Publikace popisuje historii a vývoj dvoumístné cvičné a noční stíhací varianty letounu Me 262, nejlepšího německého proudového stíhacího letounu z období 2. světové války. Textové a další informace jsou podány v ucelené formě a zahrnují nejnovější poznatky a archívní materiály. Zachycena je krátká válečná operační služba letounů Me 262B i jejich poválečné využití v Československu a testování ve
Panavia Tornado - letoun s měnitelnou geometrií křídla - byl výsledkem spolupráce tří západoevropských zemí. Jeho vývoj byl zahájen koncem 60. let ještě pod označením MRCA, přičemž byl letoun určen pro plnění řady bojových úkolů - podporu pozemních jednotek, útoky na vzdušné a námořní cíle a taktický průzkum. Vznikly dvě základní dvoumístné varianty - IDS (Interdictor Strike, obecně bombardér) a
Nadzvukový letoun 4. generace JAS 39 Gripen, volitelně využitelný jako stíhací, útočný či průzkumný prostředek, byl navržen začátkem 80. let podle požadavků švédského letectva na lehký bojový stroj určený pro získávání vzdušné nadvlády, využívající pokrokové technologie, moderní materiály a digitální systémy. Švédské vojenské letectvo objednalo celkem 204 Gripenů, včetně 28 dvoumístných strojů,
Nadzvukový letoun 4. generace JAS 39 Gripen, volitelně využitelný jako stíhací, útočný či průzkumný prostředek, byl navržen začátkem 80. let podle požadavků švédského letectva na lehký bojový stroj určený pro získávání vzdušné nadvlády, využívající pokrokové technologie, moderní materiály a digitální systémy. Švédské vojenské letectvo objednalo celkem 204 Gripenů, včetně 28 dvoumístných strojů,
Během čtyř desetiletí minulého století byl elegantní letoun Aero L-29 nejpoužívanějším cvičným strojem letectev bývalého východního bloku (kromě Polska) a byl také zařazen do výzbroje řady států tzv. třetího světa. Kromě svého primárního určení pro výcvik pilotů byly letouny používány pro nácvik bombardování a střelbu z raketnic, a dále byly Delfíny také upraveny pro plnění fotoprůzkumných úkolů.
Legendární dvouplošník Swordfish - přezdívaný též "síťovka" - byl zkonstruován v roce 1934 podle specifikací Air Ministry na letoun kategorie TSR (Torpedo-Spotter-Reconnaissance; torpédový, pozorovací a průzkumný letoun). Byl vyráběn v poměrně velkém množství firmami Fairey a Blackburn a v rámci Fleet Air Arm byl denně nasazován jako hlídkovací i jako útočný letoun proti námořním cílům a ponorkám
Legendární dvouplošník Swordfish - přezdívaný též "síťovka" - byl zkonstruován v roce 1934 podle specifikací Air Ministry na letoun kategorie TSR (Torpedo-Spotter-Reconnaissance; torpédový, pozorovací a průzkumný letoun). Byl vyráběn v poměrně velkém množství firmami Fairey a Blackburn a v rámci Fleet Air Arm byl denně nasazován jako hlídkovací i jako útočný letoun proti námořním cílům a ponorkám
Nadzvukový letoun 4. generace JAS 39 Gripen, volitelně využitelný jako stíhací, útočný či průzkumný prostředek, byl navržen začátkem 80. let podle požadavků švédského letectva na lehký bojový stroj určený pro získávání vzdušné nadvlády, využívající pokrokové technologie, moderní materiály a digitální systémy. Švédské vojenské letectvo objednalo celkem 204 Gripenů, včetně 28 dvoumístných strojů,
Panavia Tornado - letoun s měnitelnou geometrií křídla - byl výsledkem spolupráce tří západoevropských zemí. Jeho vývoj byl zahájen koncem 60. let ještě pod označením MRCA, přičemž byl letoun určen pro plnění řady bojových úkolů - podporu pozemních jednotek, útoky na vzdušné a námořní cíle a taktický průzkum. Vznikly dvě základní dvoumístné varianty - IDS (Interdictor Strike, obecně bombardér) a
Panavia Tornado - letoun s měnitelnou geometrií křídla - byl výsledkem spolupráce tří západoevropských zemí. Jeho vývoj byl zahájen koncem 60. let ještě pod označením MRCA, přičemž byl letoun určen pro plnění řady bojových úkolů - podporu pozemních jednotek, útoky na vzdušné a námořní cíle a taktický průzkum. Vznikly dvě základní dvoumístné varianty - IDS (Interdictor Strike, obecně bombardér) a
Během čtyř desetiletí minulého století byl elegantní letoun Aero L-29 nejpoužívanějším cvičným strojem letectev bývalého východního bloku (kromě Polska) a byl také zařazen do výzbroje řady států tzv. třetího světa. Kromě svého primárního určení pro výcvik pilotů byly letouny používány pro nácvik bombardování a střelbu z raketnic, a dále byly Delfíny také upraveny pro plnění fotoprůzkumných úkolů.
