Neúnavný badatel a výjimečný autor literatury faktu Karel Pacner text rozsáhlého diptychu, ve kterém podává strhující obraz světové špionáže od počátku 20. století do dneška, do poslední chvíle aktualizoval. Především na základě nově zjištěných skutečností z tajných archivů. Autor přináší nová fakta a odkrývá nové souvislosti moderní historie, a zejména v posledních kapitolách varuje před
Hodiny Posledního soudu ukazují, kolik času zbývá světu do katastrofické půlnoci, možné globální pohromy. Od roku 1947, tedy téměř od počátku atomového věku, je tento symbol průběžně aktualizován. V dramatickém 20. století, jímž se prolíná příběh boje mezi demokracií a diktaturou, bylo lidstvo nejblíže zkáze na vrcholu studené války v roce 1953, tehdy zbývaly do konce světa 2 minuty. Naopak
Některé za cenu obrovského osobního rizika pomáhaly své vlasti v době ohrožení, jiné toužily po dobrodružství a snažily se zajistit si pohodlný život. Motivace žen, jež během 20. století působily v tajných službách, byly různé. Jedno ale měly tyto vyzvědačky společné: zanechaly v historii výraznou stopu. Dramatické osudy agentek západu i východu vám poskytnou přehled milníků ve světě špionáže –
Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu. Karel Pacner odkrývá tajemství špionážních operací, zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a nové souvislosti světových dějin moderní historie. I známé historické události se mohou jevit na pozadí rozkrytých operací tajných služeb v jiném
Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvědačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich
Dramatická reportáž o historickém letu Apolla 11 a prvních pozemšťanech, kteří v noci z 20. na 21. července 1969 přistáli na Měsíci, vychází v remaku původního vydání, jež vyšlo navzdory počínající normalizaci a stalo se před padesáti lety na českém knižním trhu fenoménem. Sám autor byl jedním z pěti československých občanů, kteří se historického startu Apolla 11 zúčastnili. Kniha vychází k 50.
James Bond, agent 007 s právem zabíjet, je tím nejhorším příkladem špiona. Mužný hrdina, který se vrhá do nejnebezpečnějších situací, ze kterých vždycky bez újmy vyvázne. Chlap, který se neustále předvádí a vzbuzuje pozornost. Takového vyzvědače by každá kontrašpionáž hned odhalila. O skutečných špionech a jejich úloze v dramatickém 20. století pojednává další kniha renomovaného publicisty, jež
Život v každé době ovlivňují prozíraví i méně prozíraví státníci, politikáři, diktátoři a zločinci. Tito lidé vlastně vytvářejí dějiny. Třináctka osobností, Lenin, Stalin, Wilson, Hitler, Churchill, Mao Ce-tung, Chruščov, Gándhí, Kennedy, Teng Siao-pching, Jan Pavel II., Reagan a Gorbačov bezesporu formovala dramatické 20. století, jímž se prolíná příběh boje mezi demokracií a diktaturou. Autor
Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme! Díky azsvěcenému zachycení souvislostí má čtenář možnost prožít zblízka podstatnou část dějin našeho novodobého státu. Jediná kapitola, která se neodehrává v minulosti, je ta poslední. 2018: PRUDKÝ PROPAD DO BABIŠSTÁTU. Je to vrchol žebříku, jehož dolní příčle jsou
V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony. Dvacáté století bylo patrně nejkrutější v celé historii lidstva. Ovšem
Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovanými hrdiny doby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly. Tito lidé vstupovali na půdu naprosto neprozkoumanou, stávali se doslova pokusnými králíky. Autor odkrývá chvíle, kdy kosmonautům hrozilo smrtelné nebezpečí, a oni
Války jsou tragédií dějin, k historii však neodmyslitelně patří... A v moderních válkách hrála vždycky svou roli špionáž a ve dvou světových tím spíš, vždyť šlo o osud mnoha zemí a vlastně i celé planety. Do bojů na frontách šly miliony mužů v uniformách, zatímco žen, které oblékly stejnokroj, bylo nesrovnatelně míň, jenže ve špionážním přítmí to už tak jednoznačné nebylo. Proslulých
Přední popularizátor vědy Karel Pacner přiblížil v monumentální encyklopedické knize českému čtenáři skutečné hybatele dějin, tedy vědce a objevitele a zároveň srozumitelně vyložil samotnou podstatu objevů, mezí než patří defibrilátor, nanotechnologie, internet, transplantace či balistické rakety. Bohužel, technologická exploze 20. století byla často konfrontována s tíhou ideologií, které její
Překvapivé, někdy dokonce neuvěřitelné příběhy moderních dějin, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner. Hrdiny poutavé knihy jsou např. první dáma USA Jacqueline Kennedyová, která působila celé dvacetiletí coby nenápadná nakladatelská redaktorka a podnítila českého autora k vydání významného titulu, či Putinovi
Poslechněte si neuvěřitelné a často i kuriozní příběhy, kterým, ač je to s podivem, historici zatím nevěnovali příliš pozornost. Nečekaná svatá noc na západní frontě, během níž se sbratřili němečtí a francouzští vojáci z nepřátelských zákopů, výhrůžky komunistického vůdce Klementa Gottwalda československým politikům, které byly nejprve k smíchu, ale později se doslova naplnily či ztracené kódy k
Práce vyzvědačů, tedy špionáž, je takřka stejně stará jako lidská civilizace. Nicméně barvité špionážní příběhy s veškerým technickým a informačním zázemím patří především k době dvacátého a dnes i jedenadvacátého století. Zkušený autor literatury faktu Karel Pacner připravil pro české čtenáře cyklus o proslulých případech špionáže a o neméně proslulých vyzvědačích novějších časů. Jeho kniha s
Studená válka neboli doba napětí mezi Západem a Východem začala brzy po porážce Hitlerova Německa. A rodila se vlastně už dřív. Sovětské tajné služby si v zemích svých amerických a britských spojenců vedly skoro jak v nepřátelských státech. Šlo především o vývoj atomové bomby, jehož tajemství se nakonec Rusům v rozsáhlé špionážní operaci podařilo ukrást. Karel Pacner, zkušený autor literatury
Během své novinářské práce se autor seznámil se spoustou zajímavých lidí, kteří se stali jeho přáteli, a nyní sepsal jejich osudy. Mezi tyto osobnosti patří bývalí předsedové Akademie věd Rudolf Zahradník a Václav Pačes, geniální popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek, jeho někdejší kolega a později poradce prezidenta Havla Jiří Křižan, zakladatel české rozvědky Oldřich Černý, historici Antonín
Kniha obsahuje portréty předních osobností české vědy. V souvislosti s názvem se ihned nabízí analogie pohledu na noční oblohu se zářícími hvězdami a dalšími vesmírnými objekty. Vidíme hvězdy různého stáří, svítící s nestejnou intenzitou, někdy jde dokonce o dvojhvězdy či ještě komplikovanější útvary. Podobně září v této publikaci jednak vědecké stálice ve zralém věku, dále hvězdy i dvojhvězdy v
Kam dosáhly plameny světových válek, tam zákonitě a se všemi souvislostmi pronikala i špionáž - mnohdy už dlouho před konfliktem, na jeho prahu i později v době bojů. Někdy šlo vyzvědačům obou stran o život, jindy zas v relativním bezpečí luštili nepřátelské šifry anebo působili v neutrálním státě, například ve Švýcarsku. Boj tajných služeb měl svoje hrdiny, vítěze i poražené, vítěze, které po