Monografie o životě a díle P. A. Schenkirže, českého skladatele druhé poloviny 18. století, obsahuje řadu unikátních a dosud neznámých faktů zjištěných nejenom pečlivým studiem nově objevených pramenů z českých kostelních kůrů zpracovávaných v rámci programu DKRVO, oblast 2. hudební věda (Litomyšl, Teplice), ale také z rakouských klášterů. Studiem Souborného hudebního katalogu NK ČR a katalogu
Bibliografie přináší údaje o materiálech věnovaných Slovanské knihovně, které byly uveřejněny v letech 1979–2023. Obsahuje záznamy knih, studií, drobnějších článků, rozhovorů, recenzí a zpráv, týkajících se činnosti knihovny a uveřejněných jak v tisku (noviny, časopisy, sborníky i samostatné publikace), tak v dalších médiích (internet, rozhlas, televize). Kniha je rozdělena na oddíly týkající se
Publikace představuje nejen Kunhutin život, ale také unikátní soubor jejích rukopisů, jež se po její smrti staly součástí knihovny kláštera benediktinek. Sleduje vznik všech rukopisů a rozebírá je po obsahové, umělecké i kulturní stránce. Značnou pozornost věnuje jejímu odkazu a recepci nejen v mladších klášterních dějinách, ale také v dějinách českých zemí.
Kniha na příkladu dvou českých a dvou moravských ženských kontemplativních řádů zrušených v době josefínských reforem seznamuje nejen se samotným procesem rušení jednotlivých konventů, ale i s dopady na osudy řeholnic. Zvláštní důraz je ve studiích kladen na klášterní knihovní fondy, neboť následné přesuny knižního a listinného materiálu patří mezi klíčové momenty mnoha cenných sbírek. Josefínské
Slovanská knihovna v Praze byla založena roku 1924 ministerstvem zahraničních věcí. Měla vytvářet informační zázemí pro souběžně vznikající Slovanský ústav a současně shromažďovat a zpřístupňovat dokumenty pro podporu činnosti mnohonárodnostní uprchlické vlny z bývalého Ruského impéria, jejíž významná část nalezla útočiště v tehdejším Československu. Od roku 1958 je součástí dnešní Národní
Kniha Toulky ruskou literaturou přináší výběr textů věnovaných ruské literatuře z pera významného českého rusisty, literárního vědce, překladatele a básníka doc. Jiřího Honzíka (19242018). Jde o průřez autorovou odbornou tvorbou zaměřený jednak na texty málo známé či obtížně dostupné, ale též na texty dosud nepublikované. Většina dříve publikovaných textů byla jejich autorem přepracována a nově
Memoáry se zabývají dosud značně opomíjenou kapitolou z dějin českého vystěhovalectví na Ukrajinu a do Ruska. Autor (narozen 1926), rodák z osady Česká Alexandrovka poblíž Oděsy, popisuje strastiplné putování českých exulantů-evangelíků od pobělohorské doby; hlavní pozornost věnuje historii své rodné obce, založené na přelomu 19. a 20. století. Zaznamenává pohnuté osudy obyvatel Alexandrovky v
Česko-anglická publikace představuje dokumentárně velmi cenný výběr fotografií z rozsáhlé sbírky čítající téměř 4 400 obrazových materiálů, kterou v průběhu první třetiny 20. století vytvořil český ministerský úředník, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf Rudolf Hůlka. V jeho fotografickém díle se nám dochovala velmi pestrá směs obrazových materiálů, která poskytuje jedinečné