První román Ivana Klímy Hodina ticha vznikal na přelomu padesátých a šedesátých let, v době relativního kulturního uvolnění. Jeho děj se odehrává na východním Slovensku, v kraji extrémní chudoby, postihovaném navíc zátopami z Laborce (místní poměry autor poznal jako začínající novinář během své reportérské cesty v 50. letech); časově je zasazen do konce války a doby, kdy vládu převzali komunisté
Před 35 tisíci lety začal prehistorický člověk vytvářet umění a tato kniha si klade otázku, jak dnes k tomuto fenoménu přistupovat. Vychází z archeologické databáze, ale využívá také analogií, evolucionistických teorií a diskutuje celou škálu hypotéz, které byly na toto téma za posledních 150 let vysloveny. Ukazuje se, že dávnému umění porozumíme lépe, když se je pokusíme vsadit do původního
Sešity z podivné války (září 1939--březen 1940) francouzského spisovatele a existenciálního filosofa Jeana-Paula Sartra (1905--1980) vycházejí u nás poprvé (z Carnets de la drôle guerre, Gallimard, 1995, je přeložil Michal Novotný). Sartre je začal psát od prvních zářijových dnů 1939, když se po vstupu Francie do války s Německem nechal mezi prvními 2. září mobilizovat, dobrovolně opustil
Kniha pojednává různé aspekty vztahů lidí a zvířat v evropských i mimoevropských kulturních kontextech, téma, které se celosvětově tlačí do centra pozornosti. Je zde zohledněno naše subjektivní vnímání živých tvorů, lov, úloha zvířat jako obětí, domestikační procesy a fenomén chovatelství, ochrana zvířat a ochrana druhů, užití zvířat v medicínských výzkumech a jako modelu pro chování a fungování
Přestože je Česko malá země v srdci Evropy, vyslala jako třetí stát (tehdy ještě Československo) na světě svého reprezentanta do vesmíru. Za „Čechy v kosmu“ lze však v širším měřítku považovat i mnoho dalších pracovníků v nejrůznějších oborech, kteří se tematikou vesmíru zabývali. Jejich životním osudům a práci je věnována tato kniha.
Autory knihy V genech není všechno jsou R. Boyd a P. J. Richerson. Lidstvo je v přírodním světě zvláštním jevem. Zatímco se lidé ve všech směrech podobají ostatním zvířatům, jejich chování je odlišné. Jejich schopnost adaptovat se jim umožňuje obsadit téměř všechna místa na světě a používat neuvěřitelné množství nástrojů a technik. Lidská společenství jsou na rozdíl od společenství živočichů
Robert Challe (1659–1721), teprve v relativně nedávné době „znovuobjevený“ francouzský spisovatel, ale též cestovatel, kolonialista a obchodník, je autorem pozoruhodného cestopisu, údajné kompilace tří deníků, které si psal během obchodní cesty do Indie a východní Asie a které vyšly nedlouho po jeho smrti roku 1721. Ožívá v nich nejen autentický svět zámořských plaveb do exotických zemí a
Rozsáhlé paměti francouzského spisovatele a politika Françoise-Reného de Chateaubriand (1768–1848), psané postupně několik desetiletí, byly svým autorem předurčeny k posmrtnému publikování. Mají značný význam historický, neboť autor byl přímým účastníkem politického i vojenského dění své doby, od pádu monarchie přes revoluční období, Napoleonův konzulát a císařství až k restauraci Bourbonů; po
Ke znovuobvjevení díla německého filosofa, sociologa a teoretika kultury Georga Simmela (1858–1918) došlo ve druhé polovině 20. století díky proudům postmoderní sociologie. Bývá vyzdvihován jako první velký teoretik modernity a jako zakladatel esejistického stylu psaní v sociologii. V díle Filosofie peněz (1900) zkoumá duchovní význam hospodářského života. Materialistické tvrzení, že kultura
Blanokřídlí představují druhově nejpočetnější skupinu hmyzu, ne-li suchozemských živočichů vůbec. Přestože jejich role v ekosystémech je v mnoha ohledech prvořadá - vzpomeňme si např. na včely jako opylovače rostlin, nepřebernou armádu drobných vosiček a lumků parazitujících u různého hmyzu a bezpočetných mravenců, jejichž celková biomasa je vyšší než biomasa všech suchozemských obratlovců.
