Reflexe českého umění devadesátých let se dnes pohybuje v ambivalenci mezi dlouhým časem konce státního socialismu a krátkým časem postkomunistické transformace. Skupina Bezhlavý jezdec na sedm let „spojila v různosti“ trajektorie čtyř výrazných uměleckých individualit — Josefa Bolfa, Jána Mančušky, Jana Šerých a Tomáše Vaňka. Tato první monografie skupiny přináší rozsáhlý soubor dosud
Výstava spolu s publikací zkoumá vývoj angažovaného a protestního umění v českých zemích s důrazem na období od globální finanční krize roku 2008. Domácí vývoj klade do širšího kontextu mezinárodních hnutí, jako jsou Occupy Wall Street, Black Lives Matter, Me Too, Fridays for Future, Extinction Rebellion a další. Vedle českých kolektivních iniciativ se projekt zaměřuje i na zahraniční umělecké
Dvojníci nás fascinují už po staletí. V literatuře, filmu i výtvarném umění se vrací stále dokola, jako zlé znamení, ale i jako ochránce. Kniha nabízí poutavý a podrobný pohled na tento fenomén a rozvíjí ho nejen v rovině výtvarného umění – v českém i mezinárodním kontextu a napříč staletími – ale také v souvislostech literatury, filosofie a psychologie. Čtenář se tak setká s úvahami o rozdvojené
Publikace Enter the Room vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy, kterou Galerie hlavního města Prahy pořádá v prostorách Domu U Kamenného zvonu (28. 3. – 14. 9. 2025). Její obsah je proto nejen zaměřen na popis vystavených děl či představení participujících autorů, autorek a kolektivů, ale také představuje celkový kurátorský koncept projektu. Pomyslné jádro knihy pak tvoří text Ondřeje
Galerie hlavního města Prahy pečuje o nejvýznamnější pomníky, sochy a sousoší v Praze. Většina historických soch či pomníků jsou kulturní nemovité památky a k jejich údržbě, konzervaci či restaurování se musí přistupovat citlivě s ohledem na jejich památkovou hodnotu. Pro různé materiály je třeba používat specifické techniky nebo technologie, s citem a rozmyslem využívat i ty nejmodernější
Publikace Návratný průzkum: Vazby, struktury a proměny ostravské umělecké scény mapuje vývoj severomoravského kulturního centra od poloviny osmdesátých let až do současnosti. Zaměřuje se při tom hlavně na specifika tamního galerijního provozu, ale také na vazby sahající za hranice regionu. Kniha tak popisuje nejen formování umělecké subkultury před koncem státního socialismu a vývoj
Monografie Pavla Jasanského (1938–2021) je první souhrnnou publikací o díle tohoto výrazného českého fotografa, grafika a výtvarníka. Představuje komplexní pohled na jeho bohaté a mnohostranné celoživotní dílo, které se rozpíná od rané reportážní fotografie přes dlouhodobou reflexi pozdně moderní doby až k malířským a multimediálním přesahům. Publikaci editorsky připravil kritik fotografie Pavel
Multietnický prostor meziválečného Československa představuje specifický kulturní fenomén. Výstava Nové realismy v Galerii hlavního města Prahy doplnila poznání meziválečné výtvarné kultury a umění o nový pohled a nabídla nedávno uceleně zmapovaný soubor výtvarného umění a fotografie z období let 1918 až 1945. Kapesní, česko-anglické vydání průvodce v elegantním designu Jana Havla nabízí
Pražský Karlův most střeží třicet kamenných soch a sousoší. Většinou představují historické postavy, z nichž každá nějakým způsobem zasáhla do běhu světa a změnila ho k lepšímu. Je to pestrá společnost, skutečný výkvět Evropy. Duchovní působení světců, které přetrvává věky, mění Karlův most v neobyčejné místo. Můžeme tudy proběhnout s očima upřenýma na dlažbu. Anebo pomalu procházet mystickým
Film je „forma, která myslí,“ poznamenal již režisér Jean-Luc Godard. Skladba obrazů a zvuků dokáže formulovat určité ideje, ale také reflektovat materiální, formální a narativní prvky, jež filmové médium utvářejí. Přežívá však myšlení filmem i v době digitální a postfilmové? Projekt Myslet filmem se zaměřuje na způsoby, jakými současné audiovizuální umění filmovou řeč nejen posouvá, nýbrž i
