Kniha se věnuje polozapomenuté osobnosti venkovského učitele Jaroslava Petra (1862–1922), který se významně podílel na reformách českého školství v období na přelomu 19. a 20. století a zároveň byl činorodým kulturně-vzdělávacím, sociálním, osvětovým pracovníkem. Petr byl jedním z prvních pedagogů, kteří si uvědomovali význam prostředí, v němž dítě vyrůstá a žije, na vývoj jeho osobnosti, a tedy
Kniha představuje náčrt Aristotelova myšlení o živém, zaměřený zejména na problematiku rozmnožování a vzniku živočichů. Obsahuje překlad první knihy spisu O plození živočichů (De generatione animalium), textovou přílohu s vybranými pasážemi z dalších biologických spisů a výklady o vybraných souvisejících tématech (vědecká metoda, teorie kauzality, klasifikace živočichů, problematika duše a života.
Publikace představuje dílo dvou quebeckých autorů haitského původu, Emila Olliviera a Danyho Laferriéra, představitelů „migrantské“ literatury, která se prosazuje od 80. let 20. století nejen v Kanadě. Analýza se zabývá temporalitou a spacialitou ve vybraných Ollivierových a Laferri?rových románech, v nichž je zjevné jejich propojení s exilem. Témata opuštění země, adaptace v cizině a problém
Monografie Zapomenutý ostrov se ve třech studiích věnuje otázce naší současné identity a jejím historickým kořenům. První text se snaží vymezit střední Evropu z hlediska kulturního vývoje a historických souvislostí celého regionu a představit ji jako svébytnou součást evropské civilizace. Druhá studie demonstruje na celém spektru textů a výpovědí způsob nazírání na Rusko a Rusy v českém veřejném
Děj románu běloruského spisovatele Illji Sina (*1978) Libido se odehrává v blíže neurčeném postsovětském městě v době válečného konfliktu, jehož předobrazem se stala válka na východě Ukrajiny probíhající od roku 2014. Do města se přestěhuje bývalá sexuální pracovnice Marie, jejíž někdejší povolání je ohroženo nejnovějšími technologiemi, které stále víc odcizují člověka i těm posledním zbytkům
Miniaturní studie Příliš lidská teologie? přichází s nemalým cílem: představit myšlenkové dílo belgického teologa 20. století Edwarda Schillebeeckxe jako antropologický koncept, jako slovo o člověku a k člověku. Autorka představuje Schillebeeckxovu mistrnou analýzu vzájemného vztahu mezi zkušeností, interpretací a kritikou, jež popisuje způsob, jakým člověk čte svět a jak jej zakouší. Klíčovým
Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly vydány v letech 1988–2020 v českých i zahraničních periodikách a souborných dílech a jež se tematicky zaměřují na různé aspekty dějin měst a jejich elit v raném novověku, konktrétně na příkladu Loun a měst pražských. Nové, souborné vydání patnácti statí Olgy Fejtové, v nichž autorka na základě pražských pramenů a
„Sbírka Orbis pictus se skládá z dosti těžko pospojovatelných citátů z různých moudrých a pečlivě doložených knih, aniž by ale za výběrem citátů stály roky vědecké práce a rešeršování, jak jsme si zpravidla u výpisů citované literatury zvyklí představovat. Právě naopak. Nejde ale jen o čisté gesto nahodilosti, jde o ironicky nastavené zrcadlo naší tendenci zkulturňovat vše, co nám přijde pod
V novější české literatuře se objevuje celá řada próz, jež ukazují, jak do individuálních lidských životů fatálně zasahovaly klíčové historické události 20. století. V mnoha dílech takového tematického zaměření je přitom děj rozvržen do dlouhého časového úseku, takže se v pozadí soukromých „malých dějin“ hrdinů průběžně rýsují téměř panoramatické, byť samozřejmě neúplné a nesouvislé obrazy naší
Ve druhé sbírce Vojtěcha Vacka Měňagon jsou obsaženy autorovy texty z posledních pěti let. Najdeme zde delší básně-příběhy a básně-dobrodružství, ale také krátké lyrické imprese a hříčky. Vše je propojeno barevným a smyslovým jazykem, a také přináležitostí k jedinému fantastickému univerzu, které se až palčivě podobá tomu našemu. Jazyková struktura textů se napříč knihou rozpadá a čtenář si