Kniha Kouzla čísel je určena nejširší matematické veřejnosti - zejména těm, kteří dokáží ocenit kouzlo abstraktní i aplikované matematiky. Uvidíme, jakými zákonitostmi se celá čísla řídí a seznámíme se s jejich pozoruhodnými vlastnostmi. Dokážeme si některé překvapivé souvislosti mezi teorií čísel a geometrií. Předpokládáme pouze, že je čtenář seznámen se základními pravidly aritmetiky a že mu
Thilo Sarrazin (* 1945) je jedním z nejvýraznějších německých politických myslitelů současné doby. Tento ekonom, špičkový úředník a politik dosáhl doktorského titulu na univerzitě v Bonnu (disertace o vědecko-teoretických problémech hospodářských dějin z hlediska kritického racionalismu), působil mj. na Spolkovém ministerstvu financí a v berlínském senátu či v představenstvech Německých drah a
Když se řekne „válka o Náhorní Karabach“, většina z nás si nejspíš matně vzpomene, že to bylo dávno a daleko. A málokdo bude vědět, že tam od května 1994 panuje „dočasné“ příměří – ani válka, ani mír, stav, který se mezinárodní společenství marně snažilo pomoci nějak uspořádat. Pro Thomase de Waala není karabašská válka ani dávno, ani daleko: pečlivě zmapoval, co jí předcházelo, jak probíhala, i
Kniha Hvězdář diplomat je věnována životnímu příběhu doyena české astronomie Luboše Perka (ročník 1919). Líčí jeho dětství a gymnaziální léta za první republiky i situaci mladého talentovaného muže po nacistickém uzavření vysokých škol. Zaznamenává nadějné roky poválečné a poměry po únoru 1948 – viděné očima zapáleného astronoma. Popisuje jeho lví podíl na stavbě dalekohledu na brněnské
Nový kulturně-historický průvodce Londýnem z pera historiků Filozofické fakulty UK není v první řadě určen těm, kteří se chystají vyrazit přes Kanál poprvé, třebaže po něm mohou sáhnout i oni. Jedná se spíše o knížku pro ty, kteří se v britské metropoli alespoň částečně orientují, mají za sebou „povinné prohlídky“ těch nejvýznamnějších pamětihodností, galerií a dalších pozoruhodných míst, a
Komentovaný "vědecký" deník filozofky a matematičky Albíny Dratvové, která byla jednou z prvních habilitovaných žen na pražské přírodovědecké fakultě, dochovaný v archivu Akademie věd České republiky přináší nezvyklý pohled na osud vědy v minulém století. Akademický život Doc. Dratvové je prostoupen zásadními historickými a vědeckými událostmi 20. století (změny akademického prostředí první
Tepelné bariéry představují zdánlivě úzkou technickou záležitost omezující se na ochranu materiálu před extrémními teplotami. Ve skutečnosti však jde o oblast dotýkající se celé přírody, a tedy i člověka a s ním spojeného technického pokroku. Příroda vybavila v celém svém dlouhém historickém vývoji nejen živočichy, ale i rostliny systémem termoregulace, v němž významnou roli hrají tepelné bariéry.
Charles Darwin je nejen architektem moderní evoluční biologie a jeho dílo O vzniku druhů je víc než jen biologickou teorií. Je to soubor principů, které mají obrovský dopad na zásadní filozofické otázky jak v oblasti vědění (epistemologii), tak v oblasti morálky (etiky) a náboženství. Právě touto filozofickou povahou Darwinových myšlenek se zabývá kniha známého odborníka na historii a filozofii
Tato kniha představuje vůbec první velkou syntézu geologického a geomorfologického vývoje Českého středohoří a vybraných izolovaných sopečných výskytů v jeho okolí. Hlavní důraz monografie je kladen na geologický a geomorfologický vývoj Českého středohoří jako souvislé vulkanické oblasti. Tento vývoj zasadil tým spoluautorů do širšího evropského či středoevropského rámce. Vydání knihy symbolicky