Nové pojetí spirituality aramejského Ježíše v díle známého badatele přináší jedinečný blízkovýchodní pohled na otázky našeho duchovního života a víry. Autor ve své studii o aramejském Ježíši zkoumá různá témata vyjádřená v Ježíšových slovech a příbězích, nikoliv aby definitivně rozhodl o jejich platnosti, ale spíše aby odhalil jejich hloubku a schopnost posunout nás směrem k "hledání naší vlastní
Obsáhlý výbor z Bondyho básnického díla sestavený předním znalcem a editorem toho díla Martinem Machovcem je rozdělen do čtyř chronologicky uspořádaných oddílů, reprezentujících zhruba čtyři dekády Bondyho tvůrčí práce: 1950-59, 1960-70, 1971-82, 1983-94. Připojena je též obsáhlá ediční poznámka a blok O Egonu Bondym napsali nebo řekli, dokumentující často velmi rozporuplné a příznačně
Kniha odkrývá u nás téměř neznámou metodu přirozené komunikace s miminkem týkající se jeho vyměšování. Tato metoda tvoří součást tzv. přirozeného nebo kontaktního rodičovství (z angl. attachment parenting). Nejedná se o žádnou novinku, ale o praktiku starou jako lidstvo samo, jež se opírá o fakt, že miminko si již od narození uvědomuje své vyměšovací potřeby a dává to najevo. Rodiče tyto signály
Diskuse mezi matematikem a předním odborníkem na teorii chaosu, etnobotanikem a odborníkem na šamanismus, a uznávaným biologem a autorem teorie morfogenetických polí. Jsou fascinující výpravou do hraničních oblastí lidského bádání, jako je vztah mezi chaosem a vnějšími podněty lidské představivosti, povaha času a krajního bodu Omega, či vyhlídky na překročení hranic mezi vědeckým a mystickým
Starobylá šamanská tradice bön představuje prvotní zdroj tibetské kultury. Dzogčhen je u nás známý především ve své buddhistické podobě, toto učení však nacházíme i v bönu. Kniha předkládá systematický přehled nauky dzogčhenu v bönistické tradici, založené na jejím základním textu Žang žung njen gjü. Ten shrnuje hlavní charakteristiky dzogčhenu a objasňuje jeho vztah k různým systémům učení bönu.
Kniha známého česko-kanadského japanisty a překladatele obsahuje osmnáct studií o moderní japonské společnosti a kultuře, zvláště filmu (Kurosawa, Ozu ad.) a literatuře (Tanizaki, Kawabata, Šiga). Autor se zde mj. zabývá hledáním souvislostí v tvorbě Šigy Naoji a Ludvíka Vaculíka, jakož i vlivem japonské kultury na dílo Julia Zeyera. Většinu textů spojují dvě základní témata: hledání vlastní
Sbírka současného korejského básníka (nar. 1942), jenž se ve své tvorbě snaží harmonicky skloubit modernitu s dálněvýchodní kulturní tradicí, zvláště zenovým buddhismem.
S nakažlivou radostí ze života a neukojitelnou zvědavostí spřádá Yongey Mingyur v knize Radost ze života dohromady principy tibetského buddhismu, neurologických věd a kvantové fyziky způsobem, který navždy proměňuje způsob, jakým chápeme lidskou zkušenost. S použitím základních meditačních praktik, které Rinpočhe nabízí, můžeme objevit cesty k řešení našich každodenních problémů, přeměňovat
I. sv. Filosofického díla obsahuje nové vydání Útěchy z ontologie, autorova základního filosofického textu (1967), v němž poprvé definoval nesubstanční ontologický model jako východisko svých dalších úvah. Útěchu charakterizuje sám autor jako filosofickou detektivku. Osobní a hluboce prožívané pátrání po smyslu v labyrintu filosofických systémů je dobrodružstvím plným kacířských myšlenek. To
V sérii filosofických esejů napsaných v 70. a 80. letech Bondy pokračuje ve filosofické detektivce, kterou začala Útěcha z ontologie. Artificiální bytosti jako smysl existence lidstva; etický nihilismus konečné rychlosti světla; milost a spasení pro ateisty; prázdnota, která je plností všeho. Zdánlivě nesourodá a absurdní směs provokativních úvah začne dávat dobrý smysl v kontextu stále
Autobiografická novela známého izraelského prozaika a žurnalisty (1949), v níž vyrovnává se vztahem k rodičům a s atmosférou dětství prožitého v rozdělené rodině.
