Disertační práce se zabývá tvorbou pro klavír Vítězslavy Kaprálové včetně jediného klavírního koncertu. Vystihuje vývoj jejího hudebního jazyka, jednotlivá díla zařazuje do kontextu doby, předkládá jejich analýzy, popisuje kompoziční postupy a věnuje se interpretačním aspektům. V několika kapitolách se pojednává také o uměleckém prostředí míst, kde Vítězslava Kaprálová žila a tvořila. Součástí
Publikace o hudebních hrách bezprostředně navazuje na monografii Hudební nástroje jinak a počítá, jak již bylo v textu o hudebních nástrojích avizováno, s pokračováním v podobě výstupů založených na historiografickém a hudebně teoretickém výzkumu. Několikadílný celek pochopitelně chce být koncizním souborem vzájemně provázaných informací, nicméně každá část zakládá možnost vlastního osudu a
Jak interpretovat prózu, jak ji pravdivě sdělit? Tento materiál z výuky studentů dokládá, že žádné osvědčené recepty neexistují. Existuje pouze zdlouhavé hledání, a odvíjí se od mentality vyprávějícího, přes pochopení předlohy, až po nalezení výrazových prostředků interpretačních. Ty však musí odpovídat duchu autorova textu. Jde tedy o metodický postup v přednesu prózy, tvořený hledáním. Snad by
The “Different Hearing” programme is primarily focused on children and young people ages 5 to 18, and was tried out on a wide spectrum of students from primary schools through special needs schools to music schools. At present it is used in tandem with “standard” school music education, with the consequent aim of, in a complementary manner, appending composition to existing music lessons in
Rozsáhlá práce je příkladem učebního textu, kterých je na českém trhu stále nedostatek. Systematicky postupuje ve výkladu hudebních stylů a jejich zástupců. Text nezatěžuje slovníkovými údaji, které jsou každému studentovi běžně dostupné, ale především osvětluje východiska, jejich návaznost a inspirační zdroje evropské a americké tvorby, které takto může podat jen zkušený pedagog. Oproti staršímu
Disertační práce se zabývá vývojem formování hudby ve 20. století s přihlédnutím k použitému hudebnímu materiálu a hudebním prostředkům. Práce sleduje vybrané kompozice skladatelů 20. století a podrobuje tato díla analýzám uspořádání formové struktury. Vybírány a analyzovány jsou ty skladby, u kterých byly shledány nové formotvorné postupy. Práce si neklade za cíl všeobjímající záběr, ale
Ve své učebnici generálbasu Jesper Boje Christensen, pedagog na Schole Cantorum v Basileji, ukazuje čtenářům jak vytvořit stylisticky správné generálbasové realizace ať vytvořené předem, nebo improvizované při výkonu na pódiu. Pojal k tomuto tématu neobvyklý přístup: různé příručky pro hru generálbasu raného osmnáctého století – Dandrieu, St. Lambert, Heinichen, Telemann a další – jsou zřetelně
Platforma pro tvorbu interaktivního díla je v současné době jedinou českou publikací, která se praktickým způsobem zabývá tvorbou interaktivních hudebních systémů. Autor přístupnou formou seznamuje čtenáře se základy tvorby vlastních interaktivních programů. Cílem publikace je otevřít čtenáři magický svět interaktivních systémů a téměř neomezených možností poskytnutých volně šiřitelným
Skripta se zabývají všemi oblastmi pěvecké techniky od anatomie a fyziologie k hlavním zásadám zpěvu a tvoření tónu, jako např. dechová technika, rezonance, rejstříky, hlasový rozsah atd. Kromě těchto obvyklých témat přinášejí kapitolu o hlavních zásadách práce s dětským hlasem, pojednání o hlasových typech s jejich charakteristikou a příklady rolí, hlasové hygieně a osobnosti pěveckého pedagoga.