Lockheed T-33 Thunderbird - označovaný též jako T-Bird - vycházel z úspěšného stíhacího proudového letounu P-80 Shooting Star a v 50. letech se stal standardním strojem USAF určeným pro pokračovací výcvik pilotů. Pro potřeby vojenského a námořního letectva USA bylo vyrobeno téměř 5 700 letounů T-33A, z nichž bylo víc jak tisíc kusů dodáno spojencům v rámci NATO a další stroje se dostaly do
Lockheed T-33 Thunderbird - označovaný též jako T-Bird - vycházel z úspěšného stíhacího proudového letounu P-80 Shooting Star a v 50. letech se stal standardním strojem USAF určeným pro pokračovací výcvik pilotů. Pro potřeby vojenského a námořního letectva USA bylo vyrobeno téměř 5 700 letounů T-33A, z nichž bylo víc jak tisíc kusů dodáno spojencům v rámci NATO a další stroje se dostaly do
Lockheed T-33 Thunderbird - označovaný též jako T-Bird - vycházel z úspěšného stíhacího proudového letounu P-80 Shooting Star a v 50. letech se stal standardním strojem USAF určeným pro pokračovací výcvik pilotů. Pro potřeby vojenského a námořního letectva USA bylo vyrobeno téměř 5 700 letounů T-33A, z nichž bylo víc jak tisíc kusů dodáno spojencům v rámci NATO a další stroje se dostaly do
Messerschmitt Me 210 byl navržen v souladu s koncepcí tzv. Zerstöreru, tj. těžkého stíhače-bombardéru, a zkonstruován byl těsně před začátkem 2. sv. války. Bohužel však konstrukce tohoto stroje nebyla úspěšná, zejména co se týká jeho letových vlastností. Po přepracování a odstranění nedostatků byl jeho nástupce - Me 410 Hornisse (Sršeň) - vyráběn v nezanedbatelném množství a v řadě variant a
Během čtyř desetiletí minulého století byl elegantní letoun Aero L-29 nejpoužívanějším cvičným strojem letectev bývalého východního bloku (kromě Polska) a byl také zařazen do výzbroje řady států tzv. třetího světa. Kromě svého primárního určení pro výcvik pilotů byly letouny používány pro nácvik bombardování a střelbu z raketnic, a dále byly Delfíny také upraveny pro plnění fotoprůzkumných úkolů.
Messerschmitt Me 210 byl navržen v souladu s koncepcí tzv. Zerstöreru, tj. těžkého stíhače-bombardéru, a zkonstruován byl těsně před začátkem 2. sv. války. Bohužel však konstrukce tohoto stroje nebyla úspěšná, zejména co se týká jeho letových vlastností. Po přepracování a odstranění nedostatků byl jeho nástupce - Me 410 Hornisse (Sršeň) - vyráběn v nezanedbatelném množství a v řadě variant a
Bücker Bü 131 Jungmann je klasickou konstrukcí cvičného letounu pro základní výcvik ze 30. let minulého století, jenž byl v licenci také vyráběn v Československu, Japonsku, Španělsku a Švýcarsku. Byl dodáván jak vojenským letectvům, tak národním aeroklubům a celkem létal ve 23 státech po celém světě. Jeho aktivní služba trvala až do druhé poloviny 60. let. Řada publikací - manuálů "Dozen Set"
Letoun MiG-17, vyvinutý z úspěšné stíhací "patnáctky", měl oproti předchozímu typu výrazně zlepšené letové vlastnosti v transonické oblasti. Sovětská výroba zahrnovala jak čistě stíhací stroje (MiG-17 a 17F), tak přepadové letouny pro každé počasí (MiG-17PF a 17PFU), jejich licenční výroba probíhala v Polsku (pod označením Lim-5 a 6) a v Číně (J-5 a 5A), a celkově bylo zhotoveno na 10 500 strojů
Elegantní jednoplošník pro pokračovací výcvik - Arado 96 - byl za 2. světové války základním cvičným typem letounu používaným v školách pilotních žáků a stíhacích pilotů německé Luftwaffe. Vzhledem k nezměněným požadavkům na výcvik pilotů v poválečném období pokračovala jejich výroba v Československu a kromě našeho vojenského letectva se stroje dostaly také do výzbroje letectev Maďarska a