Československý pavilon ohromí montrealské Expo, Karel Gott zpívá v Las Vegas a Miloš Forman natáčí Hoří, má panenko. Začíná se stavět dálnice D1 i pražské metro, lidé si mohou koupit konzervované hlemýždě i první psí konzervu Dingo. Vítejte v roce, kdy se vše zdálo zalité sluncem – v roce 1967.
Normalizace je v plném proudu a lidé si už na ni tak nějak zvykli. Ne ovšem všichni – v lednu vychází dokument Charta 77 a rozjíždí se mašinerie proti jejím signatářům. Většina lidí ovšem má jiné starosti. Shánějí pláštěnky, džíny a další úzkoprofilové zboží. Náladu si zlepšují v kině na skvělých domácích komediích i některých zahraničních megahitech.
Perestrojka narušuje zažité pořádky, v Československu se objevují první případy AIDS, do výroby míří Škoda Favorit a film Vesničko má středisková získává nominaci na Oscara. Kina ovládají Bony a klid i Discopříběh, na hudební scénu přichází nová generace hvězd a ve světě se dějí věci, které ještě nedávno zněly nepředstavitelně: na Rudém náměstí přistává malé západoněmecké letadlo, DNA poprvé
Vláda přichází s úspornými balíčky, ve velkém stávkují učitelé i železničáři a na podzim padá kabinet Václava Klause. Moravu zasáhnou ničivé povodně. Jsou tu ale i pozitivní momenty: žení se Václav Havel, vychází první díl Harryho Pottera, v Británii naklonují ovci Dolly a na televizní obrazovky přicházejí Přátelé.
Lidstvo poprvé vysílá posly za hranice atmosféry a miliony lidí s úžasem sledují začátek nové éry. Nad Zemí pípá první umělá družice, svět však dál rozděluje studená válka, hrozba atomového konfliktu i soupeření dvou supervelmocí. Lidé objevují televizi a po večerech ladí Rádio Luxemburg. V NDR sjíždějí z linek první trabanty a příslušníci Veřejné bezpečnosti marně bojují s novou vášní mladé
Odkud se bere touha, kdy je zásadní pohnutkou a kdy prokletím? Nejen o tom je další mozaiková kniha Máry Holečka. Především obsahuje popis posledních tří Márových expedic – na Langtang Lirung, Čo Oju a Nanga Parbat. V té první himalájská stěna snů pozná své první dobyvatele. Fanfáry však zní jen chvilku a lusknutím prstů se přetáčí v trýznivou bolest... Následující výpravy k osmitisícovým kráskám
Armáda už není výhradně mužský revír. Místo v něm si ale ženy musely tvrdě vybojovat vlastní houževnatostí a odhodláním. Válečná fotoreportérka Jarmila Štuková přináší otevřené rozhovory s českými vojákyněmi. Bojová pilotka, psovodka, spojařka nebo armádní psycholožka mluví o drilu, předsudcích i momentech, kdy jde o život. Boří zažité stereotypy a dokazují, že odvaha ani síla nemají jedno
Autorka knihy, Helena Harabinová, ve své mimořádně otevřené zpovědi vypráví, jak zrádně nenápadná je cesta k závislosti na naší nejrozšířenější droze - alkoholu. Druhou, obsáhlejší část knihy pak tvoří její deník z protialkoholní léčebny U Apolináře. Kniha představuje skvělý materiál pro všechny, kdo se s problematikou alkoholismu setkal - ať už ve své rodině, mezi přáteli, kolegy, nebo třeba
Praktická kuchařka pro každodenní život, která inspiruje, jak vařit z toho, co už máme doma, a pomůže odpovědět na otázku Co s tím?, kterou si spousta z nás klade při pohledu do lednice, spíže nebo mrazáku. Kniha je rozdělená podle surovin, které nám nejčastěji zbývají, tedy zbytků příloh, pečiva, zeleniny nebo „unaveného“ ovoce… Naleznete zde i recepty z toho, co běžně vyhazujeme – slupek, natí,
Existují místa, do nichž se minulost otiskla velmi silně. Lokality spojené s tragédiemi, nevysvětlitelnými událostmi a s příběhy, které si lidé předávají po generace. Dokumentární tým Mad Zone se vydává do hradů, podzemí, opuštěných budov a různých zákoutí české krajiny, aby poznal jejich historii a pokusil se odhalit, zda se za legendami opravdu skrývá něco víc. Kniha plná autentických zážitků
