Více než sto let staré povídky, otiskované kdysi v časopisu Lada a shromážděné v této knize, svědčí nejen o láskách, starostech a bolestech našich předků. Jsou také dokladem, že láska k přírodě může být i předznamenáním lásky k lidem, zdrojem pozitivního vztahu ke světu.
Povídky, shrnuté do této knihy, vykreslují, jak je tomu u Vlasty Pittnerové obvyklé, drobné radosti ale především strasti chudého venkova ve "žďárských horách". Zdaleka ne všechny životní příběhy a peripetie končí dobře, ostatně tak, jak je tomu i v životě.
Pět povídek z vesnického prostředí, v nichž si autorka všímá především osudů mladých vesnických žen, které se často podrobují rodičovské vůli, a dostávají se tím do svazků plných ústrků a trápení. Jejich morální síla jim ale dokáže vrátit smysl života.
Kdo vyrostl na vsi anebo v malém městečku jako já, či dokonce v osadě o šesti chalupách uprostřed jesenických lesů jako naše děti, ten neodolá touze směřující ho ke každodennímu poznávání přírody. Ani kdysi dávno, už za mých klukovských let, tomu nebylo jinak. Měli jsme s partou kamarádů proběhaná humna křížem krážem a o každém stračím či hrdliččím hnízdě, o zajíci, o srnčí zvěři, která
Volné pokračování Rybářských příběhů od rybníků, přehrad a moří.
Murat Joachim Murat (1767-1815) byl venkovan z francouzského jihu a voják, který se přidal k Francouzské revoluci. V Itálii získal pod Bonapartem generálské epolety a v Egyptě pověst skvělého jezdeckého velitele. Stal se Bonapartovým švagrem a při vzniku císařství maršálem i císařským princem. Šel z tažení do tažení, z bitvy do bitvy a toužil po slávě i moci. Napoleon mu dal velkovévodství
Přestože André Masséna náležel k jedněm z nejschopnějších a nejobávanějších revolučních a Napoleonových vojevůdců, se kterým zkřížil zbraně i legendární vévoda z Wellingtonu, dalo by se říci, že jeho osoba je poněkud zahalena "mlžným oparem". Někteří jeho životopisci, zejména ti francouzští, se uchylují k přehnané kritice, nebo naopak přistupují k jednoznačným chvalozpěvům. Zkrátka Massénovo
Muže "pod pantoflem" se ptají ve společnosti: "Jak se máte?" Otočí se na manželku: "Drahá, jak se mám?"
Název není náhodný, neboť Evropou od Pyrenejského poloostrova na západě až po Balkán a Uhersko na jihovýchodě se hnaly plameny války s nebývalou silou. Západní a střední Evropu pustošily války Ludvíka XIV., krále Slunce, a z jihovýchodu se drali Turci.
Vzpomínky, zhmotnělé do loveckých příběhů, jsou vlastně svědectvím o každodenním životě lesníků a myslivců z povolání v dobách před více nežli třiceti lety. Ty časy se už nikdy nevrátí, stejně, jako za žádných okolností znovu neobživne atmosféra tehdejšího každodenního života v Loučné nad Desnou, malé obci na úpatí Jeseníků; či v Koníkově, jedné z menších osad u Nového Města na Moravě…
Křižáci Henryka Sienkiewicze, nositele Nobelovy ceny za literaturu, lze právem zařadit mezi vrcholná díla světové historické prózy. Mistrovství, s nímž autor vytvořil obraz doby přelomu čtrnáctého a patnáctého století v Polsku (jedné z nejslavnějších v polských dějinách), přesvědčivost charakterů hrdinů, i sám příběh (patří k těm, na něž se nezapomíná) - to vše je schopno čtenáře nejen
Statečnost a odvaha, láska, toužení i bolest, v době, kdy Polsko a Litva bojují proti německému rytířskému řádu. Osudy hrdinů - líčené s pro Sienkiewicze typickou nesentimentální vroucností - Zbyška, Jurandy, Danuše, Jagienky a dalších, se proplétají s osudem země. Ten pak dospívá k rozhodujícímu okamžiku - k bitvě u Grunwaldu (1410), Henrykem Sienkiewiczem jedinečně zpodobené.
V této knize se dočtete nejenom o zážitcích a některých názorech Oty Bouzka, již známého autora próz s přírodní tematikou. Profesí lesní inženýr a myslivec letos oslaví 70. narozeniny a tato kniha je jeho třicátou osmou vydanou. Tentokrát pod titul Volání lesních samot přidal svoje povídky i jeho kamarád a skvělý fotograf zvěře a přírody Martin Žatka. Jeho poutavé záběry divoké zvěře i ostatní
Touha po štěstí je hluboce zakořeněná v lidské duši, ale cesta k němu je klikatá a často bolestná. Někdy se však stává, že štěstí objevíme právě tam, kde ho nečekáme. To se stalo i několika hrdinům povídek této knížky, ke kterým nebyl osud zrovna přívětivý. Knížka oblíbených autorů minulého století je příjemným čtením pro vánoční chvíle a může být i klíčkem k našim srdcím.
Toto druhé, texty i novými fotografiemi doplněné vydání knihy Chlapi z hor věnuje autor všem dobrovolným i profesionálním členům Horské služby v Jeseníkách. Celý provozní život v těchto horách sloužil jako lesník z povolání a dobře znal úskalí ročních období, starosti i radosti zdejšího života.
Co může společnost očekávat od člověka, který po drastických zážitcích v dětství naráží i v dalších letech svého života na nepochopení a ústrky? Jedině nenávist! Mnoho z nás přišlo s podobnými lidmi do kontaktu a nebylo to nic příjemného. Naštěstí ne vždy jsou jejich osudy tak drsné jako případ Ireny, negativní hrdinky knihy Vražedná nenávist.
Pohádky má rád téměř každý, ovšem jenom málokdo z dospělých jim věří, vždyť život přece bývá mnohem složitější. Přesně totéž si myslí i sedmnáctiletá Valerie do chvíle, kdy se po tragické smrti svého tatínka ocitá v postavení opravdové Popelky. Nevlastní matka i sestra si ji skutečně vychutnávají, a jak se zdá, její trápení nemá žádné východisko. Ovšem nakonec může všechno dopadnout úplně jinak.
Obraz ze života lidu ve žďárských horách Tonička a Kadla, dvě starší sestry, vyrůstají na statku se svou mladší sestrou Františkou. Navzdory očekávání nejstarší Toničky bylo rozhodnuto, že statek dostane Františka. Ta prožívá období dospívání a čeká na toho pravého.
Autorka líčí tři měsíce ze svého dětství, které strávila v nemocnici. Po přechozené angíně dostala zánět srdečního svalu. Ocitla se na třílůžkovém oddělení se stejně postiženými spolupacienty. Jakým pohledem se na sestry, lékaře i učitelku dívají nemocné děti, které o zákeřnosti nemoci nemají potuchy, vylíčila autorka opravdu pozoruhodně. Nezapřela, že se jedná o její vlastní příběh.