O tajemném Krakonošovi si lidé vyprávěli po staletí a první ojedinělé zvěsti o něm se nejspíše objevily ještě před příchodem hledačů pokladů koncem 13. století. Na rozdíl od pohádek se jeho příhody neodehrávají ve fiktivním světě, ale v místech všem důvěrně známých, v nejvyšším pohoří Čech a Slezska – v Krkonoších. Podle různých vyprávění vládl nad krajinou nad- přirozenou mocí a bral na sebe
Vyznání Jizerským horám je složení pocty nejsevernějšímu českému pohoří a místním lidem. Zhruba 40 autorů, kteří mají nebo měli k Jizerským horám osobní či profesní vztah napsalo horám své vyznání, pokusilo se vylíčit jejich dosud nepopsané krásy. Jejich vzpomínky doplňují aktuální i polozapomenuté příběhy a historické události, jež se zde odehrály, až už byly napsané v dobách, kdy 90 procent
"Prohlížím-li své knížky po letech, mohu s klidným svědomím říct, že jsem je neodflákl, nehonil se za nějakými barevnými efekty, že jsem se v nich snažil zanechat kus svého srdce. Že jsem v Jizerských horách snad zanechal určitou stopu,“ řekl jednou Siegfried Weiss. Kniha Vzpomínky na Jizerské ticho je jeho posledním dílem.Siegfried Weiss v září 2022 zemřel. První dílo, na kterém se jako
V knize Kawan, ze života rockera vzpomínají na legendu bigbítu rodina, spoluhráči, kamarádi, fanynky i návštěvníci jeho koncertů, kteří padesát let chodili na jeho koncerty. Na Liberecku a Jablonecku nebyla hospoda, nebo sál, kde by Jürgen Kawan od roku 1966 až do své smrti (2015) nehrál. Věta „jdeme na Kawana!“ se stala symbolem dvou generací i jeho dlouhé hudební kariéry. Skupina Pyramida (před
Obrazová publikaci těžící z rozsáhlého fotoarchivu Wolfganga Domeyera, ekologa, který na Jizerku do tzv. Hnojového domu (Jizerka čp. 8) často zajížděl a dokumentoval život a prostředí staré jizerskohorské chalupy známého cestovatele Gustava Ginzela. Kniha přináší mnoho unikátních snímků, které doposud nebyly nikde publikovány. Neváží jen k samotnému domu, ale rovněž k osadě Jizerka, která je dnes
Humoristický román s názvem Lidičky z lahvičky s podtitulem Raport z víkendového setkání amatérských výtvarníků a spisovatelů na Máchově jezeře jakoby naplňoval myšlenku Františka Ringo Čecha, který uváděl jeden rozhlasový pořad slovy: „…minulé století bylo nádherné. Navzdory tomu, že byl útlak, perzekuce, dokonce se popravovalo, a nikam se nesmělo. Pro mě prostě to století bylo krásné. A víte
„Jizerské hory a mystický svět skal byly věčným námětem tužeb horolezce a básníka Rudolfa Kauschky. Jim převážně věnoval své vroucí procítěné básně, které mě a celou moji tvorbu silně ovlivnily už v padesátých letech minulého století. V tomto dvojjazyčném svazku jsem se pokusil některé z nich volně přebásnit do češtiny a doplnit je vlastními fotografickými záběry z Jizerských hor. Zpěv z
Volné pokračování kuchařky Recepty Němců z Jizerských hor dokládá, že dorty nebo koláčky dokáží mnohem víc než jen uspokojit naši chuť na sladké. Ke všem těm dobrotám se často vážou vzpomínky na příjemné okamžiky, a ty nás posilují, když strádáme. Pro sudetské Němce se po válce staly duševní potravou, snem, který je uchránil před zoufalstvím z toho, že museli opustit místa, kde po generace žili a
O důležitosti jídla jistě nikdo nepochybuje. Koho ale napadne, že je také svébytným nositelem kultury? Vždyť dokonale spojuje rodiny, lidské generace i celé národy. Právě to měla Petra Laurin, autorka této kuchařky, na mysli , když svou knihu sestavovala. Proto také doplnila dobové recepty regionální kuchyně sudetských Němců o zajímavé střípky z minulosti, připomínající výjimečné momenty, jež
Kniha, vycházející v česko-německé verzi, odkrývá osudy Němců z Jizerských hor od konce druhé světové války po současnost. Zaměřuje se na lidi, které postihl odsun, ale mapuje i životy těch, kteří z různých důvodů zůstali. Vedle osobních vzpomínek pamětníků zahrnuje výčet historických fakt, jež chtějí osvětlit příčiny přechodného odcizení obou etnik žijících společně po staletí v porozumění na