„Je tu drak. A je tu ryba. Existují vedle sebe. Jeden pořád dokola požírá svůj ocas a druhá plave dopředu. Není úplně jasné, kde jeden z nich začíná a druhá pokračuje. Je ale jasné, že tančí…” Autorská kniha Drak a ryba je součástí multimediální trilogie určené v rámci současného umění nezvykle především teenagerům. Její další části tvoří film Orla a výstava s názvem Divoženky, která proběhla v
„Obrazy jsou jména toho, co nedokážeme pojmenovat,“ říká Miroslav Petříček, filosof, pedagog a překladatel, který se zabývá reflexí vizuálního umění už několik desetiletí. Své postřehy shrnul mimo jiné v knize Myšlení obrazem. Průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé (2009), která se stala předobrazem výstavy v Galerii hlavního města Prahy (2023). Hlavní ideou výstavy i
Název publikace Sochař a architekt. Korespondence Františka Bílka s Josefem Fantou parafrázuje titul vydaný roku 1948, uveřejňující tehdy korespondenci Bílka s básníkem Juliem Zeyerem. Právě prostřednictvím Zeyera a Zdenky Braunerové se mladý Bílek seznámil též s architektem Josefem Fantou (1856–1954). Povaha jejich epizodického (a příznačně ambivalentního) přátelství a jeho význam pro Bílkovu
Monografie, do které přispělo deset domácích i zahraničních autorů, odborníků v oblastech dějin umění a historie, se zabývá různými aspekty uměleckého i politického života chorvatského sochaře Ivana Meštroviće (1883–1962). Věnuje se kontextu vývoje sochařství v době Meštrovićova uměleckého zrání, zejména během jeho vídeňských studí a působení v Paříži pod vlivem Augusta Rodina. Pozornost také
Kniha představuje klíčové práce patnácti protagonistů generace „zlatých devadesátých“ (K. Kintera, M. Pěchouček, V. Bromová, M. Othová, J. Černický, F. Díaz, M. Dopitová…). Jde o umělce, kteří vystavovali v Galerii hlavního města Prahy na samém počátku své umělecké dráhy, a stalo se až jakýmsi nepsaným pravidlem, že dosáhli výrazných úspěchů na domácí i zahraniční umělecké scéně. Aktivity Galerie
Galerie hlavního města Prahy uvádí na knižní trh dlouho očekávanou reedici zásadního sborníku František Bílek (1872–1941), který doprovázel velkou retrospektivu sochaře v Jízdárně Pražského hradu v roce 2000. Aktualizovaná a doplněná publikace poskytuje prostřednictvím odborných studií, soupisů a rozsáhlé biografie od předních historiků umění a teoretiků dosud nejucelenější pohled na život a
I když umělecká, stejně jako jakákoliv jiná fotografie už dávno není specifickým, snadno definovatelným médiem, stále snad zůstává citlivou deskou zobrazující identity současného světa. Otázka, jaká je její role poté, co ji adoptoval internet a sociální sítě, však zaměstnává nejen současné teoretiky, ale především řadu umělců samotných. Multiplicita, manipulovatelnost a všudypřítomnost
Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí vnímáme jako jeden z mála autentických středověkých domů Prahy. Jeho dnešní podoba je však dílem až relativně nedávné rekonstrukce, která byla zahájena v 70. letech 20. století a trvala téměř dvacet let. Zatímco v exteriéru došlo k vizuálnímu sjednocení kamenné fasády v duchu gotického slohu, v interiéru jsou připomínky středověku omezeny na
Katalog Mlčení, torzo, přítomnost vychází ke stejnojmenné výstavě Jiřího Thýna konané v Domě fotografie od 29. června do 3. října 2021. Do publikace přispěli kurátorka výstavy Sandra Baborovská, teoretička fotografie Mariana Serranová a historik umění Adam Mazur. Výstavní projekt stejně jako kniha Mlčení, torzo, přítomnost navazuje na výstavu Předobrazy, prostor, abstrakce, která se před
Katalog k výstavě Jan Jedlička plánované od 28. 4. 2021 v 2. patře Městské knihovny v Praze. Jan Jedlička je malířem, kreslířem, grafikem, fotografem a filmařem, ale také chodcem, pozorovatelem a médiem. Jeho obrazy jsou především záznamem toho, co prožívá při chůzi krajinou a v závislosti na jejích proměnách. Kombinováním nejrůznějších technik a médií vytváří vícevrstevnaté obrazy míst,