Když noc a tvar je sbírka inspirovaná poezií Rainera Maria Rilka, především jeho Elegiemi z Duina. Rilkovy verše se v ní nestávají předmětem napodobování ani pouhou poctou – jsou prvotním zážehem, z něhož vyrůstá zcela osobitý svět současné básnířky. V něm se velké otázky lidské existence potkávají s tím nejvšednějším: s prací na zahradě, pečením dortu, návštěvou lékaře, cestou do knihovny nebo
Autobiografická próza, v níž se autorka vrací do svého dětství a nejranějšího mládí, které prožila ve 40. a 50. letech 20. století na Ostravsku. Střípky paměti skládá z pozice dítěte a později dospívající dívky, množství zážitků prokládá charakteristikou osob z okolí, popisuje rodinný život i těžkosti poválečného vývoje, který záhy začala výrazně proměňovat nově nastavená politická diktatura.
Lydie Romanská, básnířka a prozaička, vydala v posledním období několik knižních titulu, z nichž poslední byl román rozkročený nad dvacátým stoletím Slezska Kletba podle Justiny (Pavel Mervart 2020). V její nové knize s názvem Jaké to je… vycházejí dvě kratší prózy. První je lehce humorným ohlasem na prodělanou operaci srdce autorky a druhá splétá specifické problémy nekonvenčních seniorů v
Kletba podle Justiny je román ze Svinova, dnes části Ostravy, dříve však samostatného města. Vypráví skutečný příběh dvou domů a jejich obyvatel, jak se odehrával po téměř celé 20. století a na začátku století jednadvacátého. Rodina úspěšných řezníků je stižena tajemnou kletbou, která pronásleduje hlavně její mužskou část. Dění ve městě se proplétá s mnohdy tragickými osudy členů rodu, kteří
Příroda je velkou galerií malých příběhů. Jde jen o to je objevit. Jsou lidé, kteří za náměty svého psaní o přírodě putují do dalekých zemí, překonávají pouště a pralesy, utkávají se s šelmami, čelí nepřízni počasí a podnebí. Básnířka a spisovatelka Lydie Romanská na to šla jinak. Náměty pro své krátké povídky a fejetony nalezla rovnou za humny - respektive za skleněnými dveřmi svého bytu,
Lydie Romanská je bilingválna česká poetka, prozaička, editorka a prekladateľka. Je podpredsedníčkou Obce spisovatelů ČR, mimoriadnou členkou Spolu slovenských spisovateľov. Vydala 17 kníh veršov, výber z poézie, tri knižky poviedok, román a dve populárno-náučné knihy. Teraz jej v Spolku slovenských spisovateľov vychádza zbierka básní napísaných v slovenčine. Ťažisko jej tvorby leží predovšetkým
Sbírkou Káva pro H. (Kuchyňská revue) završuje autorka trilogii, jež zahrnuje období, kdy se znovu ponořila do teorie Henriho Bremonda a nechala se jí ovlivnit (Sirka Henriho Bremonda 2016, Prázdniny s Henrim 2017). Neobjevuje objevené, sleduje Bremondovu linii u nás výrazně artikulovanou Vítězslavem Nezvalem, který chápal metaforu jako jedno z měřítek hodnoty poezie, absenci logického poselství
V knížce veršů Prázdniny s Henrim vydává Lydie Romanská druhý díl svého záměru podat český důkaz o platnosti mínění vynikajícího francouzského estetika a literárního teoretika (1865–1933) Henriho Bremonda, autora knižního eseje Čistá poesie, k jejímuž českému vydání (1935) napsal předmluvu Bremondův vrstevník F. X. Šalda. Bremond podle Šaldy cítí ryzí poezii, blízkou modlitbě, „jako opravdivou
Název Sirka Henriho Bremonda manifestuje příklon autorky k teorii tzv. „čisté poesie“. Tu je třeba opsat a připíchnout nad postel pod obrázek anděla strážného, říká autorka. Chuť malin, která se obnaží škrtnutím sirky v trávě, je alegorie principu tvorby, odhazování balastu v proudu slov, redukce nepoe tických součástí jazyka. V knížce jsou verše z toulek po oblíbených mís tech Evropy,
Román Láska je víc než láska je laskavou polemikou s Kunderovou fascinující zprávou o lásce kruté a nevypočitatelné, nebezpečné, žádnými triky nezachranitelné. Název Láska je víc než láska provokuje. Což je něco takového vůbec možné? Román Romanské o lásce svéhlavé, svéprávné, ne však svévolné, je knihou o tajemství lásky. Nenabízí jednoduchou odpověď. Vyzývá. Vzrušuje. Příběh má výraznou
Sbírka poezie známé ostravské autorky Lydie Romanské doprovázená obrazy Antonína Gavlase.
Ve sbírce veršů Lydie Romanské Svlékání z růže najdeme především intimní erotickou poezii; tolik by se mohlo říci po prvním přečtení. Při dalším nás zasáhne to správné slovo - láska, a to v nejrůznějších úhlech pohledu, situacích, stavech ducha i mysli, v druhém oddíle knížky v překvapivém spojení - láska a smrt, na něž často narážíme v lidové poezii, zde ztvárněno s žensky vášnivou tělesností.
Goghova postel je jedenáctá knížka veršů autorky kromě výboru Desátek (Host: 2003)V její bibliografii je také knižně vydaná muzikologická studie a příběhová próza Ticho pro klarinet, oceněna třetím místem v literární soutěži vyhlášené Obcí spisovatelů a magistrátem města Ostravy v roce 2006
Lydie Romanská je autorkou knihy povídek Boží EXPO, jejiž tématy jsou oběť, vášeň, sexualita, hřích, nemoc, stejně jako příčinnost lidského chování a pátrání po božském principu a hlavně láska jako cit, který se vzpírá podsunutému řádu. Země je výstavní boží EXPO, to ostatní už je na nás, je to otázka volby, která je bohužel osudová přes věky a napříč pokoleními a národy…