Vlastní životopis Otto Wichterla je věcně a střízlivě zachycená historie českého chemika, světově známého vynálezce silonu a měkkých kontaktních čoček. Vypráví o neobyčejně pestrém životě vědce, který zažil první republiku, za války pracoval v baťovských chemických laboratořích ve Zlíně, po roce 1945 vyučoval na vysoké škole, zakládal Ústav makromolekulární chemie nebo byl členem Akademie věd.
Publikace navazující na předchozí svazek (2013) zkoumá literaturu, knihtisk, knižní kulturu a čtenářství první poloviny 16. století. Ukazuje, jak se tyto sféry duchovního života rozvíjely pod vlivem husitské reformace pomalu, izolovaně a ve srovnání s cizinou specificky. Proto autor vede dialog s předlistopadovou paleobohemistikou, aby upozornil na záludnost tehdy i dnes
Jak řídit, nabírat a vést lidi ve své firmě nebo svěřeném podniku? Jak nejlépe využít lidský kapitál a jaký má vliv personální řízení na chod podniku? Podniku je výrobně-technologické, technické, sociální, kulturní a administrativní jednotka a lidský činitel, respektive lidská práce tvoří vedle – kapitálu, materiálních zdrojů, techniky či půdy – v tomto konceptu důležitý produkční faktor.
Kniha předává nové poznatky o možnostech ovlivňování participace obyvatel na kulturních aktivitách podnikatelům v kultuře, managementům kulturních institucí, politikům a odborným pracovníkům státní, krajské a městské správy, kteří se zabývají rozvojem kultury. Z pozic několika vědních disciplín analyzuje vývoj vnějšího formativního rámce a předpokladů participace na kulturních aktivitách, zabývá
Velkorysý projekt podrobné uměleckohistorické topografie Prahy, jehož první díl – Staré Město pražské a Josefov – vyšel v roce 1996 a v dalších letech následovaly publikace pojednávající o dalších historických městech pražských (Nové Město s Vyšehradem, Malá Strana a Pražský hrad a Hradčany), se nyní uzavírá druhým dílem topografie Velké Prahy, to znamená měst a obcí postupně k Praze
Politici nejen ve Spojených státech a na Západě, ale například i v Japonsku projevují v posledních letech obavy z toho, že mnoho mladých lidí studuje obory, které jsou, stručně řečeno, nepraktické. Důsledkem je spor o podobu vysokoškolského vzdělání – zda má směřovat k hluboké, avšak úzké odbornosti, jež je okamžitě využitelná, nebo zda je jeho cílem vychovávat kreativní jedince, kteří dokážou
V posledních letech došlo ke značným změnám v naší krajině. Krajina, která dříve oplývala krásou a bohatou přírodou, se stala jen výrobním prostředkem. Je třeba si uvědomit, že tím se dnešní člověk ochudil o celou řadu prožitků. Ty tam jsou doby, kdy na jaře byla naše příroda oživována zpěvem skřivanů, čiřikáním koroptví, kvílivým hlasem čejek, večerním koncertem žab, spoustou denních i
Autor sepsal svou epopej nikoli jako patetický příběh tohoto literárního žánru, ale jako veršovaný popis života v terezínském ghettu. Reportáž tvoří chvatně zapisované reflexe, jimiž si Hartmann pomáhal pochopit osudy obyvatel ghetta. Zároveň chtěl zanechat svědectví o životě, událostech a o těch, kteří se v předtuše své smrti „modlili za mír věčný, lidství a lásku“. Z jednoduchých
V čem je vývoj člověka jedinečný? Cílem této knihy je utřídit dosažené poznatky o lidské evoluci k datu druhého desetiletí 21. století. Dále také rozšířit antropologický pohled na vývoj člověka integrací dalších vědních disciplín, proto jsou před vlastní paleoantropologický text předsazeny úvodní kapitoly koncipované z hlediska evoluční biologie, jejichž autorem je Miloš Macholán. Text doprovází
Historik Günter Bischof nechává čtenáře nahlédnout do pozoruhodného procesu, v němž poválečné vedení Rakouska dokázalo udržet jednotu a nezávislost země a zároveň odolat tlakům čtyř okupačních mocností i soupeřících domácích sil. S pomocí nově zveřejněných archivních materiálů ze všech zúčastněných zemí přesvědčivě analyzuje politické dopady sovětského ekonomického drancování a vznik nového
Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace editorů Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013). Jejím cílem je poukázat na roli jedince v rámci dějin a na to, jakou roli může sehrát osobnost v historickém vývoji a zásadně ho ovlivnit. Jako v
Práce je pokusem o rekonstrukci politické filozofie Antonína Švehly a její uplatnění v československém politickém systému. Švehla nepřihlédnul k závěrům dohod mezi zahraničním a domácím odbojem a zahájil budování parlamentní demokracie hned po vyhlášení Československé republiky roku 1918. Ve státě, jemuž chyběla jednotná struktura, kladl důraz na župní zákon. V domácím táboře získal
Ztvárnění antických mýtů jsou dnes pro většinu lidí nesrozumitelná. A to je škoda. Cílem této knihy je, aby neohrožený Perseus, hrůzná Medusa, obětavá Danae, krásná Andromeda a tajemný Pegas znovu promluvili. Publikace ovšem není určena pouze odborníkům, její text je v podstatě komentářem k autentickým pramenům – textům a především k pěti stům typických zobrazení Perseova mýtu. Na zadní
Kniha navazuje na předchozí díl Fyzika v příkladech: Mechanika a má sloužit jako učební pomůcka studentům a pedagogům vysokých škol i čtenářům, kteří si chtějí doplnit své znalosti z fyziky. V úvodu každé z kapitol a podkapitol jsou se stručným výkladem shrnuty definice fyzikálních veličin, základní fyzikální zákony, věty a rovnice, které se vztahují k dané látce. Následují řešené i
Jak se díval barokní učenec na přírodu, jak se liší Čechy na počátku baroka od těch dnešních a obstojí tehdejší přírodovědné poznatky ve světle moderní vědy? Odpovědi na tyto otázky může čtenář hledat v první knize Rozmanitostí z historie Království českého, která vůbec poprvé vychází jak s původním latinským textem, tak i s úplným českým překladem a odborným komentářem. Český barokní
Náš pes se s námi toulal po jevištích světa a zjistil, že většina toho, co se říká o rasách, není pravda. Německý dobrman, francouzský pudl nebo český jezevčík nejsou takoví, jak se obecně věří. Tato knížka však není o psech. Je o zemích a lidech a o tom, že mýty a legendy o psech se často podobají těm lidským.
Helena Frischerová (1906 na Moravě – 1984) se ve svých rusky psaných vzpomínkách, vydaných v Moskvě roku 2014, věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí tzv. Velkého teroru v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i četná přátelství, solidaritu mezi vězni a snahy o kulturní zpříjemnění doby trávené za ostnatým drátem. Autorka
Že Západ má v sobě, ve svém civilizačním úspěchu, již připraven svůj zánik – tato hrozivá, ale současně i temně přitažlivá myšlenka se vracela znovu a znovu, ve chvílích krizí různého druhu, celozápadních i lokálních i jen personálních, autorských. Vracela se v dílech vědeckých, myslitelských i literárních – a ovšem zvláště v dílech, v nichž se prvek odborný a umělecký různě prolínají a vzájemně
Pojem „světový názor“ je v současných českých humanitních vědách spojován především s pojmem „ideologie“, ba dokonce je s ním ztotožňován – přičemž „ideologií“ se zpravidla myslí normalizační podoba marxismu-leninismu. Avšak historie pojmu ve skutečnosti začíná pravděpodobně už v Kantově Kritice soudnosti (1790). Fascinující dějiny daného konceptu pak pokračují různými specifickými aktualizacemi
Objevná pojednání Zygmunta Baumana o tekuté modernitě proměnila naše uvažování o současném světě. V této rozsahem nevelké knize autor zkoumá zdroje endemické nejistoty, která utváří naše životy dnes, a zároveň čtenáři předkládá stručný a přístupný úvod do svého velmi originálního náhledu na život v naší „tekuté“ moderní době, který ve větším rozsahu propracoval již ve svých předchozích knihách.