Předkládaná publikace zachycuje krátké zlomové období našich dějin, které mělo zásadní vliv na naši současnost. Patnáct českých a slovenských autorů-historiků ho zobrazuje z různých úhlů pohledu. Téma posledních let soužití Čechů a Slováků v jednom státě doplňují studie regionálního zaměření, včetně sondy do transformujících se (jednotných) zemědělských družstev. Několik příspěvků se zabývá
Po roce 1953 pozvolna docházelo (zpočátku téměř nepozorovaně) k uvolňování mezinárodního napětí a začalo dlouhé období koexistence dvou systémů. Československo tento vývoj víceméně kopírovalo. Lidem se začalo „volněji dýchat“. V mnoha oborech a odvětvích byly položeny základy budoucího rozmachu šedesátých let, nicméně i v letech 1954–1962 se mnoha lidem nežilo lehce. Vrcholila kolektivizace se
Zapomenutý příběh 60 000 mužů, kteří v letech 1918 a 1919 vstoupili do československé Druhé armády. Popis sestavování 56 domobraneckých praporů v Itálii, jejich života v táborech i příprav na cestu do republiky, nasazení těchto praporů v českém pohraničí, na Těšínsku i v bojích na Slovensku a jejich likvidace ve dvacátém roce. Nechybí popis domobraneckých uniforem a hodnostních označení.
Historie jednotlivých domobraneckých praporů, které byly v roce 1918 a 1919 sestaveny v Itálii ze zajatých Čechů a Slováků z rakouské armády. Formování jednotlivých praporů, jejich vystrojení a vyzbrojení, všední život i slavnosti a přehlídky, návrat do vlasti, nasazení v českém a moravském pohraničí a v bojích na Slovensku, ale i malá vzpoura některých mužů a její potlačení. Domobranecké pluky a
1. “Zvolenský” stíhací letecký pluk díky svým historickým tradicím svázaným s bojovým nasazením na východní frontě byl v dobách lidově demokratického a později socialistického Československa prestižním útvarem a sloužit u něj bylo vysněným cílem ne-li každého, pak téměř každého stíhače. Známá hláška z jedné hry divadla Járy Cimrmana, totiž “V Budějovicích by chtěl žít každý”, měla v případě