Druhý a závěrečný díl monografie mapující cesty československých vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, beletrie). Jedná se o orientalistu-popularizátora Václava Zelenku, egyptologa Theodora Hopfnera, biology Jiřího Bauma a Jaroslava Petrboka, ale také sochaře Františka V. Foita. Po edicích následují
První svazek komentované edice více než 500 německojazyčných dokumentů, vzniklých buď v okruhu působnosti německé politické a policejní správy v tzv. protektorátu Čechy a Morava, nebo v ústředních německých úřadech v Berlíně. Dokumenty, z nichž naprostá většina vychází knižně vůbec poprvé, jsou opatřeny doslovným českým překladem. První svazek je vybaven obsáhlou úvodní studií a editované
První díl dvoudílné monografie mapující cesty československýzch vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, beletrie). Jedná se o orientalisty (Felix Tauer), egyptology (Ludmila Matiegková, František Lexa, Jaroslav Černý) a biology (Jiří Baum, Jan Obenberger). Nejrozsáhlejší je edice Tauerových vzpomínek na
Album resp. katalog písma provázený přepisy a fotografiemi ukázek, možno použít též jako paleografickou pomůcku.
Paralelní česko-německá kniha cestovních deníků mladého Karla Krameria (jednoho ze synů známého obrozenského nakladatele a novináře Václava Matěje Krameria), zachycuje jeho prázdninové cesty po Čechách. Hlavním (ač ne jediným) cílem jeho cest byly hrady či hradní zříceniny jako předmět raného romantického zájmu o památky dávné minulosti. Text deníků doprovodil Kramerius kresbami hradů, jež jsou
Původní monografie, vycházející z autorovy disertační práce, která se pokouší o komplexní uchopení sociálního fenoménu zbojnictví a loupežnictví ve středoevropském regionu na základě lidové slovesnosti (písně, pověsti). Kniha je doprovozena tabulkami a grafy, rozsáhlá příloha přinese vybrané písně a pověsti a také zevrubný katalog pověstí.
Sborník příspěvků věnovaných Václavu Ledvinkovi k šedesátým narozeninám.
V českém prostředí první pokus o komplexní zmapování klíčových trendů a vývoje moderní světové historiografie v poválečném období. Jako východisko si autoři zvolili analýzu konkrétních pojmů, které měly rozhodující úlohu při formování inovativních postupů v rámci oboru. Výsledkem je rozsáhlé kompendium, které nejen popisuje a kriticky zhodnocuje vývoj a zlomy v jednotlivých konceptualizacích