Disertační práce přináší vhled do obrovského a stále se rozrůstajícího světa všech tembrálně-inovativních tendencí. Činí tak předestřením jejich krátkého systemizovaného přehledu a také pokusem o návrh systematiky komplexního zhodnocení nových zvukových zdrojů pomocí dokumentace alespoň některých pracovních přístupů a postupů z celkového téměř neomezeného množství na základě ukázek z autorovy
Skriptum o dějinách hudby představuje základní přehledné systematické poučení o hudebním vývoji od jeho počátku do konce 19. století, s nutným přesahem do 20. století. Soustředí se na hlavní otázky dějin hudby, tj. na nutné biografické údaje ze života skladatelů a na jejich díla, na vývoj základních hudebních druhů a forem, na vývoj hudebních nástrojů, případně interpretaci. Z textu je patrná
Vlivná teoretička postmodernismu a parodie se tentokrát podívala svým bystrým analytickým pohledem na mnohem širší kategorii, a to na adaptaci. Po přečtení tohoto působivého díla se už víc nebudeme ptát „Je tento text originálem?“, ale „Jak navazuje a pracuje s předešlými texty?“ (Herbert Lindenberger) Hutcheonová nám skvěle umožňuje pochopit, jak romány, hry, filmy či opery přežívají ve stále
Dějiny kytary vzhledem k jejich délce, počtu historických artefaktů, vyobrazení, literatury i k šíři jejího použití a rozšíření jsou velmi zajímavé. Autor se snažil zpracovat nové výzkumy a poznatky v oblasti kytarové historie, které upravují náhled na některá období historického vývoje kytary a jejich předchůdců. Kniha je doplněna také kapitolami, které jsou spojeny s historií nástroje pouze
Kniha dramaturga, kritika, teoretika a vysokoškolského pedagoga Zdeňka Hořínka sestává ze dvou částí. Ze samostatného díla Drama, divadlo, divák, jež ve třech oddílech probírá základní témata teorie dramatu a divadla. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány žánrům dramatu, vztahům mezi dílem dramatickým a divadelním (inscenací) a konečně vztahům mezi divadlem a divákem. Jestliže zde jsou témata pojata
Skriptum je shrnutím technologií prostoru, stavby, světla a zvuku od divadla řeckého až po současnost. Zabývá se také pronikáním technických vynálezů do divadelního prostředí a důvody jejich využívání. Představuje nejzajímavější (i kontroverzní) řešení divadelních sálů, zdivadelňování nedivadelních prostor a také historické a moderní (i ty nejnovější) strojní technologie stavby. Současným světlem
Skriptum věnované problematice zpěvu zprostředkovává ojedinělý pohled na stavbu hlasotvorného aparátu a jeho funkci v souladu s anatomickými skutečnostmi. Úvodní kapitoly se navíc zabývají historickými aspekty souvisejícími se zpíváním, závěrečná část zase pojednává o psychologických faktorech, které ovlivňují výkon i kvalitu hlasu i hlasový projev jako takový. Text je doplněn názornými schématy
Práce vychází z podrobného pochopení problematiky skupiny Neslyšících spoluobčanů v jejich míře, způsobu a úrovni vzdělání, jisté výlučnosti kultury, způsobů komunikace mezi sebou a se světem a potřebám kreativního vyjádření i sebevyjádření. Protože základním tématem práce je rytmus jakožto jedna ze složek tvořících kreativní prostředí a tvůrčí i komunikační možnosti, musela se autorka věnovat
Autorka při svém studiu v zahraničí měla možnost prostudovat odbornou literaturu, která v češtině téměř neexistuje, a rozhodla se zpřístupnit českým čtenářům názory některých významných koncertních umělců – flétnistů na problémy techniky hry na flétnu při interpretaci soudobé hudby. Přidává i vlastní zkušenosti interpretky.
Publikace z pozůstalosti autora je důstojným završením jeho teoretického díla. Obsah lze rozdělit na stránku kognitivní – seznámení čtenáře s předními teoretiky interpretace barokní hudby, a praktickou – pokyny k prováděcí praxi, výklad o přednesu a historických nástrojích. V textu je patrný pedagogický zřetel, s nímž se autor obrací k mladým interpretům hudby starých mistrů. Jeho výklad je
Práce se zabývá kompozičními a výrazovými prvky hudby, tance a dalšími uměleckými druhy ze sémiotického hlediska, tak jak se projevují, ovlivňují či prolínají ve scénickém tanci. Najde své uplatnění v odborných kruzích a svým metodologickým vyústěním v hudebně-taneční praxi.