Próza Učitel je ve třídě sám nepřináší zážitky ze školních lavic, jak bychom se mohli domnívat, nahlíží naopak na středoškolský svět z opačné strany: čtenáři se dostane jedinečná příležitost vidět vše očima učitele, a to od žáků přes kolegy a nadřízené až k zakořeněné byrokracii a nesmyslnosti mnohých inovací. Tato ojedinělá kniha odvážně (mnohdy s jiskřivým humorem) pootevírá dvířka do zákulisí,
Povídkový soubor O lovcích a venuších vznikal v letech 2008 -2013. Většina povídek se zaměřuje na věčný střet mužského a ženského chápání a vnímání světa, ve kterém je třecí plochou lidská slabost, zbabělost a neochota přiznat, že alkohol problémy neřeší, nýbrž je oddaluje a zároveň prohlubuje. Lež se stává obranou a dveřmi, za které se lze ukrýt před světem, nikoli před sebou samým. Jistotou je
Nestydaté čtení od mistra erotické literatury.
Název této publikace je záměrným odkazem. Jestliže jsme jednu z kapitol studie Zůstaňtež tudíž tajemstvím…, publikované v roce 2010, pojmenovali právě tak, přebíráme tentýž název pro nynější práci z jediného důvodu: jde o spojité nádoby, o dvě strany téže mince, o knihy, jejichž ústřední téma je jedno. A sice erotika, jak se projevovala v českém prostředí v porevolučním dvacetiletí v kontaktu s
Próza s titulem Příběhy pařížské kokoty napsaná nejspíše v první polovině 80. let předminulého století, bývá automatiocky připisována Guy de Maupassantovi, spisovateli francouzského (kritického) realismu, potažmo naturalismu. (z předmluvy) Ale zpět k domnělému Maupassantovu autorství: Co pro ně svědčí dále? Třebas zasvěcené vhledy do prostředí novin, šantánu, případně burzy, s nimiž měl
Čítanka současné české ženské prózy, kterou v koedici chystají nakladatelství Artes Liberales a Galerie Vltavín, má za cíl představit porevoluční prozaickou tvorbu českých autorek, především jejich tvorbu povídkovou. Generační rozpětí od nejmladších a mladých přes středněgenerační po starší autorky zajišťuje knize široké spektrum poetik, stylů i témat. Publikace představí díla cca dvaceti