoho Balíčku další knížka Josefa Kroutvora. Je věnována především výtvarnému umění, přátelům, malířům, básníkům, krajinářům, osobnostem známým, ale i nedoceněným.
Erotika, politika, ekologie – nejen tuto triádu zahrnuje suma akvarelovaných kreseb i koláží grafika Víta Ondráčka. Ze svižných črt perem, kterých je v umělcově archivu na tisíce, předkládá album v úpravě Luboše Drtiny v tradici ladovské „sto (ne)veselých kreseb“. Vzácné nahlédnutí do domácí intimity vedle úšklebku či inspirované glosy vydává Nezávislý podmelechovský splolek.
V životě básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka patřilo přátelství s Janem Franzem mezi ty nejintenzivnější a nejniternější. Přestože byl Jan Franz, náročný literární kritik, překladatel a esejista, o osmnáct let mladší, vzniklo mezi nimi silné pouto, které přelomila až předčasná Franzova smrt (na válečné útrapy) v roce 1946. Oba spolu od počátku 30. let vedli korespondenční dialog,
V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950), dnes vedle Milady Horákové nejvýmluvnějšího symbolu totalitní manipulace u nás. Hlavním územím a krajinou Toufarova života byla Vysočina – jak ta moravská na Jihlavsku /rodná obec Arnolec
Červen 1945. Válka skončila a krajinou táhne podivné procesí – skauti ve stejnokrojích vedou (a jeden se veze) velblouda dvouhrbého, přesněji velbloudici, které říkají Pepito. Zastaví, když se spustí dešťová přeháňka. U kandelábru velbloudici přiváží, nechají ji popásat a sami si vlezou do kabiny opuštěného vojenského náklaďáku. Když se déšť přežene, vyrazí dál. Před nimi je ještě dlouhá cesta a
Básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal (nar. 1970) se v útlé knížce s podtitulem „střepy a střepiny z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice“ vrací do svého dětství na Vysočině a v cyklu miniatur, zápisků, tragikomických historek a drobných příběhů zaznamenává reálsocialismus v schizofrenických disproporcích, absurditě a banalitě. Normalizace učinila z
Literární návrat velkého tuláka. Neznámé a dosud nevydané texty. Vzpomínky na kumpána Jaroslava Haška. Povídky z protektorátní Vysočiny. Křivolaké veršovánky. Potutelně ironický úsměv, odřený kožený kabát, podkolenky, kožené okované boty, pevná hůl. A na zádech batoh a v něm buď houby nebo bačkory a holení. Tak rázoval českomoravskou krajinou Zdeněk Matěj Kuděj (1881 - 1955), povídkář,
Kniha přináší dosud neznámé texty P. Josefa Toufara (1902-1950), čihošťského faráře umučeného komunistickou Státní bezpečností, které pronesl v posledním půlroce svého života. Doprovází je zasvěcený životopis a příběh exhumace jeho ostatků z pera Miloše Doležala, dále krátké texty historika a kněze Tomáše Petráčka a architekta Norberta Schmidta. V knize jsou publikovány dosud neznámé archivní