Soužití kocoura Vocasa, jeho parťačky Koule, jednoho páru dvounohejch a sem tam nějaké té myše kdesi na venkově se za rok příliš nezměnilo. Mírně přidrzlý kocour, králík celýho vesmírníku, stále kriticky komentuje vše, co se kolem něj šustne. Kdo však má doma aspoň jednu kočku, ví, že tak to prostě je. Vocas své každodenní strasti s těma votravnejma dvounohejma také sdílí na Facebooku, v různých
Válka se vrátila do Evropy, jaderné hrozby znovu pronikají do veřejné debaty a světový řád, který vznikl po konci studené války, se otřásá v základech. Bezpečnostní expert Vlastislav Bříza v rozhovoru s novinářem Martinem Jonášem analyzuje proměnu současného světa. Od války na Ukrajině přes jaderné odstrašení a budoucnost NATO až po rostoucí soupeření velmocí. Jak reálná je hrozba jaderného
Kniha o smrti, která je překvapivě plná života. O tom, že velká ztráta člověka změní, ale nemusí ho zlomit. Že se dá znovu nadechnout, zasmát, nebo dokonce zamilovat. Ale některé dny úplně stačí jen ráno vstát z postele a zkusit pokračovat.
Pro někoho je v Česku pivo samozřejmostí, která hasí žízeň. Pro jiného společenským prvkem, který ho sbližuje s přáteli. Pro další zdrojem geografického i gastronomického poznávání světa a vděčným koníčkem řady sběratelů. Tato knížka je pro všechny pivní mlsaly, kterým pivo chutná a baví je, o náš národní nápoj se zajímají hlouběji a mají ho upřímně rádi.
Každý den přináší setkání, která dokážou pobavit, překvapit i dojmout. Zdeněk Košař má v zásobě stovky humorných či zamyšlení hodných historek, které on nebo jeho spolupracovníci osobně zažili při své práci na place a které svým typickým svižným stylem převyprávěl čtenářům. V krátkých příbězích, které mnohdy přinášejí nečekané zvraty, zachycuje svět vrchních a hostů, v němž se střetávají různé
Kofola, kofča, kofolička. Prostě když jí milujete, není co řešit. Poprvé se objevila na trhu právě v březnu 1960. Ovšem rok 1960 byl důležitý i jinak. Chvilku před vypuknutím spartakiády byli propuštěni někteří političtí vězni, které režim zavřel za mříže v 50. letech. V Sovětském svazu, vzoru všech světových komunistických satelitů, vládl Nikita Chruščov. V naší zemi byl hlavou státu Antonín
Rok 1951 patří k těm, které opravdu nemají dobrou pověst. Politické procesy jsou v plném proudu, studená válka zuří na obou stranách železné opony. Jenže i v těch nejtemnějších časech existují střípky radosti. A tou největší je vždy příchod nového života. Desetitisíce těch, kteří právě tehdy spatřili světlo světa, mohou zavzpomínat - a jejich blízcí s nimi - na dobu, kdy docent Skála vymýšlel
Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O jakých událostech se mluvilo v médiích, jaká auta byla v kurzu, kolik stál lístek na tramvaj nebo jak vypadala tehdejší Miss World? Připomeňte si oblíbené písně, dobovou reklamu i filmy, které běžely v kinech v roce 1968. Připomeňme si rok, kdy tanky armád Varšavské smlouvy ukončily pražské jaro a kdy Věra Čáslavská
Rok 1950 patří k těm temnějším. Vrcholily politické procesy i studená válka. Velké dějiny zažívaly své velké dny. Ale i v tomto čase si mezi balvany velkých historických událostí razí cestu proud běžného života. Na Barrandově natáčejí Temno a v Karlíně se hraje Nebe na zemi. Na pražském Vítkově je odhalena monumentální socha Jana Žižky, cestovatelé Hanzelka a Zikmund se po třech letech vracejí do
Rok 1962 už nikoho nenechává na pochybách, že kolo dějin se otáčí. Destalinizace jede na plné obrátky – z Letné mizí generalissimův pomník a Stalinova třída se stává Vinohradskou ulicí. Jako houby po dešti se po celé zemi objevují divadla malých forem a týdeník Mladý svět vypisuje první ročník ankety Zlatý slavík.