Josef Volf, milovník života a češtiny, o své třetí knížce mikropovídek říká: Cílem bylo potěšení ze psaní, udělat někomu trošičku radost, pohladit dušičku… A to se mu daří. I po sedmdesátce se kolem sebe i na své bohaté vzpomínky dívá klukovskýma očima, poněkud rošťácky, se smyslem pro humor i sebeironii, okouzleně a laskavě. V jedné z povídek malý zloděj z třešně u silnice sleduje nejprve
Lydie Romanská, básnířka a prozaička, vydala v posledním období několik knižních titulu, z nichž poslední byl román rozkročený nad dvacátým stoletím Slezska Kletba podle Justiny (Pavel Mervart 2020). V její nové knize s názvem Jaké to je… vycházejí dvě kratší prózy. První je lehce humorným ohlasem na prodělanou operaci srdce autorky a druhá splétá specifické problémy nekonvenčních seniorů v
V druhém svazku publikace Skály a lidé se autor věnuje především lidem, kteří svůj život nějakým způsobem spojili s Adršpašsko-teplickými skalami. Nejprve jsou to ti, kteří ve skalách nalezli zaměstnání. Vedle tradičních profesí, jako jsou skalní průvodci a převozníci, svůj prostor dostávají i profese, které již patří k minulosti skal: střelmistři a trubači na ozvěnách, flašinetáři, harfenistky
Kniha Podivuhodný svět keltského křesťanství je završením volné, která se počíná Keltskou církví prvního tisíciletí a její spiritualitou (Brno 2002) a pokračuje Keltským křesťanstvím (Červený Kostelec 2010), a je výsledkem mnoha let studia, cest na Britské ostrovy i po kontinentální Evropě, získávání relevantní literatury i pořizování fotodokumentace. Poznatky, které přináší vytvářejí spolu s
K pronásledování křesťanů v antice lze přistupovat z různých úhlů. Ten, který zvolil autor knihy, spojuje zajímavým způsobem literární zprávy křesťanských autorů s moderním historickým a archeologickým bádáním, díky němuž bylo nutné některé tradiční představy revidovat. Fenomén pronásledování křesťanů v antické době sleduje od počátků, kdy křesťané tvořili pouhou sektu uvnitř židovství, až po
Kladské pomezí – česko-polský region na rozhraní východních Čech a Dolního Slezska. Bezesporu jedna z nejkrásnějších a nejzajímavějších oblastí střední Evropy. Jan Ježek se ve své knize pokusil slovem i obrazem zachytit a přiblížit kulturní i přírodní krásy tohoto nádherného koutu. Autor nás provází krajinou prostřednictvím příběhů, jež odkrývají zvláštností místní přírody i kulturní fenomény pro
Buddhistická ekonomie je v současnosti již poměrně etablovaný proud ekonomického myšlení, který se na Západě rozvíjí od 60. let minulého století. V tomto výboru autoři textů – akademici i duchovní, laici i mniši – hledají odpovědi na otázky: jak lze skloubit ekonomickou efektivitu s etickými hodnotami? Co je z buddhistického hlediska špatné na kapitalismu a co s tím můžeme udělat? Je možná
Katalog výstavy Cesty české vědy představuje dvanáct zastavení nad tématy z dějin přírodních věd v českých zemích. Propojuje konkrétní oblasti a vybrané příběhy přírodovědného poznání, které se v nich odehrávaly. Znázorňuje dvanáct zastavení ve formě kapliček s vnitřní nikou a výtvarně řešeným dioramatem. Jsou symbolickými zastaveními v místě a čase, dávají prostor pro zamyšlení, pro nalézání
Současná epocha staví křesťanskou etiku před velké problémy, jako je rozhodování na začátku a konci lidského života, ochrana životního prostředí nebo pravidla válečných konfliktů. Mají-li se k nim křesťané zodpovědně vyjadřovat, potřebují znát jak věcnou stránku problému, tak vlastní tradici. Předmětem této knihy je to druhé. Ukazuje, jak křesťanská etika vyrůstá z bible a jaké obtíže při tom
Kam patří Bělorusko? Na Západ nebo na Východ? Co ho pojí s jeho nejbližšími sousedy a co ho od nich odlišuje? Existuje něco jako „běloruský světový názor“? Právě na běloruský světový názor se zaměřuje Ihnat Abdziralovič (vlastním jménem Ihnat Kančeuski, 1896–1923) ve svém dnes už klasickém eseji Odvěkou cestou, napsaném a vydaném v roce 1921 ve Vilniusu. Jeho autor byl osobností na svou dobu