Pilíř, o nějž se lze opřít v otřásajících se časech zániku Západu a jeho přeměny ve světovou civilizaci všech kultů a ras. Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý
Stručný, ale všestranný a poutavý výklad indoevropské tradice, založený zejména na zjištěních pomocí metody srovnávací gramatiky a vrcholící impozantní vizí indoevropské kosmologie („trojice nebes“, „naše tři barvy“), jakož i přesahy do naší současnosti, ba budoucnosti. Ivo T. Budil: „Jean Haudry se s jistým despektem vyjádřil o indoevropské trojčlennosti v pojetí Georgese Dumézila,
O politickém díle několika francouzských spisovatelů. Jsou to Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a fantaskní jezdec Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
Tenhle kříž se otáčí za sluncem! Převážnou část této knížky v barvě polní šedi tvoří poznámky, které si Velitel zapisoval již v meziválečném období a za války. V poválečném exilu je doplnil a scelil do jednoho textu. Rukopis se ocitl v rukou Gregoria Maranona, jednoho z předních španělských intelektuálů minulého století. Liberál a humanista Maranon nesdílel v ničem Velitelovo politické