Kniha zaznamenává osobní vzpomínky řídícího učitele Karla Hlaváčka, jeho ženy Hany a vnuka Borise na Hlaváčkovu odbojovou činnost během 2. světové války. Ve své škole ve Veselé u Rovenska pod Troskami vybudoval tajnou místnost, ve které skrýval osoby hledané gestapem. Mezi nimi také doc. Vladimíra Krajinu a manželku generála Václava Vlčka, který byl v té době u prezidenta Edvarda Beneše v Londýně.
Kniha o neuvěřitelném životě horolezce, malíře a dobrodruha Petra Prachtela, kdy jako šestiletý německý chlapec sám procházel válečným územím, kdy zažil konfiskaci majetku, vyloučení z čs. horolezecké reprezentace apod. První tři vydání byla zcela rozprodána, proto se autor Boris Hlaváček rozhodl čtvrté vydání trochu přejmenovat a rozšířit několik příběhů, které se s Prachtelem prožil po prvním
Knížka obsahuje lidové písničky, které jsou ideální na procvičování výslovnosti problematických hlásek a hláskových skupin. O proti běžným mluvním cvičením mají výhodu v tom, že jsou melodické, rytmické, snadno zapamatovatelné, zajímavé a navíc zprostředkují kulturní dědictví. Kromě těchto písní určených primárně pro nácvik správné výslovnosti obsahuje knižka také sbírku písní tématických, které
Jméno Zdeňka Hrubého, bývalého předsedy ČHS a špičkového horolezce není třeba dlouze představovat. Na svém kontě má řadu mimořádných horolezeckých výstupů a také osm osmitisícových vrcholů. Ona číslovka osm se mu stala osudnou, neboť právě 8. srpna 2013 tragicky zahynul při sestupu z Gašerbrumu I. Postřehy si na svých cestách zapisoval do všeho, co mu přišlo pod ruku (do účetních knih,
Je jen málo knih, o kterých se dá říci, že jsou bestselerem i jakousi „biblí“ pro určitou skupinu čtenářů. Mezi takové knihy patří i Kamarád ze skal z roku 1959. Josef Štyrsa v ní popisuje část života legendy našeho horolezectví Josefa Smítky popraveného koncem války v Terezíně. Knihu ilustroval světoznámý výtvarník Theodor Pištěk. Život Josefa Smítky byl popsán v několika knihách, byl i
Petr Prachtel, jeden z nejlepších českých a československých horolezců, jakési „zlobivé dítě“ tohoto sportu, člověk obdivovaný a zatracovaný, nenáviděný a milovaný, zneuznaný a jinými vynášený na pomyslný trůn. Po otci Němec, po matce Rakušan, který do téměř sedmi let neuměl ani slovo česky, putoval poslední měsíce války jako téměř sedmiletý pěšky z Litoměřic do Chebu a oklikou zpět do