Dvousvazková publikace je věnována problematice bezpečnostní složky zformované v ČSR v předvečer druhé světové války. Prapory Stráže obrany státu měly zamezit nenadálému vpádu nepřítele do Československa a svou krátkodobou, ale úpornou obranou měly umožnit mobilizaci a nástup čsl. armády. Největší tíhu obranných bojů nevyhlášené pohraniční války, kterou proti demokratickému Československu vedly
V publikaci jsou detailně popsány formování, výcvik a následné bojové nasazení domažlického praporu Stráže obrany státu. Prudkost bojů s teroristickými formacemi Henleinova Freikorpsu na hraniční čáře Českého lesa a západní Šumavy na podzim 1938 zde dokládají podrobná služební hlášení a vzpomínky účastníků i výčet padlých a raněných příslušníků SOS. Čtenář zde také nalezne informace o vojenských
Hlavním motivem knihy je popis formování a bojového nasazení praporu Stráže obrany státu Rychnov n. Kněž. Publikace ale současně přináší celkový obraz obranných opatření i následných dramatických událostí, které se odehrály v Orlických horách v letech 1936 až 1939. Je zde popsáno budování „zvláštních zařízení“ pro kontrolu provozu na hraničních komunikacích, výstavba lehkého a těžkého opevnění, a
V knize jsou podrobně popsány přípravy k obraně prováděné na Berounsku v letech 1936 až 1938, mobilizační obsazení vybudované pevnostní linie i následná odbojová činnost hrdinů, kteří se nehodlali smířit s německou okupací. Velký prostor je věnován detailnímu popisu událostí po přijetí podmínek mnichovského diktátu, kdy čs. generalita chtěla podpořit protikapitulačně smýšlející opoziční politiky
Ludvík Krejčí byl jedním z nejúspěšnějších legionářských velitelů; jeho jméno však zůstává spojeno především s přípravou obrany ČSR proti rozpínavosti nacistického Německa, která vyvrcholila na podzim 1938 úspěšně provedenou mobilizací. Hlavní velitel čs. branné moci po sobě nezanechal ucelené paměti, ale v rodinném archivu se zachovala jeho obsáhlá písemná agenda, kterou vedl od roku 1939 až do
V publikaci najde čtenář vůbec první souhrnné zpracování dramatických událostí z podzimu 1938 na šumavské hranici od Železné Rudy po Vyšší Brod. V první části jsou podrobně zmapovány přípravy na zajištění hranice v letech 1936–1938, tj. výstavba „zvláštních zařízení sloužících k znemožnění dopravy na silnicích a cestách“ a zejména budování a výcvik praporů Stráže obrany státu Strakonice a České
Málokterý z návštěvníků našeho nejvyššího pohoří má povědomí o tom, že zde bylo v roce 1938 během pěti měsíců vybudováno 53 km dlouhé pevnostní pásmo, zahrnující důmyslný překážkový systém doplněný množstvím polních i permanentních bojových objektů, a že k obraně kronošských hřebenů i průsmyků bylo v září 1938 soustředěno přes 11 tisíc mužů. Dvousvazková publikace „Krkonoše v roce 1938 – armáda a
Ve druhé části třídílné publikace „Jednotka určení SOS“ jsou shromážděny vzpomínky a hlášení přibližující události u praporů Stráže obrany státu na jižní Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Dosud nepublikovaná svědectví devadesáti bývalých příslušníků SOS popisují formování a výcvik jednotek i nesčetná bojová střetnutí v pozdější nevyhlášené pohraniční válce, kterou proti Československu vedly od
Vzpomínky Františka Fary (nar. 1910), bývalého příslušníka československého četnictva, jsou vzácným svědectvím o službě v elitním bezpečnostním sboru, jehož hlavním úkolem bylo potírání kriminality a ochrana státního zřízení před působením nedemokratických sil. Díky poutavému vyprávění můžeme sledovat nástup mladého četníka na zkoušku k pohotovostnímu oddílu v poněmčeném pohraničí v roce