Proslulý starobylý tibetský text Bardo Thödol (Tibetská kniha mrtvých), za jehož autora je tradičně považován guru Padmasambhava (8. stol., tib. Guru Rinpočhe), je kniha mnoha významů. V první řadě je to však praktická příručka, kterou tradičně předčítá lama zemřelému, aby jej vedl k osvobození mysli od iluze v tzv. bardu smrti. Ukazuje, že i smrt může být tvůrčí a osvobozující zkušeností. Proto
"Poezie H? Xuân Huong (konec 18. až začátek 19. století) patří k tomu nejoriginálnějšímu a nejslavnějšímu, co světu dala vietnamská literatura. Třebaže se z ní stala klasická četba, nic jí to neubírá ani na stále aktuální šťavnaté smyslovosti." Píše o verších překladatel na obálce knihy. To, že básně H? Xuân Huong jsou výzvou nejen pro ostatní umělce, čtenáře, ale i pro překladatele, není žádným
Mistr Sosan (1520-1604), vůdčí osobnost korejského buddhismu v království Čoson, po sobě zanechal útlou, leč pozoruhodnou knihu Zrcadlo zenu (1564). Shrnuje zde v 86 krátkých kapitolkách esenci zásadních pasáží z různých buddhistických textů a objasňuje mj. vztah mezi studiem súter, meditací a recitováním jména Buddhy Amitábhy. Zdůrazňuje, že pouhé rozumové chápání může stát v cestě k dosažení
Padesát legend théravádového buddhismu. Svou poetickou formou jsou tyto morální paraboly skvělou ukázkou lidové, populární formy buddhismu, kdy jednotlivé aspekty základní nauky jsou vykládány jednoduchou a všem srozumitelnou formou. Svým obsahem i vlivem, který daleko přesáhl hranice Indie, patří buddhistické džátaky k základním dílům světového písemnictví.
Jedním ze základních textů tibetského buddhismu je slavný Sedmibodový výcvik mysli velkého indického mistra meditace Atíši (10.-11. stol.). Tento výcvik mysli vysvětluje stručně mahájánovou praxi bódhisattvy a jeho obsah sahá od meditace tonglen (imaginativní výměně štěstí za utrpení) až k praktickým radám, jak lze nevyhnutelné životní těžkosti využít pro další postup na cestě vnitřního
Stručný přehled hlavních nauk korejské zenové školy Kwan Um rozšířil její mistr Seung Sahn během let svého působení na Západě řadou komentářů a spoustou historek ze zenové historie i vlastní praxe na obsáhlou a systematickou příručku zenového buddhismu shrnující původní Buddhovo učení, hínajánu, mahájánu i zen v jeho korejské podobě.
Ženy tvoří nejpočetnější skupinu církevních odpadlíků v západní společnosti. Náboženské a rituální praktiky, jež vytvořili muži, mohou být pro ženy značně odtažité, protože ženy se samy definují zpravidla skrze své vztahy k druhým tedy spíše jako součásti nějaké širší komunity či sítě než coby izolované lidské bytosti a mají proto také větší tendenci nalézat Boha uvnitř sebe, a nikoli jako něco,
Dvojjazyčný sborník vydaný ke 100. výročí narození prof. J. Průška (1906-1980), zakladatele sinologie na Karlově universitě. Autory příspěvků jsou mj. Z. Černá, M. Doleželová-Velingerová (editorka), V. Hrdličková, Z. Heřmanová, A. Palát, O. Švarný, J. Kolmaš, Z. Slupski, H. Franke, Leo Ou-fan Lee ad. Limitovaný náklad.
Antologie povídek tří tibetských (Alai, Taši Dawa a Sebo) a dvou čínských autorů (Ma Ťien a Ma Jüan), jejímž pojítkem je společné téma – Tibet. V dětství tito autoři zažili tzv. Kulturní revoluci a v 80. letech se někteří podíleli na vzniku tzv. literatury hledání kořenů. Její poetika se vrací k samotnému počátku čínské civilizace i k počátku lidstva jako takového. Vyprávění proto často přebírá