Autobiografický román Duše vyvrhelů argentinského romského spisovatele, profesora literatury a aktivisty Jorge Emilio Nediche, se odehrává v 60.-80. letech minulého století a má formu intimního dopisu otce synovi. Autor v něm skládá účty ze svého nepodařeného rodičovství, a současně se snaží nalézt příčiny tohoto nezdaru, ať už v tradičním životě argentinských Romů, nebo ve své problematické
Obstála jsem ve svém životě, a mohla jsem udělat víc? klade si dnes otázku Dora, zrozená v nedostatku, vychovaná babičkou, smýkaná systémem i chorými vztahy a státem okradená o vlastní děti. Během pochůzek a domácích prací se konfrontuje se svým mladším já a v duchu znovu prochází cestu, kterou urazila od nezkušené poddajné dívky – romsky diliňi Dora – k silné ženě s vládou nad vlastním osudem.
Třináctiletá Memesa utekla z domova. Na konci prvního dílu vygradovalo všudypřítomné ponižování a násilí na ženách v silně konzervativní romské komunitě finských Kale pokusem o její znásilnění, a svobodomyslná dívka se rozhodla jednat. Zkouší se gádžovským světem protlouct sama: nejprve v dětském domově, kam se nechala dobrovolně umístit, později v pasťáku, a nakonec v internátní škole. Všude
Příběh sintské rodiny Jana Hauera, sahající až do18. století, seznamuje čtenáře se světem, který kvůli válečné genocidě téměř přestal existovat. Jan Hauer (1947-2022) se narodil rodičům, kterým oběma v koncentračních táborech v Letech u Písku a v Auschwitz-Birkenau zahynuli nejbližší příbuzní včetně jejich předválečných dětí. Spolu se svým otcem pátral po jejich osudu, naslouchal vyprávění starší
Memesa je malá romská holka, která v rodném Finsku soustředěně pozoruje svět kolem sebe a hodně věcí se jí nelíbí. V jejím okolí ženy slouží mužům, nemají žádná práva a jako běžnou součást života přijímají i časté bití. Zatím je ještě dítě, ale rychle dospívá a bude se muset rozhodnout, jestli navlékne těžkou sametovou sukni připomínající černého motýla a přijme svou roli, čímž se jí uzavře cesta
Straší ve sklepě duchové? Jaké to je mít deset sourozenců? Může hrát romská holka házenou? Babička vypráví o své složité cestě ze slovenské osady do českého velkoměsta, vnoučata žasnou a na plotně zatím probublávají voňavá povidla. Úsměvná, něžná a sladká jako babiččino pohlazení rukou umazanou od povidel. Taková je romsko-česká autobiografická próza, debut Květoslavy Podhradské pro děti a
Dámy a pánové, potlesk pro Čhávata z manéže, knihu plnou skrytých překvapení! Ta malá, křehká a stovkami stránek naditá knížka se vám sice vejde do kapsy kabátu, ale skrývá se v ní nekonečné množství zábavy i poučení. V příbězích kočovného romského cirkusu se potkávají cirkusáci, Romové, tuláci, kovbojové i indiáni – obyčejní, nízko postavení lidé putující zchudlou Amerikou třicátých let – kteří
Zima 1942. Romské dívence Žofi právě předčasně skončilo bezstarostné dětství. Před válkou s rodiči a sourozenci putovali Polskem a živili se tradičními profesemi jako věštěním a obchodem s koňmi, ale teď jsou nuceni se skrývat před nacisty v lesích kolem Varšavy. Když je někdo z místních udá, nakonec i šestičlenná rodina končí za ostnatým drátem koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Žofiinu
Dvanáct autorů a jejich svědectví o tíze svobody. Jak události přelomových devadesátých let minulého století zasáhly do životů dvanácti romských autorů, jejich blízkých a tehdejší romské společnosti vůbec? Více než třicetiletá perspektiva a motivy prostupující celou sbírkou Samet blues - Drsná devadesátá v povídkách Romů umožňují nahlédnout, jak se v čase proměňovala a na Romy dopadala
Autobiografický příběh Philomeny Franz, německé Romky ze skupiny Sinti, která přežila holokaust. Je léto 1922 a v německém Biberachu na svět přichází nejmladší členka sintské hudebnické a diva-delnické rodiny, která se pod vedením moudrého Johannese Haaga těší uznání a věhlasu v celém Německu i v Paříži. Na jaře 1943 jsou dvacetiletá Philomena a její příbuzní považováni za příslušní-ky
Deset humorných i vážných povídek spojuje postava novodobého Enšpígla, romského bezdomovce zvaného Kaštánek, který v rokycanské herně vypráví nevšední historky za pivo či rum.
ororové historky o mulech, tedy duchách mrtvých, odrážejí duchovní svět Romů a jejich víru, že mrtví se vracejí mezi živé. Dvacet současných romských autorů se inspirovalo folklorními příběhy i osobními prožitky. Autoři: Nikola Beljajevová, Eva Danišová, Monika Duždová, Irena Eliášová, Olga Fečová, Ilona Ferková, Erika Godlová, Jana Hejkrlíková, Jan Horváth, Brigita Horváthová, Judita Horváthová,